V rámci nedělní televizní debaty v ČT předváděl AB neuvěřitelný kobercový nálet demagogických tvrzení a marketingově účinných tvrzení, byť zcela mimo naši realitu.
Z obvyklé hromady demagogie vyčnívají tato dvě témata:
Pražský summit
Andrej Babiš se opakovaně představuje jako mírotvůrce, který jako jediný dokáže vyjednat Mír mezi Ukrajinou a Ruskem. O to se už pokoušeli opakovaně jiní, například AB opakovaně zmiňovaní Prezidenti Francie a Turecka, Macron a Erdogan a mnoho dalších. Nikdo z nich neuspěl.
Vladimír Putin vzkázal, že je ochoten jednat o míru 25.12.2022 v době Vánočních svátků, krátce potom, co raketová salva zabila v Chersonu 10 lidí a desítky dalších zranila. Jak si Putin mír představuje podrobně vysvětlil jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro ruskou vládní zpravodajskou agenturu TASS.
Následující odstavec je citace z článku Jana Wirnitzera pro internetový Deník N ze dne 28.12.2022.
„Nepřítel si je dobře vědom našich návrhů na demilitarizaci a denacifikaci režimem (legitimní a demokraticky zvolenou vládou Ukrajiny, pozn. red.) ovládaných území, eliminaci hrozeb ruské bezpečnosti, které odtamtud vycházejí. Zahrnuje to i naše nová území. Stačí málo – akceptovat vlídně tyto návrhy, nebo tuto záležitost vyřeší ruská armáda,“ řekl Lavrov.
Pokud jde o možné pokračování konfliktu, „míč je nyní na straně režimu a Washingtonu, který za ním stojí. Mohou kdykoliv ukončit tento nesmyslný odpor,“ dodal ministr zahraničí země, která na Ukrajinu 24. února vyslala většinu bojeschopných sil své armády.
Lavrov tak dal jasný obsah poněkud vágnímu vzkazu Vladimira Putina, že Rusko je ochotno jednat o „přijatelných řešeních“.
Lavrov tak dal Ukrajině na výběr mezi kapitulací a rozdrcením. Rusko v tuto chvíli okupuje cca 1/10 Ukrajiny a nazývá je „novými územími“, protože je již legislativně připojilo ke svému území (samozřejmě v rozporu s mezinárodním právem). Snaha o sjednání Míru v této situaci bohužel nemůže uspět, ať už by se o to pokusil kdokoli žijící na této planetě.
Z toho tedy vyplývá, že Mír, o kterém AB dnes hovoří, by byl postaven na stejně špinavém principu jako Mnichovská dohoda. Protože při současné situaci na frontě a postojích Putina by ho bylo možno mírové dohody dosáhnout, jen pokud by se Ukrajina vzdala Ruskem dobytých území.
Odmítnutí pomoci ostatním státům NATO při jejich napadení
Andrej Babiš v nedělní debatě ČT řekl, že by v případě napadení Polska nebo Pobaltských zemí neposlal na pomoc české vojáky. A to slovy: "Určitě ne, určitě ne. Myslím, že je potřeba mluvit o míru."
Následně si nenechal ani Petrem Pavlem ani moderátorem Řezníčkem vysvětlit, že tímto krokem by porušil závazky, které má Česko k Severoatlantické alianci. A tím samozřejmě ke všem jejím členům. Toto tvrzení pobouřilo bezpečnostní experty, zahraniční média v Polsku i Pobaltských zemích, politiky v dotčených zemích i české politiky. Babiš později svá slova jako obvykle korigoval s tím, že to tak nemyslel.
Na tento druh Babišových typických komunikačních faulů, kdy něco kategoricky prohlásí a poté, co mu jeho marketingoví experti vysvětlí, že přestřelil a že mu to škodí u jeho voličů, tak vše s lehkostí odvolá či začne navzdory přesným záznamům jeho výroků tvrdit, že to nikdy neřekl, řekl to jinak a podobně, jsme my, žijící v České republice již zvyklí a bereme je jako součást koloritu strany ANO.
Bohužel zahraniční politici, bezpečnostní experti a novináři je berou vážně.
V pohádkách dostává často hlavní hrdina na výběr dvě cesty či řešení svého problému:
Jednu snadnou, která od něj nebude mnoho vyžadovat a která ho nakonec přivede do ještě větších problémů – v lepším případě ho někdo oloupí či zmlátí, v horším případě hrdina zkamení nebo zemře. Druhá cesta vyžaduje hodně úsilí, hrdina při ní mnohdy i trpí, ale nakonec ho dovede k zasloužené odměně. Většinou k vlastnictví zámku s princeznou.
Tuto volbu často řešíme ve svých životech my všichni, protože každý z nás je hrdinou v příběhu svého života.
Přeji nám všem, abychom volili moudře, kdo obsadí ten náš zámek a kdo tam bude princeznou.
