V Alpách je pravé jaro v létě
Rozkvetlé horské louky mají své neopakovatelné kouzloPavel Poeueil
Patříme k rodinám, které se jaksi vymykají většině českých dovolenkářů, mířících každý rok k velkým slaným loužím. Moře je sice hezké, prý i zdravé, ale my dva dospělí a naše dvě děti, se tam šíleně nudíme. Ne, že bychom to kdysi nezkusili, ale už druhý den po ležení na přeplněné pláži jsme začali být všichni nesví a hledali něco jiného. Kulturu, přírodu či památky. Toho všeho se na plážích jaksi nedostává a tak už hezkou řádku let cestujeme buď po evropských památkách, nebo po horách. Máme prolezlé slovenské Tatry, německé a rakouské Alpy a letos přišly na řadu Alpy švýcarské.
Na cestování po Alpách jsme si vybrali přelom června a července, kdy v nadmořských výškách nad 2000 metrů začíná pravé alpské jaro. Ještě pár dní před naším příjezdem ležel totiž na horských loukách sníh. První poznatek ze švýcarských Alp je ten, že jsou drahé. A to pořádně. Za týden, prožitý putováním v potu tváře, s batohy na zádech, po horských loukách jsme dali tolik, jako za týden například na Krétě a to all inklusive. Ale nelitujeme. Jedním slovem pohádka. Pohybovali jsme se v okolí známé alpské Panny, neboli Jungfrau a vyjížděli horskými železnicemi, nebo lanovkami do dvou až třítisícových výšin na lov kytiček. Ochranáři nebojte se. Lovili jsme pouze prostřednictvím objektivů našich fotoaparátů. Rozkvetlé louky, zaplavené pestrobarevnou paletou všech možných i nemožných květin, které známe většinou jen ze skalek, se jen těžko dají popsat.
Nezapomenutelným zážitkem byla celodenní túra po alpské botanické zahradě na Schynige Platte, ležící téměř 2000 metrů nad mořem. Skoro na vrcholek vás vyveze z městečka Wilderswill roztomilá historická zubačka, vláček, jehož zrod se datuje už do 14. června 1893. Hned u stanice lanovky je vstup do přírodní botanické zahrady, rozkládající se na několika hektarech horských luk a skalnatých ostrohů. Vstup je zdarma a je opravdu na co koukat. Všechny rostliny se nacházejí ve svém přirozeném prostředí a celá lokalita je zarámována nádhernými horskými štíty. V plném květu byly tisíce druhů vysokohorských rostlin a výsledkem bylo přes 700 fotografií jen během tohoto jediného dne.
U nás v Ondřejově (určitě znáte tamější hvězdárnu) máme malou skrytou lokalitu (nikdo o ní neví), kde rostou dva druhy vstavačů. Silně ohrožený vstavač kukačka (Orchis morio L.) a vstavač mužský (Orchis mascula). Každý rok nad nimi zjara jásáme a tajemství si necháváme pro sebe. Známe totiž nenechavé české zahrádkáře. Na Schynige Platte jsou louky od vstavačů fialové a druhy jsme ani nestačili počítat. Stejně je to s dalšími rostlinkami. Lomikámeny, zvonky, hořce, alpské růže a tisíce dalších druhů, nás nutily poskakovat jako horské kozy mezi jednotlivými trsy květů, lézt jako nepříčetní po čtyřech a koukat zblízka na mnohdy miniaturní kvítky, zvící několika milimetrů.
Podobné zážitky nás čekaly v sedle pod vrcholkem Jungfrau na Kleine Scheidegg či na třítisícovém horském plato Mänlichen, které je pro botaniky i botanické amatéry pravým rájem. Rozkvetlé louky pod majestátním štítem Eigeru mají v období horského jara neopakovatelné kouzlo. Teploty se pohybují kolem 10 – 15 stupňů. Místy se květy prodírají zbytky sněhu a jinde na vás čekají modré, žluté či rudé koberce vzácných druhů. Dole v údolích přitom panuje již horké léto s teplotami okolo třicítky. Pokud chcete zažít neopakovatelné kouzlo rozkvetlých alpských luk, doporučuji tedy přelom června a července. Stálo to za to.
Hořec, to je prostě nádhera
Co květina, to jiná barva
Koberce modrých hořců
Historický vláček na Schynige Platte
Kvetoucí stráně pod Jungfrau
Oblíbená zábava švýcarských horalů
Rozkvetlá louka na Kleine Scheidegg
Stráň pokrytá alpskými růžemi
Tady už chybí jen fialová kráva
Ve skalách září květy alpských růží
Vstavače všude, kam se podíváš
Pavel Preucil
Michal Horáček jako dobrotivý král Michal I?
Osobně si Michala Horáčka velmi vážím, ale jako prezidenta republiky si jej představit nedovedu. O prezidentovi mám představu jako o silné, nekompromisní osobnosti s jasnými názory a takovou osobností rozhodně není.
Pavel Preucil
Čeští prezidenti jako lovná zvěř?
Hon na odcházejícího prezidenta Václava Klause, usilovně podporovaný masívní mediální masáží, byl směšnou pomstou, připravovanou už delší dobu a bohatě zaplacenou určitými lidmi. Jejich jména se objevila i na veřejnosti a dnes už nejsou žádnou neznámou. Svět si z nás dělal legraci a máme za humny pořádnou ostudu. Václav Klaus nebyl žádný svatoušek a má na krku řadu úletů, ale velezrada? Ani náhodou! Nyní je na řadě čerstvý prezident Miloš Zeman. Ten se ani nestačil na Hradě rozkoukat a už po něm jde další parta lovců lebek, mávajíc v rukou protestní peticí.
Pavel Preucil
Kam se poděl jedlý chléb?
Podivná hmota gumovité konzistence, s chutí, připomínající ponejvíce zkvašené piliny, už zcela zdomácněla na pultech našich obchodů. Tvary má rozmanité, názvy také, i cenami se značně liší, ale z jakési zvláštní setrvačnosti se jí stále říká chléb. Kupodivu to lidé kupují a dokonce i jedí!
Pavel Preucil
Kapitalismus, socialismus a církve. Nebezpečné zapomínání
Český národ má zvláštní náturu. Na to, co se mu nehodí, rád zapomíná a naopak stále oživuje vzpomínky na to co, se mu zrovna hodí do krámu. To je průvodní jev posledních let, kdy jsme se vymanili z područí komunistického molocha jménem SSSR a vydali se vlastní cestou, cestou ryzího spotřebního kapitalismu. Zapomněli jsme na to, jakým dravcem byl kapitalismus od 19. století, zapomněli jsme, jakým dravcem byla církev po celou řadu století. Rádi si však připomínáme pouhých 41 let komunistické nadvlády.
Pavel Preucil
Poslanecký paskvil XXXL
To, že z poslanecké sněmovny vylézají velmi často nejrůznější paskvily, které je pak nutno opravovat, je téměř pravidelností. Tentokrát vypustili naši vzácní páni poslanci do světa další, jinak to nelze říci, než hovadinu. Podle novely zákona ministerstva školství by si měli učitelé, doprovázející děti na nejrůznější akce, jako jsou školní výlety, divadla, výstavy či sportovní podniky, tyto „ztracené“ hodiny odpracovat, aby za ně dostali zaplaceno. Která hlava dubová to vymyslela, mi bohužel není známo.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Mexičtí narkos už nepašují peníze, platí si šmouly. Je to legální a bez rizika
Premium Vsaďte se, že nevíte, jak mexičtí narkos pašují peníze z Ameriky. Jistě, viděli jste v seriálech na...
Nová vlna podvodů. Vyluxovaným účtem to nekončí, přeprodávají se osobní data
Premium Kyberzločinu dlouhodobě přibývá, v Česku se s končící lhůtou pro daňová přiznání podvodníci...
Životní prostředí v Československu patřilo k nejhorším na světě, líčí vědec
Premium V roce 1989 se stal vůbec prvním ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan patří mezi...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 134
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4405x