Kdysi se nejrůznější perly a koniny, vycházející z úředních míst, označovaly za práci úředního šimla. Ovšem to, co ještě dnes prezentoval Úřad vlády na svých internetových stránkách, by úředního šimla hluboce urazilo. To byla práce skutečného úředního blba.
Na případ poněkud negramotného vládního úředníka upozornila Česká televize. Ona tajemná osoba umístila na oficiální webové stránky Úřadu vlády životopisy bývalých členů vlády, které byly doslova opsány z encyklopedie, vydané v roce 1984, tedy ještě za hluboké totality. Tak se mohli návštěvníci stránek dočíst o bývalých ministrech, kteří se postavili na odpor komunistickému puči v roce 1948 a po roce 1990 byli dokonce oceněni řádem TGM, že šlo o „buržoazní politiky, kteří patřili k iniciátorům protilidového vystoupení o Vítězném únoru 1948.“ To je panečku bomba!
Onen, zajisté dobře placený úředník, místo toho, aby si vyhledal v archivech příslušné a relevantní údaje o bývalých politicích, sedl, otevřel encyklopedii a začal opisovat. Každý, alespoň kapku inteligentní člověk by se za prvé podíval na datum vydání encyklopedie a za druhé by ho po chvíli opisování zaručeně trklo, že termíny „buržoazní politik“ a „Vítězný únor“ patří do poněkud jiného politického zřízení. Jelikož jej ani tyto formulace netrkly, dá se předpokládat, že jeho IQ je na úrovni někde mezi tykví a ovcí.
V této souvislosti by mne zajímala především personální politika slovutného Úřadu vlády. Kdo mohl přijmout člověka, který nedokáže sám napsat souvislou větu a musí opisovat stařičké komunistické encyklopedie? Kterého kamaráda kamarád to asi je? A kolik za plození podobných blbostí bere? Největší perlou je ovšem vyjádření mluvčí vlády, paní Bartošové. Ta tomu nasadila korunu slovy, že se za dotyčného pracovníka omlouvají a jako trest, mu bylo sníženo osobní ohodnocení! To je potrestání skutečně hodné nejvyššího úřadu v této zemi. Co asi tak napíše dotyčný tvůrce oněch perel příště? Že Ústřední výbor ÚV KSČ byl v době rozvinutého socialismu lidumilnou institucí, hájící zájmy všeho lidu? Místo toho, aby totálně neschopného úředníka vyhodili na hodinu, sebrali mu pár korun.
Pracuji už řadu let v soukromém vydavatelství a jsem přesvědčen, že náš vydavatel je s mojí prací docela spokojený. Nemám ale žádné iluze, že v případě, že bych se dopustil podobné hovadiny, letím jako holubička, až se rozplácnu na chodníku. Ani bych si nestačil sbalit svých pět švestek. Náš Úřad vlády tady však vystupuje jako chovná stanice podobných individuí. Kolik takových asi za naše peníze živí?
