Církev si svou hamižností podřezává větev
Proč se katolická církev nespokojí se současným stavem, kdy je vlastníkem stát, který nese veškeré náklady (jen letošní výdaje na opravy dosáhnou 18 milionů korun) a církev má katedrálu v pronájmu za symbolických 500 Kč měsíčně? Odpověď je jednoduchá. Jako vždy jde o peníze. Církev totiž nemůže na katedrále vydělávat a právě to nese velice těžce. Ony řeči představitelů pražského arcibiskupství o tom, že církev nemůže řádně vykonávat svou bohulibou činnost, jako konat bohoslužby, pokud není vlastníkem katedrály, jsou jen zástěrkou její hamižnosti. Tu dostatečně prokázala v roce 2006, kdy jí nakrátko soud přiklepl vlastnictví. Okamžitě zpoplatnila vstup do katedrály. Bylo vůbec morální vybírat 100 Kč za návštěvu Božího stánku, který má být přístupný všem věřícím zdarma? A penízky se jen hrnuly. Ročně totiž navštíví katedrálu jeden a půl milionu lidí, což by představovalo roční příjem 150 000 000 korun! Slušné penízky, není to tak? A církev chce ještě víc. Nárokuje si totiž současně s katedrálou i řadu staveb, které jsou dnes nedílnou součástí Pražského hradu. Právě to je oč tu běží!
O čem vlastně celý ten humbuk kolem katedrály je? Podíváme-li se na historii jejího vlastnictví skutečně objektivně, musíme konstatovat, že o ničem. Katedrála totiž ve vlastnictví církve nikdy skutečně nebyla! Za feudálního zřízení vždy patřila panovnickému dvoru a církev byla vždy v roli poddaného, který měl tento majetek v užívání, tedy propůjčen ke správě. Tehdy šlo totiž o tzv. institut děleného vlastnictví. Dispoziční právo měl vrchní vlastník, tedy panovník (konkrétně Karel IV, který začal s novostavbou katedrály v roce 1344 a pak jeho následovníci) a církev měla pouze právo užitkové. Navíc na dostavbu katedrály byla vypsána, podobně jako na Národní divadlo, všelidová sbírka, díky níž, a nemalé podpoře ze státní pokladny, byla katedrála konečně v roce 1929 dostavěna. Kde je tedy ono „nezpochybnitelné“ právo církve na vlastnictví katedrály? Představitelé církve v této věci zcela bezostyšně lžou.
Kde tedy vlastně vznikly pochybnosti o vlastnictví? V něčem má přece jen církev pravdu. Bylo to za komunistického režimu, který v roce 1954 katedrálu “vyvlastnil“ a přisoudil její vlastnictví všemu československému lidu. Právě tady ale došlo k onomu zásadnímu omylu. Katedrála nikdy nemohla být církvi odňata, tedy vyvlastněna, jelikož církvi nikdy doopravdy nepatřila! To je historická realita. Tady udělali komunisté tu obří chybu, že vyvlastnili něco, co už tehdy 610 let patřilo de facto státu. Představitelé katolické církve nyní, se lstivostí sobě vlastní, tohoto chybného rozhodnutí zneužívají a tvrdí, že jim bylo vlastnictví odňato protiprávně teprve komunisty. K napadání rozhodnutí Nejvyššího soudu využívají i tak pochybných argumentů, jako je podjatost soudu a podobně. Pokud bychom byli důslední a vydali se znovu do historie, zjistíme, že první „znárodnění“ katedrály, by musel mít na svědomí císař Josef II, který za vlastníka všech katedrál v Rakousko-uherské monarchii, prohlásil stát.
Katolická církev se nehodlá vzdát a chce se zesměšnit i na mezinárodní scéně. Dalším mezistupněm sporu se má totiž stát Ústavní soud a pak hurá k mezinárodnímu tribunálu ve Štrasburku. Vyhlídky na úspěch však má církev nulové. Pokud bude argumentovat takovými lžemi, jako je ta, že ve světě jsou podobné katedrály majetkem církve, jedině si uřízne pořádnou ostudu. Ať si vezmeme kteroukoli ze slavných evropských katedrál, všechny jsou ve vlastnictví státu! Jediným výsledkem celé této nechutné tahanice o tučné prebendy z vlastnictví katedrály, o které církev přichází, může být jen jediné. Snižující se prestiž církve. Těmito kroky, které nemají vůbec nic společného s nějakými nápravami komunistických křivd, si církev jedině podřezává pod sebou už tak dost seschlou větev.
Pavel Preucil
Michal Horáček jako dobrotivý král Michal I?

Osobně si Michala Horáčka velmi vážím, ale jako prezidenta republiky si jej představit nedovedu. O prezidentovi mám představu jako o silné, nekompromisní osobnosti s jasnými názory a takovou osobností rozhodně není.
Pavel Preucil
Čeští prezidenti jako lovná zvěř?

Hon na odcházejícího prezidenta Václava Klause, usilovně podporovaný masívní mediální masáží, byl směšnou pomstou, připravovanou už delší dobu a bohatě zaplacenou určitými lidmi. Jejich jména se objevila i na veřejnosti a dnes už nejsou žádnou neznámou. Svět si z nás dělal legraci a máme za humny pořádnou ostudu. Václav Klaus nebyl žádný svatoušek a má na krku řadu úletů, ale velezrada? Ani náhodou! Nyní je na řadě čerstvý prezident Miloš Zeman. Ten se ani nestačil na Hradě rozkoukat a už po něm jde další parta lovců lebek, mávajíc v rukou protestní peticí.
Pavel Preucil
Kam se poděl jedlý chléb?

Podivná hmota gumovité konzistence, s chutí, připomínající ponejvíce zkvašené piliny, už zcela zdomácněla na pultech našich obchodů. Tvary má rozmanité, názvy také, i cenami se značně liší, ale z jakési zvláštní setrvačnosti se jí stále říká chléb. Kupodivu to lidé kupují a dokonce i jedí!
Pavel Preucil
Kapitalismus, socialismus a církve. Nebezpečné zapomínání

Český národ má zvláštní náturu. Na to, co se mu nehodí, rád zapomíná a naopak stále oživuje vzpomínky na to co, se mu zrovna hodí do krámu. To je průvodní jev posledních let, kdy jsme se vymanili z područí komunistického molocha jménem SSSR a vydali se vlastní cestou, cestou ryzího spotřebního kapitalismu. Zapomněli jsme na to, jakým dravcem byl kapitalismus od 19. století, zapomněli jsme, jakým dravcem byla církev po celou řadu století. Rádi si však připomínáme pouhých 41 let komunistické nadvlády.
Pavel Preucil
Poslanecký paskvil XXXL

To, že z poslanecké sněmovny vylézají velmi často nejrůznější paskvily, které je pak nutno opravovat, je téměř pravidelností. Tentokrát vypustili naši vzácní páni poslanci do světa další, jinak to nelze říci, než hovadinu. Podle novely zákona ministerstva školství by si měli učitelé, doprovázející děti na nejrůznější akce, jako jsou školní výlety, divadla, výstavy či sportovní podniky, tyto „ztracené“ hodiny odpracovat, aby za ně dostali zaplaceno. Která hlava dubová to vymyslela, mi bohužel není známo.
Další články autora |
Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě
Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně
Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...
Změna trestního zákoníku umožní místo vězení dávat více peněžité tresty
Poslanci mají pokračovat v projednávání reformy trestního práva. Od změny si ministr spravedlnosti...
Voda se filtruje na benzinkách, v obchodech a kavárnách, říká odborník
Nejkvalitnější voda je potřeba nejenom ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, ale také v...
Rasputin, či poskok Konečné? Bavím se, říká předseda Stačilo! Sterzik alias Vidlák
Premium V roce 2022 kandidoval do zastupitelstva obce Miroslav na Znojemsku za ČSSD. O rok později byl...
Za výběr z bankomatu v cizině poplatek i dvě stovky. Pozor také na nevýhodné kurzy
Premium Poplatek za výběr z bankomatu v přepočtu skoro dvě stě korun zaskočil pana Tomáše z Prahy během...

První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning
Přechod na pevnou stravu vždy představuje významný milník v životě děťátka i jeho rodičů. Je to období plné objevování nových chutí a získávání...
- Počet článků 134
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4406x