Za evropské peníze učí svině slušnému chování!

Tak už to v životě chodí. Někdo svému okolí škodí záměrně, druhý o tom ale nemá potuchy, neboť mu nikdo nevysvětlil, co je správné. V případě prvém musí následovat trest a mnohdy zbytečný pokus o převýchovu, v případě druhém lze na chyby upozornit a zjednat nápravu. Když se pokus o nápravu nepovede, pak by jako v případě prvém měl následovat trest.

Náhoda mě letos zavedla do městečka Vyšší Brod nedaleko Lipenské přehrady. Je tam zajímavý klášter a spousta jiných pamětihodností, ale také fůra lidí. Navíc mám německého ovčáka Oriho, který preferuje vycházky do přírody, což já koneckonců také. V místním informačním středisku jsem obdržel jednoduchou mapu s popisem zajímavostí v širším okolí. Tak jsem se dozvěděl, že kdesi nedaleko v oboře chovají americké bizony (bison bison), tudíž jsem zahořel touhou je spatřit na vlastní oči. Mapka zdarma se však dává hlavně z důvodů, že z ní příliš nevyčtete a je lepší si k ní přikoupit další a dražší, třeba z produkce Klubu českých turistů. Pak už jsem zjistil, že najít bizony není složité, stačí jít jen po červené značce z Vyššího Brodu směr hrad Rožmberk - a nemůžete oboru minout.

Tak jsem vyrazil. Kdo by čekal, že upoutávka na oboru s bizony bude na každé odbočce, šeredně by se zmýlil. Cestou jsem míjel velice zajímavé kapličky, které v nedávné době obnovil český umělec. Ty původní postavila při různých příležitostech generace německých starousedlíků, jejíž potomci byli po válce odsunuti.

A bizoni stále nikde! Asi po třech čtyřech kilometrech jsme s Orim (a samozřejmě s mojí manželkou) dorazili k obrovské ohrazené ploše, kde jsme za jednoduchým plotem z klád neviděli kromě trávy a lesíků vůbec nic.

Říkal jsem si, že informace o bizonech je asi zastaralá, což zdánlivě potvrzovala i velká cedule, která nás informovala, že jistá firma se zde věnuje převýchově divokých sviní, jež je dotována z grantů Evropské unie. Zhruba jde o to, že divočáci škodí zemědělcům, tudíž je třeba udržet je v lese. Text byl sice dlouhý, ale popis způsobu, jak toho dosáhnout, absentoval. Usoudil jsem, že firma cpe prasatům třeba upravenou kukuřici, po které je jim nevolno a zvrací (něco jako když se podává alkoholikům antabus), pak se zvěř raději věnuje bukvicím a žaludům a neopouští les. Důležité sdělení se skrývalo v samotném závěru zprávy: Pokud prase i nadále žere kukuřici či jiné zemědělské plodiny, je bez milosti zlikvidováno. Vzhledem k absenci zkoumaných divočáků za ohradou jsem usoudil, že většina prasátek převýchovou neprošla a byla zlikvidována. Ale projekt slušně placený Evropou je dobrý, ne?

Chtěl jsem se vrátit zpět do Vyššího Brodu, neb jsem usoudil, že bizony vystřídal onen prasečí projekt, ale Ori chtěl jít ještě dál po červené turistické značce. A tam jsme narazili na druhou obrovitou plochu - a oni tam byli! Bezmála třicetičlenné stádo bizonů opravdu stálo za pohled. V zoologických zahradách jich vidíte jen pár a ještě namačkaných v mrňavém výběhu, tady na dostatečně velké ploše se můžete cítit, jako byste je pozorovali v jejich původní americké domovině. Chovu bizonů se věnuje stejná firma, co učí prasata slušnému chování, jen je škoda, že jakákoli cedule věnovaná této záležitosti u obory chybí.

Inu, až budete mít cestu do Vyššího Brodu, zajděte si za bizony, fakt to stojí za to. Přiložené fotografie jsem pořídil jako dokumentaci, nesnažil jsem se o umění, na to jsou zde na blogu jiní Mistři. Bizony snad poznáte, jednu z mnoha upravených kapliček také – a na té poslední je Ori se slonem na hradě Rožmberk (Ori vpravo, slon vlevo). Fotka divočáka na hlavní straně pochází z jezu u Nespek, chudák utonul kdesi na horním toku Sázavy.