Toulky s Irem: Za katy českého národa!

Ono sousedství muselo ve svých dobách vzbuzovat hrůzu. Zatímco v dolním břežanském zámku žil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, v tom horním se usídlil státní sekretář úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank. Oba protagonisty potkal zasloužený osud. Reinhard Heydrich podlehl následkům atentátu 6. června 1942, K. H. Frank se stal nedobrovolným účastníkem poslední veřejné popravy na našem území dne 22. května 1946.

Frank s Heydrichem v dobe, kdy si jeste mysleli, ze jim stromy porostou do nebe...

Ať přijedete do Panenských Břežan z jakéhokoliv směru, nemůžete dolní zámek minout. No… Vlastně můžete. Velký shluk budov s opadanými omítkami a zdmi, z nichž jako pěst na oko ční typizovaná socialistická okna, připomíná spíše dílenské haly. A dílny se zde také nacházejí.

Historie zámku je nedlouhá, započíná v roce 1840. O sedmdesát let později se stává majitelem významný prvorepublikový průmyslový a finanční magnát židovského původu Ferdinand Bloch-Bauer, který po rozpadu republiky v r. 1938 emigroval do Švýcarska. Na zámku se po okupaci českých zemí usídlil říšský protektor Konstantin von Neurath, po jeho odchodu z funkce se zámeckým pánem stává v dubnu 1942 Reinhard Heydrich. Mnoho si toho zde neužil, 27. května 1942 vyrazil ze zdejší brány na svoji poslední cestu, kdy ho v libeňské zatáčce smrtelně poranili parašutisté Kubiš a Gabčík.

Heydrichova manželka Lina dostala zámek do doživotního užívání i se svými dětmi. I poslední cesta sedmiletého Klause Heydricha vedla z brány zámku, kdy z ní vyjel na bicyklu přímo pod kola projíždějícího náklaďáku. Stalo se tak 24. 10. 1943. Šofér vozu Karel Kašpar se po nehodě několik dnů skrýval v lesích, ale policie překvapivě určila za jediného viníka malého Klause. Lina Heydrichová, která Břežany opustila v dubnu 1945, se údajně pomstila dodatečně, když pár dnů před koncem války odvedli Kašpara z bytu neznámí muži a už ho nikdy nikdo nespatřil.

Po válce připadl zámek státu a sídlil zde výzkumný ústav kovů. Dnes je v soukromých rukách a nachází se v něm řada dílen a provozů.

Nedaleký horní zámek vznikl někdy ve druhé polovině 18. století. V roce 1909 jej zakoupil továrník Emil Gerstel, který vlastnil mamutí firmu na výrobu nábytku. I on měl židovský původ, v roce 1938 musel emigrovat a zámek si přivlastnil nechvalně známý „krvavý pes“ Karl Hermann Frank. Ten uprchl v časných hodinách 9. května 1945 z Prahy, ale v Rokycanech ho zadržela americká vojska. Byl předán československé justici, která jej soudila a shledala vinným z válečných zločinů a z vyhlazení obce Lidice a Ležáky. Frank byl odsouzen ke smrti oběšením, což bylo vykonáno 22. května 1946 na dvoře pankrácké věznice. Aktu přihlíželo na pět tisíc diváků…

Rovněž horní zámek se dostal po osvobození do rukou státu, od roku 1958 je v něm domov důchodců. V přiléhajícím parku najdeme velmi pozoruhodnou stavbu od Jana Blažeje Santiniho – Aichela (1677 – 1723). Jedná se o kapli sv. Anny z let 1705-07, která je odborníky považována za nejvýznamnější stavbu evropského baroka, v současné době tu probíhá rekonstrukce.

Oba zámky jsou sice veřejnosti nepřístupné, nicméně při troše dobré vůle lze alespoň nahlédnout. V domově seniorů je však v současné době zákaz návštěv z důvodu výskytu infekce, tak na to, prosím, berte ohled.

P.S.: Jméno v titulku, tedy Iro, není omylem, i když se pes na snímcích jmenuje Ori. Iro, se kterým jsme společně s manželkou absolvovali spoustu výletů, nenávratně odešel v březnu tohoto roku. Nyní půlroční Ori (jeho velikost může leckoho zmýlit) nenamítá nic proti tomu, aby titulek připomínal památku jeho předchůdce.