Laikovi je divná jedna věc. Proč mladý muž nemůže souložit jen z toho důvodu, že se stal knězem?! U těch starších církevních hodnostářů už to sice do očí tak nebije, ale s tímhle problémem se vypořádává katolická církev již celá staletí. Většinou s úspěchem nevalným...
Tak přesně před sto lety, konkrétně 17. března roku 1912, se na policejní strážnici v Moravské Ostravě objevil zanedbaný muž, žadonící o nocleh. Jistě pochopíte, že prosbu četníci zamítli a poslali ho pryč. Zhruba za dvě hodiny povolali četníky do jedné z ostravských krčem, kde na podlaze ležel jim již známý chlápek a odmítal místnost opustit. Hlídka si ho odvedla zpět na vachcimru, kde v neznámém ztotožnili bývalého katolického kněze, nyní již čtyřicetiletého Petra V. Petr V. církev opustil již před deseti lety, kdy se oženil, přestoupil k evangelíkům a s manželkou zplodil sedm dětí.
Katolická církev však nechtěla Petra V. pustit ze svého sevření jen tak jednoduše a soudila se s ním řadu let. Nejprve bylo jeho manželství uznáno za neplatné, posléze se díky paragrafům a právnickým tahanicím podařilo dosáhnout opaku. Petr se stal teprve sedmým katolickým knězem, kterému se to na historickém území Čech a Moravy povedlo. Jenže to bylo maximum, čeho mohl dosáhnout. V novinách z počátku dvacátého století se nacházejí inzeráty, že přijme jakékoli místo, rozvážel i mléko. Matka církev ho sledovala i nadále, z jakékoli práce byl dříve nebo později propuštěn. Nepřipomíná vám to něco?
Nemám nic proti katolické církvi, nicméně mladých mužů, kteří se jí upsali, je mi líto. Jen z jednoho prostého důvodu, vždyť není možné neventilovat své základní pudy. Díky tomu, že Petr V., ať již dopadl jakkoli, podlehl „světským“ nástrahám v podobě nejméně sedmi přímých potomků, žije v jisté severomoravské vesnici množství lidí, kteří dodnes nosí jeho příjmení. Na tak malý okruh obyvatel to zřejmě není náhoda a mnozí o svém dávném předkovi ani netuší, co byl vlastně zač a čím se svého času "proslavil". Jen bych tím možná dal sousedům příčinu k pomluvám.
Tenkrát před sto lety to dopadlo na strážnici tak, že policejní rada dal Petrovi V. dosti značnou peněžitou částku a nechal jej propustit na svobodu. Z tehdejšího pohledu se muselo jednat o velmi chápavého muže, povzneseného nad církevní dogma. A z pohledu dnešního? Je normální, že katolická církev upírá svým knězům právo na pohlavní styk? Já vím, vy asi také víte…
Příroda si holt poručit nedá, a dál už raději zmlknu!
