Kavárníci mě donutili volit nejdříve Babiše, pak Zemana – a nyní mě ženou do náruče Tomia!

Hodně se diskutuje, jak by měla znít definice kavárníka. Pro mě je velmi jednoduchá: Kavárník je člověk, co ví, jak mám žít a jak se mám chovat, i kdyby mě to mělo stát život.

Kavárník je také tvor, pro kterého jsou například rudé trenýrky visící místo prezidentské standarty nad Hradem velký fór, a když jsou tytéž tamtéž spáleny, je to nechutnost a dokonce i marnotratnost, neb by kdosi neznámý (kavárníkům jistě dobře známý)  trencle coby originální umění koupil za dva milióny korun. Tolik o smyslu této občanské sorty pro humor.

Dalo by se tyto „aktivisty“ koukat s úsměvem, kdyby své okolí a veřejná masmédia nezaplavovali svými „správnými“ názory, jako koho volit, koho v naší zemi vítat, jaké weby zakázat a jaké naopak podporovat, včetně výpalného za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Prostě chtějí žít na úkor ostatních a pokud to nejde, svolávají demonstrace ve velkých městech a nejraději v Praze, občas se jich tam při hezkém počasí pár sejde (jim nakloněná média pak píší o tisících aktivistech, no a když je jich pět, tak aspoň o pár desítkách, rekord je aktivistka jedna, ale prostor v televizi získala).

Kavárníci zkrátka chtějí, abychom žili podle jejich not. Díky Bohu, náš národ na tom není tak špatně, aby jim sedl na lep. Přiznávám, jsem typický Čech a bylo mi úplně šumák, zda se premiérem stane Babiš, neb Sobotku, ČSSD a předtím ODS a spol. jsem ve vládě zažil a mohu říci, že to na můj osobní život nemělo žádný vliv. Jo, DPH, nekuřácký zákon, EET, to naštve, ale pro mě je nejdůležitější rodina a přátelé. Pokud bych se v tomto ohledu neměl o koho opřít, tak bych to asi svedl na vládu a prezidenta, protože hlavně oni můžou (s prominutím) za můj zkurvený život.

Pojďme tedy k volbám. Protože jsem měl tu čest vidět zblízka do politiky komunální a vysoké, nikdy jsem si nedělal iluze o tom, že do funkcí jsou nominováni lidé takřka svatí, co jim jde o blaho republiky. Pokud si to někdo myslí, pak ho musím zklamat, politikovi jde především o benefity pro sebe a je lhostejno, jaký kabát té které politické strany zrovna nosí. Ovšem když tito kabátníci všech zavedených stran za pomoci veřejnoprávních médií začali šít do Babiše, tak jsem si řekl, že na tom něco je a šel mu to hodit. Jinak bych dřepěl doma, neb jak jsem naznačil, vím, že v tomto státě se nic nezmění, ať je u moci jakákoli politická strana.

Podobná situace nastala u voleb prezidentských. Naprosto neznámý a zcela nečitelný profesor Drahoš se stal oblíbencem kavárníků a nutili nám ho horem dolem, zatímco voliči Zemana byli uráženi coby socky, nevzdělanci a primitivové. Tak jsem ve druhém kole voleb zvedl zadek a šel to Zemanovi hodit. Jak vidno, nebyl jsem sám, byť kavárníci očekávali, že v druhém kole „vstanou noví kavárníci“. Jak vidno, tuhle porážku kavárníci nevydýchali dodnes a bavím se, když pod taktovkou Báry Štěpánové a náhodného kolemjdoucího Kalouska vykřikují na Václaváku originální hesla typu „Babiše – do koše“.

Zpět k začátku. Nyní se v médiích dočítám, že Tomio je vlastně Pitomio, rasista, extrémista a já nevím co ještě. A protože všem vadí (i ANO 2011), tak si říkám, že na tom chlápkovi něco je. Asi vás naštvu, ale právě z těchto důvodů mu ten hlas hodím. Prostě na vztek všem kavárníkům a jim podobným, a asi nebudu sám, kterého k podobné volbě donutili!