Naplivat na památku našich předků, že se nebránili a nenechali zničit náš národ, který byl obklopen ze všech stran nepřáteli, to kavárníkům jde. Jsou stateční i dnes, třeba před sněmovnou házejí petlahve na premiéra.
O roku 1938 tady na blogu vyšla spousta textů, budiž, každý máme právo na svůj názor. Blbé ale je, že hlavní zpravodajský web iDnes přinesl článek placeného redaktora Roberta Oppelta o generálu Krejčím, co odmítal kapitulaci. Oppelt píše, jak generál byl předvolán před končící vládu a prezidenta Beneše, kde byl informován o přijetí mnichovských podmínek.
A teď pozor, cituji žurnalistu R. O.: „Byl jsem uveden do modrého salonku, kde zasedala politická pětka nebo sedmička. A tam jsem k překvapení zjistil, že kapitulace je vlastně hotová,“ vzpomínal Krejčí na sklonku života. On sám s podmínkami mnichovské smlouvy nesouhlasil. Konec citace.
Autor Oppelt však zapomněl napsat, že použil wikipedii, kde je odkaz na web fronta, kde je zase odkaz na rozhovor generála Krejčího z Obrany lidu vydané 1967 a doplněný týdeníkem Reportér o rok později. Oppelt se zkrátka tváří, že cosi zplodil sám. Jen nám jaksi nesdělil, že generálem uvedené věty zněly trochu jinak a konkrétněji:
Pocity, že vše, co jsme postavili, se zřítilo, pevná naděje a neochvějná víra, že nebudeme opuštěni našimi spojenci z první světové války, byla pryč. Stali se hrobaři naší samostatnosti. Zklamání, zoufalství, vztek nad krátkozrakostí západních přátel nás vyváděly z normálu, ale ještě nebylo řečeno poslední slovo.
Byl jsem uveden do modrého salonku, kde zasedala politická pětka nebo sedmička. Ani jsem všechny neznal, jen Dérera a Šrámka. A tam jsem k překvapení zjistil, že kapitulace je vlastně hotová. Potom zasedala vláda pod předsednictvím dr. Beneše a v té době francouzský a myslím i anglický vyslanec telefonovali, aby president odstoupil, že by byl Hitler povolnější. Ale zvednout telefon do Berlína ve prospěch Československa se báli Francouzi i Angličané.
K tomu snad není co dodat. Dneska je mnichovská zrada opět nazývána dohodou a kavárníky mrzí, že naši předci (zřejmě nikoli jejich), respektive vláda, se podvolila diktátu našich „spojenců“. Místo 350 000 mrtvých to mohly být milióny. Ale nechme minulost minulostí, jen mi vadí, že redaktor Mafry využije ve svém textu o „dohodě“ jen ty věty, které se mu hodí a ty ostatní vynechá. Podtrženo a sečteno: Pražský kavárník je ochoten bojovat, když mu žádný postih nehrozí. Pokud ano, tak se schová za vás a ještě vás nařkne, že jste zbabělec. Tihle kavárníci jsou holt zvláštní sorta nadlidí…
Odkaz na článek páně Oppelta: https://zpravy.idnes.cz/ceskoslovensko-ludvik-krejci-armada-hitler-1938-mobilizace-general-vojsko-146-/domaci.aspx?c=A180922_194337_domaci_evam
