Dnes v jednu hodinu odpoledne spadla lávka vedoucí z Císařského ostrova do Troje. Jsou čtyři zranění, z toho dva těžce.
Kdyby stavba spadla o pár týdnů dříve, stala by se obrovská tragédie. Mnoho Pražanů ji totiž využívá jako procházkovou trasu od Výstaviště přes Stromovku do zoo, za pěkného počasí přes ni o víkendech přechází v jednom okamžiku až několik desítek lidí najednou. Okamžitě se začal hledat viník, Piráti vydali prohlášení, že TSK věděla o špatném stavu lávky už od roku 2009. Vyplývá to podle nich z materiálu, který loni v dubnu schvalovali pražští radní. Piráti tvrdí, že TSK péči o mosty dlouhodobě zanedbává. TSK je zkratka Technické správy komunikací, která se měla o lávku starat.
Nebudu se zde zaobírat podrobnostmi nehody, najdete je na všech serverech. Jen bych chtěl upřesnit některé detaily, ve kterých se média unisono pletou. Cituji z článku na Idnes: Trojská lávka spojovala pražskou čtvrť Troja s Císařským ostrovem. Původně tuto funkci plnil provizorní vojenský pontonový most. Po povodni 23. srpna 1977 se však pod trojským jezem utrhla jeřábová loď a most poškodila. O čtyři roky později ho smetla povodeň.
Od mého narození uběhla již řádka desetiletí, ale celou tu dobu jsem žil v Praze 7 a Stromovka patřila k našemu dětskému eldorádu, na Císařský ostrov jsem pravidelně chodil se psem na cvičák. Tudíž vím, že zde existoval přívoz (kolikrát jsme jako kluci převozníkovi utekli bez placení), na zimu zde vojáci zřídili pontonový most a na jaře ho zase rozebrali. Nepamatuji se přesně, zda pak nestál po celý rok, nicméně ho neprotrhla v roce 1977 jeřábová loď, ale utržený šíf. Ten poničil i sklopný trojský jez po proudu výše, jeho kýl je dodnes k vidění na břehu ostrova.
V roce 1981 místo pontonů postavili vojáci cosi, čemu se říká vojenský montovaný most. Vedl několik metrů nad hladinou. A krátce na to při opravách sklopného jezu, kterou prováděli Poláci na speciálně přivezené lodi, se tato utrhla, zničila již téměř opravený jez a právě ramenem jeřábu se zachytila o mostní lávku. Byla to velká klika, neboť při její další plavbě hrozilo protržení jezu u Klecan, což by znemožnilo vltavskou lodní dopravu na celou řadu let. Loď ukotvili lany a řadu týdnu trvalo, než ji vysvobodili ze zajetí.
Most pak stál ještě dlouho, jen u něj umístili cedule se zákazem vstupu a lehce překonatelné zábrany, což však občané pochopitelně nerespektovali a vesele si chodili ze břehu na břeh. Úředníkům se to pochopitelně nelíbilo, tak uprostřed konstrukce nechali vytrhat prkna a vznikla tak asi dvoumetrová mezera. Ani to však nemělo efekt, někdo sehnal jiné prkno, položil ho napříč a chodilo se dál, bylo to nebezpečné a spíše to připomínalo chůzi po kladině. Dokázaly to však i matky s kočárky, což mi připadalo jako velmi solidní sportovní výkon. Na nebezpečí tohoto počínání se v těch dobách nehledělo tak přísně, jako dnes. Lidé snad byli odolnější a zručnější, nikdy se tam nikomu nic nestalo. Až dneska, na moderní lávce z roku 1984, oceněné architektonickou cenou.
Pro zakončení si dovolím vybrat příspěvek z jedné z dnešních diskuzí: Že se v Troji nic neděje? Chyba lávky!
