Kterak jsem oplakal Trabanta.

Pan Ondřej Schneider uveřejnil ve svém blogu článek, ve kterém doporučuje americkému publicistovi Michaelu Moorovi , zasazujícímu se o znárodnění amerického automobilového průmyslu sehnat jak píše, ".. nějaký dokument o staré dobré socialistické Škodovce v Boleslavi a poslat mu ho...."

Nikdy jsem žádnou socialistickou škodovku nevlastnil. Vlastnil jsem pouze socialistického Trabanta, v němž jsem dojel přes tehdejší Jugoslávii až do Říma a zpět. V autě byl sice nepředstavitelný hluk, auto se táhlo 80 km/hod.,ale míjel jsem nejednu západní limuzínu, neboť tyto stály na kraji cesty a chladily přehřáté motory, ten můj byl chlazený vzduchem a bylo 40 ve stínu .
Auto bylo středem pozornosti nejen kolemjedoucích, ale především u benzínových pump, protože jsem se vždy zařadil mezi mopedy, neboť jsem tankoval benzín s olejem pro dvoutakty.
Auto bylo rarita, neboť okolostojící nevěřili vlastním očím. Slyšeli motorku a přitom viděli auto.
Jinak na pojížďky po okolí mého bydliště a na chalupu to docela stačilo. Jestliže byla třeba nějaká oprava, dokázal jsem závadu odstranit za pomoci sady klíčů před domem na chodníku. Nevěděl jsem si rady, našlo se vždy dostatek „fachmanů" kteří poradili a mnohdy také pomohli. Jediné, v čem byla potíž, byly náhradní díly. Ty sehnat bylo opravdu obtížné, zato ceny byly lidové. Navíc oprav bylo opravdu málo. Na autě bylo jen to nezbytné, takže co tam nebylo, to se také nepokazilo. To málo, co tam bylo, to bylo téměř nezničitelně bytelné.
Nyní vlastním kapitalistické auto, vyrobené ve východní Evropě. Auto je to na pohled velice hezké, lehce dosáhnu až 160 Km/hod, plné elektroniky, co do pohodlí se to s trabíkem nedá srovnat.
Avšak ouha, není všechno zlato, co se třpytí:
Jediné, co mohu v rámci údržby udělat, je zvednout kapotu a zase ji zavřít.
Do 147 000 km nastaly tyto závady:
1) Odešel posilovač řízení, oprava výměnným způsobem: 900 Eur, jiný způsob není možný.
2) Výměna ložiska předního kola: 300 Eur.
3) Odešla převodovka. Výměna ložisek 1200 Eur. Výměnný způsob stojí 2000 Eur.
4) U technické prohlídky jsem málem propadl, neboť se utrhl kabel u spínače zadních světel zpětného chodu. Příčina: krátký přívodní kabel (tam stačí prodloužení kabelu o 2 cm!)
5) Vypověděl službu spínač u levých předních dveří, takže když chci otevřít kufr, tak musím otevřít a přibouchnout zadní dveře. Jinak se do kufru nedostanu. Cena opravy: 200 Eur.
6) Odešla napínací kladka řemene k alternátoru, cenový návrh 175 Eur.
7) Roleta zakrývající kufr se zcela rozpadla, neboť umělá hmota časem zkřehla a popraskala.
Cena opravy zatím neznámá, pokusím se něco sehnat na šroťáku.
Celková cena oprav: 2.775 Eur*26= 72.150 Kč. Za tu cenu bych si mohl koupit nejen socialistickou škodovku, ale k tomu ještě i socialistického trabíka.
Šrotovné nedostanu, auto není starší jak 8 let.
Když jsem se v servise rozčílil nad kvalitou mého auta, dostal jsem zdrcující odpověď jednoho mechanika:" Mám 15 let starého Golfa, má najeto 300 000 km. Když vidím, co k nám chodí do opravny nyní, mám hrůzu si koupit nové auto."
Pan Schneider je promovaný ekonom. Zřejmě zapomněl, že základními znaky kvality jsou
spolehlivost, snadná obsluha a minimální náklady na provoz, opravy a údržbu.
V tomto směru se moderní auta těm socialistickým nemohou očividně ani zdaleka vyrovnat.
Je snad možné, že v případě mého auta zde hraje roli náhoda. Podíváme-li se však na jiné výrobky masové spotřeby, jsme konfrontováni se všeobecně se snižující kvalitou výroby předmětů konečné spotřeby.
Zvláště špatný zvuk mají výrobky dovážené z dálného Východu. Viníme Číňany, Vietnamce a spol.
z nekvalitní výroby, přičemž nám uniká, že tyto výrobky jsou objednávány z Evropy.
Protože je každá zásilka kontrolována co do množství a kvality v rámci přejímacího řízení,
pak za mizernou kvalitu produktu, který se dostane na trh ke konečnému spotřebiteli odpovídá
ten, kdo objednal za účelem dalšího prodeje, neboť přejímku zboží provedl nedbale, neprovedl ji vůbec, nebo ve snaze podrazit cenu konkurence buď nekvalitní zboží přímo objednal, nebo sníženou kvalitu trpí.(sníženou kvalitu mohu objednat cenovým limitem dodávaného zboží.)
Jestliže K. Marx tvrdí, že vlivem konkurence se vyvíjí mzdy směrem k životnímu minimu
a ceny k výrobním nákladům, pak je výrok neúplný.
Celý výrok pak zní: Vlivem hospodářské soutěže a volného pohybu kapitálu se vyvíjí mzdy směrem k životnímu minimu, ceny k nákladům a kvalita výrobků ke zmetkům.

Celý článek pana Ondřeje Schneidera lze nalézt pod
http://blog.ihned.cz/schneider/c1-30542040-michael-moore-v-cnn-kapitalismus-konci#comm