Když si intelektualní elita národa nasadí oslí uši.

Internetový server Hospodářských novin iHNed.cz uveřejnil ve svém článku „Státní dluh bude na konci příštího roku 1,35 bilionu korun" přehled úspor rekordně zadluženého státního rozpočtu. Podle údajů zmíněného článku chystá vláda snížit výdaje na ostatní výzkum a vývoj o 14,4 miliard a na vzdělávání a školské služby o 114,6 miliard Kč. Při protestním průvodu dotčených nesli někteří účastníci oslí uši. Netušili, že právem.

Jestliže protestující v čele s Akademií věd požadují více peněz, pak je tento požadavek primitivní.
(Rozuměj jednoduchý.)
Chybí kauzální, systémový přístup.
Zabránit krácení výdajů na uvedené účely znamená zvýšení úvěru. To ale účastníky protestů
objektivně nezajímá, neboť ani úvěr, ani úroky z něj nebudou hradit z vlastních zdrojů.
Ti, kteří takto jednoduše uvažují si buď neuvědomují, nebo nechtějí uvědomit, že státní rozpočet není
samoobslužný švédský bufet, kde se každý po libosti obslouží, jak je mu libo, aniž by se staral, odkud
se vystavená strava bere. I tam platí, vezmu- li si z konečného množství více, zbude na ostatní prostě
méně. Chci-li více, musím se postarat o systém, který zabezpečí potřebný přísun. Se státním rozpočtem
je to stejné.
Nářek protestujících není, použijeme-li náš příklad nic jiného než zklamání egoisty nad skutečností, že
na něj zbylo málo, že se jiní egoisté obsloužili jednoduše více. Je až zarážející, že inteligentní elita
společnosti kritizuje a protestuje proti krácení pouze jejich finančních prostředků, aniž by se starala
o kauzalitu daného jevu, aniž by se starala, že vyvzdorují- li si více, postaví jiné automaticky do
postavení, proti němuž tak vehementně protestují sami. Vlastní příčina zpočívá v naprosto nefunkčním
ekonomickém systému neoliberálního typu.
Zvlášť katastrofální je skutečnost, kdy na jedné straně demonstrují pedagogové a vědci proti jevu,
který je bytostně a bolestně postihuje, je celospolečensky přímo katastrofální, ale sami na druhé straně
vyučují na všech stupních teorie systému, které jsou toho příčinou. Objektivně se tak rozčilují nad jejich
studenty, kteří v praxi aplikují teorie, které jim sami již 20 let nekritiky vštěpují do hlav během jejich výuky .

Nikdy jsem neviděl žádného akademika, vysokoškolského profesora, aby tento neoliberální systém veřejně
podrobil kritickému zkoumání. Nikoho z vysokoškolských pedagogů a vědeckých pracovníků, požívajících
bezesporu a právem vysokou prestiž nenapadne poukázat na stav, kdy státy s řízenou ekonomikou
a s vysokým podílem státních investičních fondů investují celosvětově miliardy do výzkumu a vzdělání,
zatímco evropské země, Českou republiku nevyjímaje, transformují vlastní ekonomiky do postavení
nemajetného pronajímatele levné pracovní síly, které potom dávají k dispozici právě tomuto
internacionálnímu kapitálu.
Pokud evropská a také česká inteligence nenajde odvahu využít své vysoké společenské prestiže
k otevřené systémové kritice, bude ještě dlouho a často chodit veřejně s oslíma ušima v protestních
průvodech.
A to jenom proto, že nechápe, nebo nemá odvahu veřejně poukázat na kauzalitu stavu a vývoje
společnosti neoliberálního typu, jehož teorii navíc sama horlivě učí na všech stupních škol.