Co je to target a jak jej řešit

Osvětoví pracovníci spolu s aktivisty ODS a TOP09 neúnavně poukazují na vnitřní dluh, který vyvstal za vlády komunistů spolu s jejich neefektivním hospodařením. Jestli můžeme mluvit o vnitřním dluhu, potom to je EU, jmenovitě její část sdružená do eurozóny.

Její celková hodnota dosáhla neuvěřitelných 971 miliard €. Pod pojmem target se rozumí  vzájemný platební systém evropských centrálních bank v eurozóně. Díky nevyrovnané obchodní bilanci členských států eurozóny vzniká nebezpečí, že ty země, které vykazují aktivní obchodní bilanci budou muset jednoho dne vlastní pohledávky odepsat, což znamená pro daňové poplatníky finanční ztrátu. Tento stav je dán sníženou konkurenceschopností států jižní Evropy.
Jinak řečeno, země eurozóny mají vnitřní dluh, který stále roste.  Prof. H.W. Sinn vyčíslil ve své knize Die Targetfalle (1) příslušná salda v miliardách € takto:
SRN 727, Lucembursko 128, Nizozemí 126, Finsko 54. Pouze Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálie spolu s Irskem vykazují dlužnou částku v celkové výši 971 miliard €.(str. 176).
Dojde někdy k vyrovnání tak obrovského vnitřního dluhu?
Profesor Sinn jako poctivý neoliberální ekonom prezentuje ve své knize řešení, za které se nemusí stydět ani V. Klaus, ani pan Kalousek, spolu s předáky ODS a TOP09.
Řešení daného problému je spatřováno ve zvýšení konkurenceschopnosti zadlužené ekonomiky. Princip zvýšení konkurenceschopnosti podle autora knihy údajně spočívá na uplatnění Balassa- Samuelsonova efektu.
Podle tohoto efektu mají méně rozvinuté země nižší produktivitu za jinak stejných světových cen.
V místním měřítku jsou ale služby levnější, neboť celková mzdová hladina je v takových zemích nízká. Začnou- li tyto země hospodářsky růst, potom dochází k silnému nárůstu mezd a cen zboží, tím i k růstu lokální inflace.
Jako jedinou možnost pro eurozónu vidí autor ve snížení  cen formou snížení mzdových nákladů. Autor uvádí na str. 110 údaje analistů banky Goldmann- Sachs, podle nichž je nutný  předpoklad splatnosti vnitřního dluhu znehodnocení cen o procentuální podíl ve výši :
Řecko 30%, Portugalsko 35%, Španělsko 20%, Itálie 10-15%, Francie 20%.
To znamená snížit ceny vlastní výroby formou masivního snížení mezd.
Na str. 112 uvádí autor potřebu snížení cenového indexu ze 100 na:
v případě Řecka na 60 až 70 %, Francie a Španělska na 80%, což je podmínkou pro znovuzískání vlastní konkurenceschopnosti. Čili jinak řečeno vyvolat silný tlak s cílem snížit mzdy.
Situaci, za které dojde nutně ke katastrofální sociální destrukci a to dlouhodobě nebere nikdo z jmenovaných v úvahu.
Závěr:
Abychom pochopili dobrodiní liberálního hospodářského systému, musíme se vrátit ještě jednou k Balassa- Samuelsonovu efektu: Konkurenceschopné jsou ty země, které za jinak stejných světových cen vykazují nízké mzdy. Jinak řečeno, pouze ta země je konkurenceschopná, která dokáže udržet mzdy ve srovnání s jinými konkurenty za stejných světových cen na nižší úrovni.
Pouze za těchto podmínek lze maximalizovat zisk, pouze za těchto podmínek bude mezinárodní kapitál ochoten investovat v dané zemi.
Vezmeme-li onu známou Marxovu formuli(2) pro tvorbu nadhodnoty  C1+V+M=C2,
C1: konstantní kapitál
V:mzdy, variabilní kapitál
M: nadhodnota, nezaplacená, vícepráce
C2: zhodnocený kapitál,
potom Balassa- Samuelsonův efekt neříká nic jiného. Jinak řečeno: Za konstantní světové ceny je nadhodnota a tím i míra vykořisťování tím vyšší, čím je v dané zemi nižší úroveň mezd. Jestliže  Marxův poměr M/(C1+V) vyjadřuje míru vykořisťování pracovní síly, potom jak zmíněný efekt, tak i analýzy pracovníků Goldmann Sachs neříkají nic jiného:
Soukromý kapitál a s ním národní ekonomiky liberálního typu mohou být pouze tehdy konkurenceschopné, pokud se jim podaří udržet míru vykořisťování pracovní síly na co nejvyšší úrovni. Zajisté si čtenář s úlevou oddechne při pomyšlení, že ČR není členem eurozóny a že se problematika vnitřního dluhu ČR netýká. To je ovšem omyl. Princip konkurenceschopnosti liberální ekonomiky je objektivní realita a týká se každé země zapojené do mezinárodní dělby práce v globalizované ekonomice. Tudíž každá vláda, ať už pravicově liberální  tak i sociálně-liberální(ČSSD) bude nadále vystavena onomu tlaku na mzdy, jinak ztratí mezinárodní konkurenceschopnost. Liberální hospodářský systém spočívající na výlučném soukromém vlastnictví kapitálu je skutečně systémově založen na bezohledném vykořisťování pracovní síly.

(1)H.-W. Sinn, Die Targetfalle ISBN978-3-446-43353-3
(2)http://de.wikipedia.org/wiki/Mehrwert_%28Marxismus%29