METROJBOJ – můj každodenní závod

Každý den dojíždím z Černého mostu na Vyšehrad do o.s. Asistence, která sídlí v budově Jedličkova ústavu. 14 let jsem zde chodil do školy. V celkovém součtu to je 17 let pravidelného METROJBOJE.

Metro – nejpohodlnější a nejrychlejší způsob dopravy v Praze. Troj – 3 stanice (Vyšehrad – Pražského povstání – Vyšehrad – I.P. Pavlova – Vyšehrad), se kterými se vozíčkáři často setkávají při cestování na stanici Vyšehrad. Boj – závod, ve kterém si lidé na vozíku vyzkouší, kdo výše uvedenou trasu zvládne projet nejrychleji. METROJBOJ je závod, který pořádá občanské sdružení Asistence na svatého Martina (11.11.) od 13:30. Start je ve 14 hodin od TaKavárny (Na Topolce 1).

Nezasvěcený člověk si může říkat, v čem je pointa tohoto závodu? Odpověď je prostá. Stanice metra Vyšehrad deklaruje bezbariérový přístup, který je však pouze poloviční. Chcete-li jet s vozíkem z této stanice na Háje, nemáte problém. Potíž nastane, chcete-li jet do centra Prahy. V tuto chvíli máte 2 možnosti. Jste-li vyznavačem adrenalinových sportů, můžete se vydat do protějšího směru pěšky po silnici bez chodníku, ze které sjíždějí automobily poměrně značnou rychlostí z ulice 5. května. Druhá možnost je dojet na Pražského povstání a zde přestoupit do protisměru. Z tohoto vychází i hlavní myšlenka METROJBOJE. Jeden by řekl, vždyť to není zase takový problém. Nu, přijďte si to vyzkoušet a přihlaste se u mého kolegy Erika Čipery na [e-mail].

Účastníci SVATOMARTINSKÉHO METROJBOJE budou mít možnost poznat, jaká úskalí je nutné podstoupit při cestování na vozíku na stanici metra Vyšehrad a změřit své síly s dalšími posádkami. Vítáni jsou jak účastníci, kteří na vozíku budou jen na zkušenou, tak i lidé, kteří se tímto způsobem pohybují běžně. Dvoučlenné skupinky - člověk na vozíku plus doprovod - vyrazí na výše uvedenou trasu. Startují vozíky mechanické i s elektro pohonem. Posádky s nejlepšími časy získají METRODEZERT a další dobroty v TaKavárně. Je možné reprezentovat svou školu, neziskovku, ziskovku, sebe.... Mezitím pestrá společnost, občerstvení, (netradičně i svařené víno:), živá hudba v TaKavárně.

Sám se vydám na trasu na svém elektrickém vozíku typu Groove a pokusím se být nejrychlejším mezi všemi elektrifikovanými. Řekl bych, že po 17letém tréninku mám trasu v malíčku. Metro dezert mám moc rád, takže o motivaci mám také postaráno. Takže pokud nezapadnu kolečky do spáry mezi nástupištěm a vagónem, řekl bych, že mám šanci. Soupeři jsou však také dobře vytrénovaní a jistě mi nedají nic zadarmo. Další překážkou však může být přeplněný vagón metra. Celkem pravidelně se mi stává, že na plošině na první či poslední plošině metra je přelidněno a já musím čekat na další vlak.

Věřím, že tato akce upozorní, že není bezbariérovost jako bezbariérovost a pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Vzhůru do boje!