Právě mi zavolal Štěpán Binko. "Romane, víš, že zatkli Jirku Kráma?" Hrklo ve mě jak ve starých hodinách. "Hmmm, už je to tady" zabrumlal jsem si pro sebe. Na chvíli jsem se odmlčel a zadíval se do ploché obrazovky v rohu pokoje, odkud na mě zírala vyretušovaná tvář "Moderátora", ne nepodobná panu premiérovi a hovořila cosi o kolaudaci nové rychlobruslařské haly ...
................................
Razie vůči blogerům a jiným nepohodlným osobám, začaly hned po Velké červnové socialistické revoluci (dále jen VČSR). Je to už několik let. Současný premiér Jiří Paroubek I. vyhlásil po svém epochálním vítězství v květnových parlamentních volbách roku 2010, kdy společně s komunisty získal nadpoloviční většinu hlasů, tento akt jako vítězství všeho pracujícího lidu. Přestože volby proběhly v květnu, v průzkumu veřejného mínění vyšlo, že by si lidé přáli, aby měla tato revoluce "vůni léta" a proto se pro ni vžil název VČSR.
................................
... ještě před pár lety by mi Štěpán poslal mail nebo bychom si vyměnili zprávy na Facebooku, ale Internet byl od doby VČSR podroben silné cenzuře a služby jako e-mail nebo Facebook byly dostupné pouze pro úřední nebo firemní komunikaci ...
................................
Brzy po "revoluci" byli zatčení Honza Ziegler, Broňa Šimoník a další, kteří ve svých článcích komentovali otřesné chování socialistů a komunistů. Byli tvrdě vyslýcháni orgány ministra vnitra Grebeníčka a zlomeni k tomu, aby označili všechny blogerské aktivity zaměřené proti ČSSD (dnes vládnoucí KSSD), jako spiknutí zosnované ODS. Jako záminka k zatčení posloužil jejich blog, ve kterém kritizovali čerstvé rozhodnutí ministra financí Sobotky, že bylo dost pravicových ekonomických experimentů a celá republika opět přejde na chozrasčot.
................................
... jak jsem tak uvažoval, co na tu informaci Štěpánovi odpovím, stále jsem měl pocit, že mě "Moderátor" z obrazovky sleduje. Všichni "Moderátoři" byli vybíráni důsledně tak, aby se podobali premiérovi Paroubkovi I. za mlada, protože jedině on byl vzorem ctnosti a fyzické krásy, kterou jeho manželka Petra pravidelně opěvovala ve svých blozích ...
................................
Ani částečně apolitičtí blogeři si nemohli být jistí, že neskončí ve vězení. Proto si Ivo Vašíček s Láďou Matuškou vzali pár kontaktů od Rudy Havlíka a společně vycestovali do Číny, odkud začali provozovat pirátské vysílání proti režimu. Láďovi Větvičkovi bylo umožněno publikovat pouze blogy v rubrice "Ty Mirek", kde kritizoval počínání Mirka Topolánka, který krátce po revoluci uprchl s přítelkyní, manželkou a všemi manželskými a nemanželskými dětmi ze země a usídlil se někde v Toskánsku.
................................
... "díky za informaci, Štěpáne ... ", odpověděl jsem do telefonu po chvilce váhání a hovor ukončil. Z obrazovky právě zazněla fantastická zpráva, že premiér Jiří Paroubek I. bude kandidovat v prezidentských volbách, kde bude jediným kandidátem ... "to už je moc, takový Pandrhola prezidentem", ulevil jsem si rozhořčeně a pokračoval v psaní kritiky na film Avatar IV. ...
................................
Kultura byla poté, co předal Jiří Paroubek I. funkci ministra sportu Jiřímu Šlégrovi a sám se stal ministrem kultury, jeho nejvyšší prioritou. Chléb a hry, to bylo heslo dne, na které přispívala každá firma "legální" daní z příjmu 40% a dalšími 5-ti procenty na sport a na kulturu. A tak Zdeněk Škromach slíbil práci všem svým přátelům na Facebooku, jejichž počet se vyšplhal na neuvěřitelných 3,5 milionu, zatímco Jiří Paroubek I. se zasadil o návrat soutěže Velký bratr a natočení dalších Dvaceti případů majora Zemana, které na příkladech Orlických vražd a řádění Stodolových, "pravdivě zmapovaly období lživého a reakčního působení ODS".
................................
... tu se ozvalo silné bušení na dveře ... "Buch, buch, buch", "Jménem zákona, otevřete!" Ani jsem nestačil dojít ke dveřím, když se s třeskotem rozletěly a dovnitř vniklo pár svalnatých policistů, kteří mě okamžitě začali mlátit ... "My ti dáme, brát si do huby našeho prezidenta", proťala vzduch věta jednoho z nich. Pomalu jsem ztrácel vědomí, jen jsem ještě zaregistroval, jak se "Moderátor" na obrazovce spokojeně ušklíbl ...
