Říká se, že nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky. Přitom jsou v historii filmu náměty, které lákají filmaře neustále k novým a novým adaptacím ...
... tak například neuplyne rok, aby se neobjevila nová filmová, či televizní verze příběhu zbojníka Robina Hooda, který, stejně jako např. Jánošík nebo Paroubek, údajně bohatým bral, chudým dával a díky tomu se stal psancem ve vlastní zemi.
Zřejmě historicky nejúspěšnější a zároveň jednou z nejstarších verzí, jsou Dobrodružství Robina Hooda s Errolem Flynnem v hlavní roli. Film si dodnes drží pozici v top 250 v americké filmové databázi imdb.com, ačkoliv v ní Flynn křepčí jako smyslů zbavený a je vysmátý tak, že nepsat se rok 1938, podezříval bych ho, že byl při natáčení na drogách.
Z televizních adaptací nelze nevzpomenout seriál z roku 1983, který u nás běžel ještě v době totality a kde si Robina Hooda z Sherwoodu "střihl" rockově vyhlížející herec Michael Praed. Nebýt toho, že celý seriál podkreslila svou hudbou skupina Clannad, která celému seriálu vtiskla neopakovatelnou atmosféru, asi by tato verze nikterak nevybočila z řady jiných, televizních adaptací o "Hoodovi". Ale Clannad, skvostnému uskupení příbuzných Pola Brennana, který jej založil společně s bratrem Ciaránem a sestrou, která je dnes známá jako Enya, se povedl, dle mého názoru, v televizních seriálech dodnes nepřekonaný soundrack.
Notoricky známá, je "popcornová" verze "Krále zbojníků" z roku 1991, kde si Robina Hooda zahrál Kevin Kostner jako chápavý a cituplný ochránce slabých a chudých. S tou bude asi letošní divák nejvíc srovnávat, protože představuje v podstatě klasický příběh Robina Hooda, pouze "vylepšený" o prvky magie a čarodějnictví, které, stejně jako příliš "fešácký" výkon Kostnera, této adaptaci poněkud ubírají na přesvědčivosti.
Letos se nechal Robinem Hoodem okouzlit režisér Ridley Scott, který má na kontě Oscarový hit Gladiátor a jehož Království nebeské považuji, společně s Pettersenovou Trójou, za extratřídu mezi historickými filmy poslední dekády.
Zřejmě úspěch, který zaznamenal nestárnoucí "chlapák" Russell Crowe ve filmu Gladiátor, přiměl Scotta obsadit jej do role Robina Hooda, ačkoliv se tím předem odevzdal kritikům, kteří ho nyní budou pranýřovat, že tuto roli svěřil dosud nejstaršímu herci.
Pokud tak ovšem učiní, pak to bude pouze nalézání hole za účelem bít psa, což jde kritikům nejlépe, jak ukazuje i dnešní recenze v podání kolegy Adama Chromého, který byl zřejmě, soudě dle jeho recenze, na zcela jiném filmu.
Russel Crowe je jako Robin Hood maximálně přesvědčivý, ať už řeční a pronáší patetické proslovy nebo se ohání mečem. Nejistý je pouze při jízdě na koni. Přesto bych si na něj v souboji s udatnými rytíři vsadil víc, než na rozjuchaného Flynna či věčně upraveného Kostnera.
Cate Blanchett v roli lady Marion je krásná, zralá ženská, které lze uvěřit vše, s výjimkou poslední scény, kdy se začne ohánět mečem. I to jí lze ovšem odpustit, jelikož msta je často silnější než rozvaha a výsledek jejího snažení je, právem, nevalný.
Mark Strong si potřetí za sebou zahrál padoucha a tak po lordu Blackwoodovi v Sherlocku Holmesi a mafiánovi Frankovi D'Amico z filmu Kick Ass zde neméně démonicky stvárnil Sira Godfreyho, který prahne po moci, trůnu a přirozeně po Robinově likvidaci.
Diamantem mezi hereckými výkony je pak výkon Maxe von Sydow, který je jako otec Walter Loxley výborný jako společník, Robinův "adoptivní" otec, Marionin tchán nebo jako bojovník, který neváhá pozvednout meč proti siru Godfreymu, ačkoliv je již stařec a navíc slepý.
Pokud už z popisu rolí cítíte, že je příběh o Robinu Hoodovi tentokrát poněkud "jiný", než jsme zvyklí, pak nejste daleko od pravdy. Ridley Scott od počátku avizoval, že chce vidět Robina poněkud jinýma očima a mám pocit, že se mu to výborně podařilo. Nový příběh na jedné straně notoricky neopakuje pověst o Robinu Hoodovi, ale na druhé straně ji nijak neuráží. Rozhodně na natolik, aby to někomu stálo za to urážet tento film, který "páchne" středověkem mnohem víc, než všechna dosavadní zpracování Robina Hooda.
Ridley Scott si byl vědom, že vstupuje "po sté" do stejné řeky a učinil tak s ladností a důvtipem sobě vlastním. V mým očích sice nepřekročil laťku, kterou si nastavil filmem Království nebeské, ale vytvořil životaschopný a zábavný historický film, který v "Hoodovských" adaptacích určitě nebude zapomenut. Kdyby už pro nic jiného, pak pro originalitu zpracování i námětu.
PS: A budete-li se pečlivě dívat, určitě se dozvíte, proč jsem si troufl přidat do nadpisu jeho poslední část ;-) ...
