Kdyby hloupost nadnášela, létala by minist. Kovářová jako holubička

Je dávno zřejmé, že ministerští úředníci a zvláště pak současní ministři, či ministryně vlády pana Fischera, nic kloudného nevymyslí. Počiny páně Kocába a nově i ministryně Kovářové jsou toho jasným důkazem ...

Posledně jmenovaná dnes nechala zpracovat tabulku, ke které by měli soudci přihlížet při určování alimentů na děti. Nejméně by měli platit rodiče na děti do pěti let: devět až třináct procent čistého příjmu. Nejvíc pak na potomky starší osmnácti let: dvacet až dvacet čtyři procent (viz. obrázek, zdroj iDNES.cz).

Ministryně Kovářová je bývalá členka KSČ, kam údajně, dle svého vlastního tvrzení vstoupila nikoliv z přesvědčení, ale protože jí ho nabídl spolužák na fakultě, který vypadal jako "řecký bůh". Na internetu přiznala zálibu v sexu a v listopadu loňského roku pokřtila knihu o vztazích, lásce a sexu. Nevím, zda-li jsou to právě její vlastní zkušenosti "sexuální dračice", které ji opravňují dělat závěry v oblasti řešení partnerských rozchodů nebo fakt, že má údajně IQ 135 a je členkou Mensy.

Na mě zatím vždy, včetně vystupování v pořadu Uvolněte se, prosím, působila jako pěkná ženská, ale nepříliš průbojná a výřečná osoba, o jejíž prudké inteligenci bych dokázal zapochybovat a po uveřejnění její dnešní tabulky pochybuji vůbec o jejím zdravém rozumu. Návrh ministryně Kovářové totiž považuji za matematický i logický nesmysl a to uvádím plně v souladu s vědomím, že současný způsob stanovování alimentů, které partnerům tzv. umožňují založení nové rodiny, považuji za nedokonalý a výši alimentů většinou za nedostatečnou.

Matematicky svou tabulku ministryně nezařadila do širšího kontextu platby alimentů na více, než jedno dítě a do kontextu příjmové hladiny plátců. Proto by již platba na dvě dospělé děti, např. na vysoké škole, zlomila řadě plátců vaz a to už nemluvím o platbě na více, např. tři děti, pro plátce s hladinou průměrného platu do 20-ti tisíc. A mezi námi, přiznejme si, "kdo z vás to má", průměrný ČISTÝ příjem nad 20.000Kč?

Stejně tak nezohlednila formu péče o dítě. Copak by např. i při střídavé péči musel partner skutečně platit tak děsivá procenta na děti, o které se stará stejně tak, jako druhý bývalý partner, u kterého oficiálně bydlí?

Logicky vzato se jedná o nesmysl, protože bývalá partnerství ani tak netrápí nízká výše alimentů. Ty může již dnes soud určovat individuálně. Většinou vychází jejich výše ze vzájemné dohody obou partnerů a pokud nastane problém, může se postižená strana uchýlit kdykoliv k žalobě, případně k soudní žádosti o zvýšení alimentů. Navíc pokud má být tabulka pouhým doporučením, tak se v podstatě na současné práci soudů zřejmě nic nezmění.

Co je častým problémem samoživitelek s dítětem, je fakt, že původní partner neplatí žádné alimenty, protože na ně zkrátka nemá nebo je platit nechce. Pokud by byli plátci přinuceni k takto drastickému navýšení plateb, tak se počet neplatičů zvýší, stejně tak, jako se zvýší počet těch, kteří se budou snažit výši vlastního příjmu jakkoliv ovlivnit, aby platili, co nejmíň.

Proto považuji dnešní návrh ministryně pouze a jen jako snahu se za každou cenu zviditelnit. Měly by to být nezávislé soudy, kdo by měl individuálně posuzovat podmínky obou bývalých partnerů a spravedlivě určit konečnou výši alimentů tak, aby se oba partneři, pokud možno, podíleli na zabezpečení dětí rovným dílem. Nikoliv nějací ministerští úředníci od zeleného stolu.