Hans Zimmer, od popíku k symfonické genialitě

Ne vždy se vůle akademiků a znalců hudby a filmu musí snoubit s osobním vkusem. Přesně tak je tomu i v mé oblibě skladatelů filmové hudby, protože z mého pohledu tři historicky nejlepší zatím soustředili ve svých rukách dohromady pouhé dvě sošky Oscara a z toho jednoho za celoživotní přínos, kterého získal můj oblíbenec číslo „2″ Ennio Morricone. Můj největší oblíbenec Thomas Newman nezískal zatím žádného Oscara a toho jediného, skutečně filmového, pak získala z mého pohledu „trojka“ mezi skladateli, skladatel německého původu, Hans Zimmer.

Hans Florian Zimmer se narodil 12. září 1957 ve Frankfurtu nad Mohanem. Jeho otec umřel, když byl ještě dítě a tak se mladý Zimmer pohroužil do hudby a jako teenager se přestěhoval do Londýna. Své hudební ostruhy nejprve sbíral jako klávesista a hráč na syntezátory v novovlnné skupině The Buggles, která proslula tím, že její hit „Video Killed the Radio Star“ byl prvním, který odvysílala stanice MTV. Některé zdroje připisují Hansi Zimmerovi i účast ve skupině Ultravox avšak tak, či onak bylo jeho působení v showbusinessu ve srovnání s budoucí filmovou tvorbou, pouhou epizodou.

Klíčovým pro jeho kariéru bylo londýnské setkání a spolupráce se známým skladatelem a mentorem Stanley Myersem, který jej v letech 1982 – 1987 přivzal ke spolupráci na několika projektech (např. „My Beautiful Laundrette“) a brzy mu dohodil i první sólové projekty. Hans Zimmer do něj vložené naděje v žádném případě nezklamal, jelikož již jeho první projekty byly ve znamení pronikavých úspěchů.

Filmy „Rain Man“ z roku 1988 a „Řidič slečny Daisy“ z roku 1989, které Hans Zimmer ozdobil svou hudbou, získaly Oscara za nejlepší film, což se stalo pro Hanse Zimmera v jeho kariéře zlomovým bodem a otevřelo mu dveře k další tvorbě v devadesátých letech.

Za „Rain Mana“ obdržel svou první nominaci na Oscara v kategorii „Best Original Score“ a v roce 1994 zúročil svou další nominaci za film „Lví král„, který se však dosud stal jeho jediným Oscarovým úspěchem, ačkoliv plejáda filmů, ke kterým napsal hudbu, je obdivuhodná.

Hans Zimmer platí za nesmírně pracovitého skladatele. Film „Poslední samuraj“ z roku 2003 se stal 100-tým filmem, ke kterému složil hudbu. Rád tvoří k několika filmům paralelně, ovšem občas se mu jeho zanícení nevyplácí. Stejně tomu bylo právě v době, kdy dodělávál hudbu k filmu „Poslední samuraj“. Tou dobou Jerry Bruckheimer nebyl spokojen s hudbou, kterou vytvořil k filmu „Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly“ Alan Silvestri a nabídl Zimmerovi vytvoření paralelního hudebního doprovodu. Ten byl ovšem zaneprázdněn již zmíněným filmem a tak hudbu dokončil Zimmerův souputník ze studií Media Ventures v Santa Monice Klaus Badelt. Ovšem k práci na dalších třech pokračováních „Pirátů z Karibiku“ byl pak již přizván právě Hans Zimmer a tak ačkoliv není autorem nejznámější původní znělky série, atmosféru posledních třech filmů série má jednoznačně „na svědomí“.

Pro jeho tvorbu je typické zvukové novátorství, které mu zůstalo zřejmě z dob objevování prvních syntezátorů a rovněž inspirace dobovou tvorbou, či hudební tvorbou kultur, jejíchž život film zobrazuje. Nemá příliš nadání vytvořit známou melodii, která by se pak stala synonymem filmu, jako to umí proslulí sběratelé Oscarů John Williams nebo James Newton Howard a to je zřejmě důvodem, proč bývá sice na Oscara poměrně často nominován, ovšem kromě „Lvího krále“ již žádného jiného Oscara nezískal.

Celkově byl nominován na 7 zlatých Glóbů, 7 cen Grammy a Oscary například za „Lepší už to nebude“ (1997), již zmíněného „Posledního samuraje“ (2003), inspirovaného zvukovým doprovodem Ennio Morricone k filmu Mission (1986) a především film "Gladiátor" z roku 2000. Jeho soundtrack se stal nejlépe prodávaným soundtrackem k filmu všech dob a je typickým příkladem inspirace kulturou a uměním spojit se s hudebníky, kteží mají k dané kultuře blízko. Závěrečnou skladbu ke Gladiátorovi nazpívala Lisa Gerrard, ženská půlka skupiny Dead Can Dance, kterou přizval o rok později i k hudebnímu doprovodu k filmu „Černý jestřáb sestřelen“ (2001).

Ani Hans Zimmer se, zřejmě především z důvodu své nesmírné hudební potence, nevyhnul hudbě ke kasovním trhákům, kde hudba hrála druhé housle, např. „Pearl Harbor“ (2001) nebo k animovaným filmům jako „Kung Fu Panda„. Ovšem převážná část jeho děl je velmi kvalitních a nejen, že tvoří integrální část filmů, ale vytváří jejich neopakovatelnou atmosféru do té míry, že si je bez jeho hudby lze jen ztěží představit. Přiklady mohou být poslední díly batmanovské série pod taktovkou Christophera Nolana, již zmínění „Piráti z Karibiku„, série „Madagascar„, ale rovněž televizní minisérie „The Pacific„, kde navázal na tvorbu k filmu „Černý jestřáb sestřelen“.

Zimmer je znám svou širokou spoluprací se svými kolegy. Např. batmanovská série byla diskvalifikována z udělování Oscarů nejen proto, že na dílech „Batman Begins“ a „Dark Knight“ spolupracoval s James Newton Howardem, ale protože seznam tvůrců originálního soundtracku byl příliš široký. Často rovněž uděluje spolukredity za hudební tvorbu svým kolegům nebo sólistům. Takový spolukredit dostala například Lisa Gerrard za „Gladiátora“.

Poslední rok byl pro Hanse Zimmera velmi štědrý a přinesl mu hned dvě oscarové nominace, což je poměrně nevídané a to za jeden z jeho nejlepší originálních soundtracků k filmu "Počátek" („Inception“) a k prvnímu dílu série „Sherlock Holmes“ Guye Ritchieho.

Příští rok se můžeme těšit na poslední díl batmanovské trilogie „The Dark Knight Rises„, trojku „Madagascaru“ a rovněž další díl „Sherlocka Holmese„. Hans Zimmer zůstává stále při chuti a lze jen doufat, že nás bude ještě dlouho bavit svou originální muzikou a že mu po zásluze přinese i nějaký ten úspěch v podobě další zlaté sošky, kterou by si už opravdu zasloužil.

Primárně napsáno pro magazín www.realfilm.cz.