V prosinci bude Denzelu Washingtonovi šedesát. Dívám se na něj a najednou jako bych sám zestárl o dvacet let. Jako usměvavému právníkovi z filmu „Philadelphia“ mu bylo bezmála čtyřicet. Takového jsem si ho ve své paměti zafixoval a tak mladý mi připadal i v dalších filmech. Až, dokud jsem neshlédl film „Equalizer“. Čas zkrátka nepřelstíme.
Denzel Hayes Washington Jr. je nejúspěšnějším černým, barevným nebo politicky korektně řečeno, afroamerickým hercem. Jako jediný získal dva Oscary a jako druhý v pořadí (po Sydney Poitierovi). Slušelo se to připomenout, ačkoliv si myslím, že herci jsou dobří nebo špatní, barva kůže by neměla rozhodovat. Přitom si, až na výjimky („Glory“ – první Oscar nebo již zmíněná „Philadelphia“), vybírá role osamělých bojovníků („Muž v ohni“), policajtů („2 zbraně“), komplikovaných vyvrhelů („Let“) a nejčastěji gangsterů („Americký gangster“). Tedy nikterak „charakterní“ role. Za jednoho z nejvypečenějších gangsterů, jakého kdy filmové plátno vidělo, prohnilého policajta ve filmu „Training Day“, získal druhého Oscara.
Zde se rovněž poprvé setkal s režisérem Antoinem Fuqua („Odstřelovač“, „Král Artuš“, „Slzy slunce“) a když hledal režisér hlavního hrdinu pro film „Equalizer“, byl pro něj Denzel Washington jasnou volbou. Ústředním hrdinou je totiž osamělý, vysloužilý agent Robert McCall, trpící obsedantně kompulzivní poruchou, který rád bere zákon do vlastních rukou. Upřímně, nikoho jiného bych si v hlavní roli nedovedl představit.
„Equalizer“ je doslovnou poctou samurajským nebo, chcete-li, westernovým filmům, zasazenou do současnosti. Neohrožený, poněkud podivný a lidí se stranící hrdina, čelí bezpráví a z přesvědčení chrání bezbranné. Tou je v tomto případě mladá prostitutka Teri (Chloë Grace Moretz). Myslím, že o této herečce ještě uslyšíme, protože jí ještě nebylo patnáct, když dovedla před několika lety zaujmout v kultovním „Kick-Assu“ a nyní již má na kontě víc rolí, byť často vedlejších, než Denzel Washington.
McCallovým důstojným soupeřem je charismatický záporák Teddy, libující si v krutosti a psychologických hrátkách. Novozélandský herec Marton Csókás, který za své jméno vděčí maďarskému otci, jej zahrál se sobě vlastním gustem a uzavírá tak pomyslný trojúhelník skvělého herectví, které se v akčních filmech příliš často nevídá. Martona Csókáse jsem si kdysi oblíbil ve filmu „XXX“ a je režiséry často obsazovaným záporákem („Dluh“). Ovšem neztratil se ani v epizodní roli otce Burtonovy filmové „Alenky“.
Pokud odhlédnu od několika drobností, jako je nepříliš komplexně pojatá psychická porucha hlavního hrdiny, která se projevuje pouze v první části filmu a poněkud přehnaná akční scéna v obchodě, kde McCall pracuje a počíná si spíš jako MacGyver, vytvořil Antoine Fuqua opět žánrově čistý, temný film se strhujícím tempem, na který se výborně dívá, stejně jako na hrdinu, jež není apatický k utrpení ostatních a dělá tak tento svět lepším. Má-li navíc hrdina obličej sympaťáka Denzela Washingtona, pak mohu film jedině doporučit.
Moje hodnocení: 75%
