Avengers: Nekonečná Infinity War

Nové pokračování Avengers dokazuje, že je americká kinematografie schopná zrealizovat naprosto cokoliv. Obsadit kvantum slavných herců, spojit dějově nespojitelné a předvést strhující akci v naprosto imaginárním světě.

Stvořením Avengers vytvořil Marvel v roce 2012 filmovou sérii na druhou. Spojil Iron Mana (Robert Downey Jr.), Kapitána Ameriku (Chris Evans), Thora (Chris Hemsworth), Hulka (Mark Ruffalo), kteří již v té době měli za sebou jeden nebo více filmových příběhů, doplnil je o několik dalších „Avengers“, tedy superhrdinů, nadaných nadlidskými schopnostmi a zasadil je do příběhu o ochraně světa před zákeřnými mimozemšťany, vedenými záludným Lokim (Tom Hiddleston).

Avengers zvítězili, lidstvo bylo zachráněno, ale jednotliví hrdinové již nebyli tak silní jako dřív. Ve svých dalších příbězích o sobě začali pochybovat, což vedlo k tomu, že Ultrona, umělou inteligenci zhmotněnou do přerostlého „robota“, který se „utrhl z opratí“, byli schopní porazit v roce 2015 pouze s pomocí nových super-kolegů.

Ani to Marvelu nestačilo a tak v dalších samostatných filmech volně propojoval jednotlivé superhrdiny tak, že v podstatě každý další film mohl nést podnázev Avengers, jak to známe například z Hvězdných válek. Superhrdinové se v nich začali prát mezi sebou, ovšem nezapomínali přitom ani ochraňovat své blízké a své světy. Tak se do Avengers přidal Doctor Strange (Benedict Cumberbatch), Spider-Man (Tom Holland),  Black Panther (Chadwick Boseman) a další.

Souboj s Thanosem (Josh Brolin), vesmírným bohem všech bohů, zastihne Avengers rozhádané. Aby superhrdinů náhodou nebylo málo, přidá k nim filmový štáb ještě celou skupinu Strážců Galaxie, kteří už mezitím stihli dva filmy.  Úvodní, který by se dal označit za stejně kultovní, jako  v roce 2008 natočený první Iron Man a druhý, poněkud slabší. Velkolepá bitva o kameny nekonečna, po kterých touží Thanos, se tak může rozběhnout v plné parádě.

Na jednu stranu si říkám, proč vám to vše píšu? Pokud jste fanoušci komiksů nebo filmu, jako já, pak jste všechny dřívější příběhy Avengers i jednotlivých superhrdinů viděli a jste v obraze. Pokud ne, nevadí. Ke kladům filmu „Avengers: Infinity War“ patří, že „guláš“ všech možných superhrdinů propojuje poměrně nenásilným způsobem, pochopitelným i novým divákům. Navíc ve scénáři, který je svižný a nabízí strhující akci od začátku do konce.

Tedy konce tohoto filmu, který ovšem není koncem celého příběhu. Marvel se rozhodl odlehčit divákově peněžence způsobem, který začíná být módní a rozdělit film na dvě poloviny s tím, že druhou polovinu mohou diváci vidět příští rok. Dostanou tak další díl Avengers dříve, než by měl správně přijít (za tři roky), ale uvidí „jen“ dokončení letos rozjetého příběhu.

Z hlediska scénáře, gradace příběhu, rozvinutí osudů jednotlivých postav i způsobu, jakým jsou technicky provedeny všechny efekty a vyobrazeny jednotlivé světy, kde se děj odehrává, není filmu, co vytknout. Je to fascinující „pohádková“ podívaná. Oba režiséři, bratři Anthony Russo a Joe Russo odvedli fantastickou práci, stejně jako autor hudby Alan Silvestri. Film vřele doporučuji ke zhlédnutí, protože nic lepšího v kategorii moderního ztvárnění komiksů nebo kumulace slavných herců v jednom filmu, zatím nebylo natočeno.

Jen si tak říkám, nebylo toho už příliš? Příběhy jsou čím dál tím syntetičtější, pokulhává i pohádková logika, nad kterou se divák většinou příliš nezamýšlí. Vlastně ani nevím, kam chtějí tvůrci příběh ve finální části rozvíjet, aby to celé ještě dávalo smysl a kam ještě hodlají dojít v celém Marvel universu, které se již více, než deset let tak zdárně rozvíjí. Nicméně, třeba nám to osvětlí Deadpool, který nás ve svém druhém příběhu čeká již za bezmála dva týdny.

Moje hodnocení: 90%