Ben Affleck patří v Hollywoodu k nejvšestrannějším umělcům. Napsal několik scénářů, produkoval několik filmů a jeho věčnou smůlou je, že hrál v mnoha filmech, jelikož herectví je zřejmě jeho nejslabší stránkou. Zato jako režisér zatím sklízí jeden úspěch za druhým a jeho nejnovější film "ARGO" zaznamenal ve světě velmi pozitivní ohlas. Zatímco ostatní čekají na Oscara celý život, Ben Affleck zúročil hned svůj první filmový počin, když v roce 1998 dostal společně s Mattem Damonem Oscara za scénář k filmu "Dobrý Will Hunting". Pak přišla řada hereckých rolí, ve kterých se zapsal jako vděčný představitel nezodpovědných floutků a milovníků ("Armageddon", "Pearl Harbor").
Role mu přinesly slávu a peníze, které se rozhodl investovat, jak se ukázalo, tím nejlepším možným způsobem. Do tvorby vlastních filmů. Hned jeho prvotina "Gone Baby Gone", kterou režíroval a napsal k ní scénář, se setkala s neobyčejně kladnými ohlasy diváků i kritiky a stejný model i úspěch, zopakoval ve filmu "Město", kde si i zahrál. Nutno přiznat, že hraní ve vlastních filmech jde Affleckovi podstatně lépe, než v dřívějších blockbusterech a tak si "do třetice" ukousl vskutku velký krajíc.
Byl konec sedmdesátých let a v Iránu začali mít dost vlády šáha Rézy Páhlavího, který v zemi nastolil teror a zatímco si užíval luxusu, tvrdě se mstil svým politickým odpůrcům. Proto se v zemi vzedmulo revoluční hnutí, které jej donutilo k úniku ze země a nastolilo v zemi lidem tolik oslavovaný pořádek. Tak se nám alespoň snažili situaci vysvětlovat v té době komunisti. Já měl naštěstí babičku, která nikdy nezapomněla na to, že její manžel a tedy můj děda, přišel díky "podobným pořádkům" o dva činžovní domy, smysl života a celoživotní úspory. Pomohla mi tehdejší situaci pochopit.
V roce 1979 byly americká ambasáda v Iránu napadena a okupována socialismem zfanatizovanými studenty, vedenými muslimským ajatolláhem Chomejním a podporovanými Sovětským svazem. Revolucionáři zajali téměř 160 zaměstnanců ambasády a drželi je nakonec rok a půl v zajetí. Šesti zaměstnancům se podařilo v průběhu útoku utéct a skrýt se na kanadském velvyslanectví. Dalo se předpokládat, že zatímco na "řádné vězně" si revolucionáři netroufnou, při nalezení šesti "běžných Američanů" je bez milosti popraví, stejně jako jejich kanadské hostitele, třeba tehdy "oblíbeným" pověšením na jeřábu nebo zastřelením.
"ARGO" je politický thriller, natočený podle skutečného příběhu šesti zběhnuvších pracovníků americké ambasády. Ben Affleck se tentokrát vzdal scénáře, který napsal Chris Terrio podle předlohy Joshuaha Bearmana. Zahrál si roli Tonyho Mendeze, pracovníka CIA, který přišel na to, že by se dali utečenci z Iránu propašovat v přestrojení za kanadský filmový štáb, natáčející vymyšlené sci-fi ARGO. Ve spolupráci s oscarovým maskérem Johny Chambersem (John Goodman) a producentem Lesterem Siegelem (vynikající Alan Arkin) vymyslí pro film nutné důvěryhodné krytí a celý plán se rozhodne zrealizovat.
Natočit věrně film podle skutečné události má hned několik úskalí. Jednak nemusí sedět dobové rekvizity, nemusí být přesvědčivě vykreslena dobová atmosféra a navíc se film může stát agitkou pro tu, či onu stranu. Troufnu si konstatovat, že se všemi úskalími se Affleck důstojně vypořádal. Některé obrazy jakoby kopírovaly dobové fotografie. Hlavní představitelé kouří jak fabriky a atmosféra by se dala krájet. Všudypřítomný strach z krutovlády revolucionářů je přesvědčivý, stejně jako všemocnost samozvaných vládců. Celkově výborný dojem trošku zkazí jen poněkud prvoplánově laciná závěrečná honička na letišti, kterou lze ovšem chápat jako ukázku zarputilosti a zášti revolucionářů.
Líbí se mi, s jakou bravurou Ben Affleck obtížnou látku zvládl a jak skvělý dojem z filmu divákům zprostředkoval. Bez zbytečného amerického patosu a prvoplánově líbivého výsměchu revolucionářům. Bez zbytečného salutování, přehlídky americké bojové techniky (která mimochodem tehdy dokonale zklamala, protože mise Delta Force na záchranu rukojmích se vůbec nepovedla) a nadřazenosti národa, který vždy všechno vyřeší.
Nelíbily se mi české titulky, které byly opravdu fatální. Nejen, že věrně netlumočily děj filmu, jelikož o luxusu hovoří zcela jinak, že si "Réza Páhlaví nechal obědy vozit Concordem", než, jak bylo přeloženo "letadlem". Ale především se snažily tradičně některé vulgarismy zjemnit, což se ovšem v situaci vězněných rukojmí jaksi nehodí. Navíc překlad skvělé hlášky "ArGo fuck yourself" jako "Argo drát" považuji za práci nehodnou jakékoliv odměny (mou představu o překladu případně sdělím v diskusi).
Atmosféru dokreslila výborná hudba Alexandre Desplata ("Králova řeč", "Podivuhodný příběh Benjamina Buttona"), "dokumentární" kamera Rodrigo Prieta ("Zkrocená hora", "Babel") a dynamický střih Williama Goldenberga ("Nelítostný souboj"). Ben Affleck si pro spolupráci vybral oscarové tvůrce a kdo ví? Šušká se, že by mu "Argo" mohlo vynést Oscara.
Osobně se mi film velmi líbil a moc bych mu přál úspěch, jelikož si v poslední době nepamatuji na žádný, tak dobrý politický thriller, založený na autentickém příběhu.
