Zákeřnost
Kolik jen tu bylo v textu odkazů na informace pod čarou a na jiné zdroje! Kolik tu toho jenom bylo napsaného oním pověstným malým písmem, v němž se dokáže skrýt tolik až překvapivě velkých záludností!
Četl ona malá písmenka, občas i s lupou v ruce, jen aby se ujistil, že je tam opravdu napsáno to, co je tam napsáno. Četl větu po větě, slovo po slově, prostudoval i všechny odkazy na příslušné paragrafy, předpisy a jiné dokumenty. A čím více se blížil k poslední stránce, tím více se jej zmocňoval příjemný pocit. Protože tento nový partner se jevil více než solidním. Nejen že mezi malými písmenky nebyla sebemenší zrada, ale dokonce tu nalezl i několik maličkostí, které původní dohodu ještě trochu zvýhodňovaly, zatraktivňovaly.
Dočetl a odložil zvětšovací sklo. Dočetl, aniž by mezi řádky psanými sotva čitelnými písmenky nalezl nějakou zradu. Dočetl a ochotně podepsal.
Byl spokojen.
Prozatím.
Protože spokojen byl i jeho obchodní partner. Byl to od něj vlastně skvělý tah, geniální nápad. Učinit tak, jak u nás dosud snad nikdo neučinil.
Text vytištěný nejmenšími písmenky skutečně nic nevýhodného neobsahoval.
Největší podrazy se ukrývaly naopak v tom opomenutém. Hned v úvodních řádcích vytištěných pro změnu písmeny největšími.
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
VIDEO: V Londýně hořel autobus. Hasiči požár zvládli až po více než hodině
Pět hasičských vozů a třicet hasičů zasahovalo v sobotu odpoledne v Twickenhamu na jihozápadě...
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1296x