Nejste-li naprostí ignoranti, nemůžete neznat magické slůvko „intervence“ České národní banky. Tedy přímo zběsilé tisknutí a utrácení peněz počínající rokem 2013 a skončené teprve před vcelku nemnoha dny.
Což bylo nebo alespoň oficiálně mělo být zázrakem zachraňujícím naši ekonomiku před zlem zvaným deflace.
ČNB zkrátka několik let tiskla hory peněz a naši politici je utráceli jako o závod, abychom měli „zdravou inflaci“. ČNB tomuto přisluhovala, ač česká koruna logicky slábla a spořílci ronili hořké slzy, vida, jak úroky padají, reálná hodnota výdělků a úspor klesá a přináší-li toto počínání někomu prospěch, pak leda tak „sociálním případům“, ochotným nechat se koupit sociálními komunisty… totiž chtěl jsem říci sociálními demokraty.
A dnes?
Dnes se Česká národní banka nechává slyšet (https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/sazby-v-cesku-zrejme-porostou-uz-letos-cnb-potrebuje-silnejs/r~4fd110c230c511e783780025900fea04/?redirected=1494060221), že je záhodno korunu posílit. Aby se utlumily inflační tlaky v ekonomice. Protože prý máme trvající inflaci, která v praxi znamená růst cen. Což je špatně.
A tak hodlá ČNB korunu posilovat. Tím, čím ji posilovat může, tedy rostoucími úroky. Které by přilákaly nové zájemce o nákup korun, jichž se od skončení intervencí nedostává, jejichž nákupy české měny by tuto zpevnily.
Dosud jsou ČNB nabízené úroky rekordně nízké, už od listopadu 2012 činí pouhých 0,05 procenta, ovšem ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté i v průběhu příštího roku by měly podle guvernéra centrální banky Rusnoka vzrůst. Pokud…
Pokud nenastane problém s politiky. Protože jsou na spadnutí parlamentní volby a hrozí prý tudíž jejich populistické postoje, jež by mohly snahy centrální banky hatit. Rozdávačnost politiků by mohla komplikovat počiny ČNB, jež by měly zabránit krizím v budoucnu.
K čemuž ekonom Komerční banky Dřímal dodává, že jsou dnes investoři zklamáni tím, že úroky nerostou, na což tito spoléhali v souvislosti se stoupající inflací a stavem české ekonomiky.
Tolik oficiální zpráva, jež byla mediálně předložena naší široké veřejnosti.
Zpráva, z níž je mi hodně smutno.
Protože si zkrátka nemohu nepoložit několik otázek, na něž mi nikdo neodpověděl. A tak jsem si na ně v duchu odpověděl sám. A zkuste si i vy odpovědět sami.
Nakolik lze důvěřovat našim centrálním bankéřům, kteří nám čtyři roky tvrdili, že je nutno mít „zdravou inflaci“, jestliže je jejich „vyplněný sen“ vzápětí zlem, proti kterému je nutno zasáhnout?
Nakolik jim lze věřit, když po dlouhou dobu dávali našim vládním politikům hromady ničím nekrytých peněz k rozházení, jestliže jsou titíž politici náhle svou rozhazovačností „nebezpečím pro správné počínání ČNB“?
Nakolik lze věřit v blahé úmysly ČNB, jestliže vytiskla tolik nekrytých peněz „pro blaho naší země“, že kvůli nim vzniklo i tolik leckdy prapochybných pracovních příležitostí, že zaměstnavatelé nejednou marně shánějí i v cizině kohokoliv, kdo by u nás byl ochoten takto vzniklá pracovní místa obsadit?
Nakolik lze věřit ČNB, že se našich politiků-populistů skutečně upřímně obává, jestliže chce – jak poněkud zaniká v citovaném textu – shánět nové investory, kteří by českou měnu chtěli a kteří by tak vlastně umožnili pokračování dosavadní rozhazovačné politiky? Kteří by ještě půjčili naší vládě peníze poté, co skončily intervence ČNB a s tímto koncem související naděje na pevnější kurs české měny, díky čemuž půjčovali cizinci naší vládě i se záporným úrokem, tudíž byli jí ochotni i platit za to, že jí půjčí? Což po nedávné „liberalizaci“ už nikdo soudný neučiní.
A nakolik jde vlastně ČNB o náš národ, který je na její měnové politice plně závislý? Když chce zvyšovat úroky proto, aby… se to vyplatilo těm, kdo půjčují naší vládě. Hlavně zklamaným zahraničním věřitelům naší vlády. Kteří jí už nepůjčí, protože o dosavadní mizerné úroky více nestojí. A od kterých si naši rozhazovační politici půjčovat i nadále chtějí. Aby to jejich lid (tedy my všichni) jednou musel zaplatit…
