To lékaři byli vinni!

Kolem onoho panelového domu to v té chvíli žilo. Bylo tam shromážděno tolik čumilů, jako ještě nikdy. A nebylo vlastně ani divu, protože to, co se tu odehrálo, bylo v širokém okolí nevídanou atrakcí. Ještě nikdy tu k ničemu podobnému nedošlo – až dnes.

Srocení lidé se zájmem pozorovali, kterak policisté právě vyvádějí z budovy ženu v poutech. Ženu s udiveným výrazem ve tváři, vzpouzející se a zjevně nesmířenou s tím, že je s ní nakládáno tak, jak je s ní nakládáno.
Zatčená se s rukama spoutanýma za zády pokoušela strážcům veřejného pořádku vytrhnout, chvíli je prosila o slitování, aby je vzápětí pro změnu hlasitě osočovala z diskriminace jí, nevinné oběti policejní perzekuce.
Dovedli ji až ke kraji vozovky, kde ji naložili do policejního auta, a přitom minuli v těsné blízkosti ležící mrtvolu muže, ženina manžela. Obézního muže, který to měl už na první pohled za sebou. Protože byl roztříštěn napadrť dopadem na betonový chodník z výšky mnoha pater. A právě ona spoutaná žena byla obviněna z toho, že jej z balkónu ve vysokém podlaží shodila s úmyslem se jej zbavit, tedy že jej zavraždila.
A žena právě zmíněné vlastně ani nepopírala. Ochotně přiznávala, že to byla právě ona, kdo jej vylákal na balkón a kdo do něj strčil s úmyslem jej shodit a zbavit se ho. Ovšem jakkoliv skutek sama přiznávala, odmítala osočování z toho, že je vražedkyní. Protože to nebyl nápad z její hlavy. To jí doporučili jiní. Navedli ji k tomu ti, komu bezmezně věří spousta našinců a komu věřila i ona, tuto myšlenku jí vnutily osoby považované za společenskou elitu, za ty, kdo se těší snad nejlepší pověsti ze všech našinců a na které by měl člověk údajně vždy dát. Poradili jí to ti, kdo i v naší zemi nejednou rozhodují o životě a smrti, na nichž často záleží, jak dlouhým bude žití toho kterého člověka.
Ano, tento počin jí doporučovali lékaři. Nejeden z doktorů ji po dlouhý čas přesvědčoval, aby spáchala to, co spáchala. A ona se nakonec radám lékařů podvolila a učinila tak, jak jí tito nesčíslněkrát radili. Říkali jí to přece a měla to od nich nejednou i písemně, hezky černé na bílém. Mohla tudíž doložit, že to nebyl její zlovolný nápad; ovšem policistům to bylo k jejímu překvapení zcela fuk. Nic nedali na to, že svého obézního manžela svrhla z balkónu a on v důsledku toho pozbyl života pouze proto, že jí to poradili doktoři. Ti, kdo jediní mohli být podle jejího soudu případně obviněni. Protože to doktoři byli strůjci tohoto činu.
To doktoři jí přece vnutili svůj názor, že tak jako doposud už to dál nejde. A že musí…
… shodit přebytečná kila tělesného tuku.