Jak to skoulí s prezidentem?
Jenže jak jsme se už mnohokrát přesvědčili, jsou tu jak lidé, tak i zřejmí nadlidé. Pro které to sice také platí, ale… Ale co z toho? Nic.
Zatímco by kdokoliv jiný skončil ve zmíněné izolaci, bez ohledu na to, jaké by to pro něj představovalo komplikace, pan prezident je zřejmě docela jiná kategorie. Je to zřejmě víc než člověk. A tak navzdory faktu, že je tento nakažen a měl by být někde zavřený, chystá ‚Hrad‘ na zítřek slavnostní jmenování nového předsedy vlády právě zmíněným prezidentem.
Jak se to odehraje? O tom zatím nic nevíme. Víme leda to, že zatímco hlavní hygienička i ministr zdravotnictví jednoznačně odmítli, aby se prezident s budoucím premiérem osobně setkal, podle šéfa prezidentova lékařského konzilia to možné je.
A tak se na zítra nabízí neznámo co. Buď bude prezident nedůstojně jmenovat nového předsedu vlády dejme tomu z nějaké izolované části místnosti třeba přes stěnu z plexiskla, nebo se prostě předpisy týkající se koronavirově pozitivních lidí ignorují.
Prezident je přece prezident. Ten přece nemusí to, co musí obyčejní lidé. Ti, kterým už zase vzali většinu vánočních potěšení, kterým hodně zkomplikovali život po návratu z několika afrických zemí, a to ze dne na den. A zřejmě to nevadí ani budoucímu premiérovi, který se s dalšími politiky před pár dny dušoval, jak nová vláda akceptuje všechna protikoronavirová opatření vyhlášená současnou dosluhující vládou v demisi.
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
| Další články autora |
Kolik toho víte o vesmíru?
Planety, černé díry, Měsíc nebo slavné vesmírné mise. Vesmír fascinuje lidstvo od nepaměti a dodnes...
Jste milovníkem italské kuchyně? Tak se ukažte!
Pizza, těstoviny, tiramisu nebo Aperol Spritz. Italská kuchyně patří bezpochyby k nejoblíbenějším...
V Letenských sadech hořelo, na nábřeží se odkláněla veřejná doprava
V Praze v Letenských sadech hořelo. Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů. Podle policie byl...
Barrandovský kopec bez pozlátka luxusu. Nafotili jsme zákoutí, kterým se filmová čtvrť nechlubí
Filmový magnát Miloš Havel. Režiséři a herecké star. Takhle obvykle vnímáme Barrandov, hlavně jeho...
Tichý zabiják neodpočívá ani v létě. Horko umí zamávat se zdravím, pozor na tlak
Léto je období, kdy máme konečně pocit, že se život zpomalil. Dny jsou delší, kalendář méně...
Brouk z barmského jantaru s unikátními tykadly mění pohled na vývoj světlušek
Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z...
Po stopách Máchy: Dvoudenní výprava Kokořínskem nabídne hrady, skály i skvělé pivo
Karel Hynek Mácha tu našel svého Viléma, odehrála se zde bitva pěti armád a žízeň se tu hasí v...

Objevily jsme parádní herní kufříky, které naše děti zatím nepustily z ruky
Léto a prázdniny jsou v plném proudu, což pro nás maminky znamená jediné – vymyslet atraktivní program pro děti a přežít dlouhé cesty autem nebo...
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1274x



















