Teď se ukažte, uctívači kvót!

Tak tu máme novinku, která se vlastně dala čekat. A troufám si tvrdit, že ji čekala většina z našinců a nejen našinců. Protože se dalo předpokládat, že dojde k tomu, k čemu nyní došlo. Snad až na to následné rozhodnutí ministra.

Nadační fond Generace 21 se svými partnery a podporovateli rozjel projekt postupného přesídlování asi 150 doma perzekuovaných iráckých křesťanů k nám. Celých patnáct milionů na to mělo padnout.

A tento projekt se také rozjel. Začali jsme si k nám ty chudáky dovážet. Ty, kteří byli vybráni, prošli pohovory a projevili touhu se u nás usadit, byli i bezpečnostně prověřeni a tudíž neměli představovat problémy. A také vlastně žádné mimořádné problémy nepředstavovali.

Zřejmě do dnešních dnů.

Protože v současnosti se děje „cosi podivného“. Někteří z nich sice doposud drží slovo, ale…

… osm takovýchto dovezených Iráčanů se nyní chce z Brna vrátit zpátky do Iráku. Že prý se jejich prarodičům stýská a chtějí umřít v rodné zemi. Inu, nezvladatelný stesk po vlasti, to se stává…

Ovšem dalších jednadvacet uprchlíků už požádalo o vrácení pasů též. A ti už se domů do Iráku vracet nechtějí. Ti chtějí podle mínění našeho ministra Chovance nejspíše vycestovat do některé jiné evropské země, třeba do Švédska nebo Německa.

Podle poslední momentálně dostupné zprávy (http://www.novinky.cz/domaci/399239-chovanec-pozastavil-program-prijimani-irackych-uprchliku.html) tak z těch plánovaných celkově 150 dovezenců do Česka do poloviny března dorazilo 89. Skoro devět desítek těch, kdo k nám prý chtěli a proto jsme jim sem pomohli. A…

… už nyní chce každý třetí z nich pryč. Ze země, kam si podle svých původních slov tak přáli odejít, od nás. A podle mluvčího nadačního fondu Generace 21 ještě není zcela jasný osud těch z Okrouhlíku, kteří se prý ještě rozhodují, zda zůstat u nás a odejít z programu tohoto nadačního fondu, usadit se v jiné členské zemi Evropské unie nebo se vrátit do Iráku. Protože tito své rozhodnutí mění i několikrát denně.

Rozhodnutí mění, ač je to v podstatě zbytečné. Protože zmíněný fond vůbec neví, budou-li jeho přispěvatelé souhlasit se změnou a budou ochotni platit oněm běžencům nejen jejich příjezd, ale i následný svévolný návrat do vlasti, a ti, kdo u nás mají právo na azyl, nemají příliš velkou šanci na přesídlení do jiné země Evropské unie, jež o ně vesměs nestojí.

A jak na tuto realitu zareagoval náš ministr vnitra Chovanec? Vlastně velice rozumně. A jenom škoda, že až s křížkem po funuse; nebo spíše uprostřed funusu matičky Evropy. Rozhodl se pozastavil tento program přijímání iráckých uprchlíků. Protože na něčem takovém se (nejen) podle jeho slov naše země podílet nebude. Nejsme podle něj cestovka, abychom se jako stát podíleli na dopravě uprchlíků, kteří si tak chtějí jenom ušetřit námahu a problémy s cestou a pak zamířit do některé další evropské země.

Nebudeme k nám vozit tyto lidi jenom proto, aby se komfortněji dostali do jim se více líbícího sousedství na západ od naší země. Je to drahé, nemá to smysl a vlastně ani logiku. Proč importovat někoho, kdo sem k nám nechce a koho tady v Evropě vesměs nechtějí kromě nás ani jiní, že?

To je realita.

A jak zaznělo v titulku, rád bych požádal ty politiky a další „dobráky“, kdo v rámci Evropské unie požadují přerozdělování migrantů, aby mi vysvětlili, jak je u nás následně máme udržet. Pokud k nám takoví vesměs nechtějí a chtít nebudou. Jak totiž vidno, nedokážeme u nás udržet ani ty, kdo se před cestou sem dušovali, že do naší země chtějí, že tu chtějí začít nový život. A už třetina má zaječí úmysly.

Jak u nás máme potom udržet ty, kdo na rozdíl od těch námi samotnými importovaných a zaopatřených nikdy ani nežblebtli o tom, že by sem někdy vůbec chtěli? Poraďte! Anebo…

… anebo nám to na těchto dnešních pozvaných rovnou předveďte v praxi! Ať víme, jak se to má dělat…