Skoro bych té sci-fi věřil

V polovině tohoto měsíce představila německá televize svým divákům docela napínavý film. Docela napínavé drama smíšené s prvky sci-fi, nesoucí název Aufbruch ins Ungewisse.

Děj filmu http://www.daserste.de/unterhaltung/film/filmmittwoch-im-ersten/aufbruch-ins-ungewisse-102.html je zasazen do neupřesněno jak vzdálené evropské budoucnosti. Do doby, kdy náš kontinent ovládnou brutální režimy, pronásledující lidi, kteří se odlišují.

Je to ve své podstatě vlastně uvěřitelný příběh; protože i já jsem prožil nemalou část života v režimu, jenž se dost podobně choval ke svým vlastním občanům stejně jako ke všem, kdo ho odmítali akceptovat a podřídit se mu. I já jsem tak svým způsobem už zažil to, co se tu odehrává.

Jeden z hlavních hrdinů tohoto filmu, jenž můžete na internetu zhlédnout i vy, pokud ovládáte mluvu našich západních sousedů, je v Německu budoucnosti, zemi, jež již dávno není tou demokratickou zemí přelomu dvacátého a jednadvacátého století, coby odlišně smýšlející pronásledován a hrozí mu násilí a věznění. A tento se tudíž rozhodne i se svou rodinou z této diktatury, ze své vlasti, uprchnout.

A sice do Jihoafrické Unie, jež je na rozdíl od Evropy v době, v níž se děj odehrává, politicky a ekonomicky stabilní.

Namísto lodi, jež by jej s rodinou odvezla do Kapského Města (poněkud špatné načasování prezentace tohoto filmu, vezmeme-li v potaz, že se právě nyní zmíněné město dostalo do katastrofálních problémů kvůli nedostatku vody), však skončí v sousední Namibii v příliš malých člunech.

Syn se tam stává obětí moře, hrdinova manželka se nechá zviklat k tomu, aby se nechala coby uprchlík zaregistrovat v Namibii, oné „třetí bezpečné zemi“, jež se však posléze neukáže být bezpečnou a nehumánně deportuje podobné nešťastníky.

A tak útěk do Jižní Afriky pokračuje a končí v tamním uprchlickém táboře. Kde se v neutěšených poměrech vyhrocují vztahy rodinných příslušníků a nakonec je vše zkomplikováno ještě i tím, že žena sice Jihoafričanům svou zmíněnou registraci v Namibii zapřela, ovšem obě země spolupracují a tak to vyjde najevo a…

Děsivá scéna. Že lidé jako my prchají ze svých domovů do něčeho takového (http://www.ardmediathek.de/tv/Trailer/Trailer-Aufbruch-ins-Ungewisse/ONE/Video?bcastId=46384330&documentId=50002242). V mém případě ještě o to horší, že jsem Jižní Afriku už opakovaně navštívil a z vlastní zkušenosti tak vím, jak se tam žije lidem, kteří nic nemají a nejsou vítáni, respektive „jsou přebyteční“. Že je to nádherná země pro ty, kdo si život tam mohou dovolit, ale krutá k těm, kdo jsou nemajetnými a bez zázemí. Třeba jako uprchlíci z tohoto německého filmu. Kteří zasluhují spíše politování.

Stejně jako zasluhují politování i autoři zmíněného německého filmu a ti, kdo ho zařadili do vysílání.

Protože je to film sice zajímavý a poutavý, ale…

… také více než nedůvěryhodný. A jednoznačně propagandisticky zaměřený. A to třeba právě proti nám.

Protože jeho hrdinové prchají z Evropy, uvržené do chaosu jejími vlastními pravicovými extremisty, kteří tu převzali otěže moci a tyranizují odlišně smýšlející lidi, muslimy a homosexuály.

A kdo není úplně slepý, ví, jak se tu věci mají. Že onen zoufalý exodus našinců sice rozhodně není vyloučen, ovšem z důvodů nejspíše diametrálně odlišných. Z důvodů tyranie vzešlé z docela jiné strany.

Jak jsem to konec konců popsal i já ve své knize Peklo v ráji, jež vyšla v Brně již před dvěma lety. Která je zmíněnému německému filmu hodně podobná, ale…

… ale je o poznání pravdivější. Protože já jsem si ve své knize nekladl za cíl manipulovat masami. Těmi, kdo nepodporují západoevropský vývoj posledních let. O nichž ale v Německu, nakolik je mi alespoň známo, dosud nikdo podobný film pro televizi nenatočil.