Není už dávno žádným tajemstvím, že se nám nedostává lékařů a zdravotních sester. Že pokud už tito u nás vystudují, nejednou se seberou a logicky jdou za (daleko) lepším někam na západ od našich hranic.
Ale obávat se tohoto stavu věcí prý nemusíme. Protože podle našich ministerských pánů se to vyřeší. Docela jednoduše. Budeme si zkrátka počínat jako Němci, Rakušané a případně i další bohatší národy.
Dovezeme zkrátka zdravotní sestry odjinud. Konkrétně hlavně z Ukrajiny (http://zpravy.aktualne.cz/domaci/cesko-chce-dovazet-zdravotni-sestry-z-ukrajiny-jina-moznost/r~823db56ada6811e584160025900fea04/). A pokud by ani takových nebylo dost, mohli bychom si prý pomoci též na úkor Slovenska a Polska. Protože prý nelze jinak.
České nemocnice si zkrátka budou muset nedostatkový personál importovat z chudších zemí, kde žijí tací, jimž podmínky panující v našem zdravotnictví vyhovují. Nebo musí vyhovovat.
Ministerstvo zdravotnictví už požádalo ministerstvo zahraničí o vytipování lokalit, odkud by se mohl takový personál rekrutovat. Nejlepší by prý byly Polky a Slovenky, protože ty první potřebují jenom jazykovou zkoušku a ty druhé ani tu ne, jenže tyto zřejmě nebudou příliš ochotné pracovat právě u nás,… A tak se otevře náruč personálu ukrajinskému, jenž sice bude muset složit odbornou zkoušku v češtině a dočasně vykonávat pomocné práce a přitom se učit jazyk, ale pak bude za práci u nás vděčný.
Prostě honíme pozdě bycha. Dlouho prý stát otázku takovýchto zaměstnanců zanedbával a v nejbližších letech se to napravit nezvládne. A když chybí našim nemocnicím tolik sester, že musí omezovat počty lůžek, není vlastně nikdo proti tomu, abychom se poohlédli po personálu zahraničním. Proti nejsou ani ministerští páni, ani šéfové nemocnic a profesní organizace, a proti určitě nebudou ani pacienti, kteří by si jinak museli na potřebnou péči dlouho počkat a možná by se ani nedočkali.
A tak přijmeme třeba Ukrajinky. Proti nimž já osobně absolutně nic nemám. Ani v nejmenším. Ale…
Přesto si myslím, že to možná není v současnosti to nejlepší řešení. Že v nejvyšších patrech naší politické scény jaksi na něco zapomněli. Což myslím spíše ironicky než doslova.
Protože nevím, nevím, nakolik tomu lze důvěřovat, ale je oficiálně internetově vyvěšeno, že se vláda České republiky zavázala v letech 2015 až 2017 dobrovolně přijmout celkem 1.500 uprchlíků (http://www.mvcr.cz/migrace/clanek/migrace-casto-kladene-dotazy-casto-kladene-dotazy.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D). A tamtéž se prohlašuje, že se naše vláda nevzpouzí dobrovolné solidaritě při přijímání migrantů dalších a že hlavními kritérii výběru jsou mimo jiné i dosažené vzdělání a profese.
A vážně nevěřím, že by někdo v Evropské unii běsnil, kdybychom se případně rozhodli v krajním případě vzít o pár takových lidí víc. Které nám nakonec – obávám se – stejně proti naší vůli vnutí. A určitě bychom si snad i z těch garantovaných „dobrovolných“ měli vybírat právě takové, kteří nám opravdu scházejí, namísto abychom živili kdekoho a současně do stejných problémů, které máme, zatahovali Ukrajinu a jiné chudší země.
Nebo snad mezi oněmi údajně vzdělanými (jak se nás o tom snaží už dlouho přesvědčit kdejaký rádoby humanista) Syřany a dalšími, kteří sem do Evropy táhnou, nejsou doktoři a zdravotní sestry? Kteří by se nám na rozdíl od jiných „adeptů na schovku“ opravdu hodili?
