Nebuďte dementi

Tak mi internet právě předestřel zajímavou věc. Věc, jež zaujala mne stejně jako britské vědce, kteří se tímto zaobírali.

Britové prý po dvě desetiletí sledovali na dva miliony lidí a na základě těchto sledování dospěli k překvapivému poznání. A sice že prý obezita snižuje riziko demence. Že prý jsou podvyživení našinci v pokročilejším věku o 39 procent více ohroženi demencí než ti s normální tělesnou hmotností, a lidé s nadváhou jsou na tom dokonce o celých osmnáct a obézní o čtyřiadvacet procent lépe.

Tento objev, jenž velí počínat si docela jinak, než jak nám je zdravotnickou osvětou doposud důrazně doporučováno, je překvapující a nemá doposud logické vysvětlení. Snad prý by mohly být příčinou tohoto stavu věcí vitamíny E a D, jejichž nedostatek by u méně živených mohl za vznikem demence stát, zatímco ti obézní mají těchto vitamínů nadbytek, ovšem to dosud nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil.

A proto se nám i nadále doporučuje nekouřit, cvičit a dodržovat principy vyvážené stravy, tedy to, co nejnovější britský objev v podstatě zpochybňuje a zavrhuje. Protože na rozdíl od pochybností stran demence jsou rizika, jež přináší obezita, nesporná – kardiovaskulární choroby, cukrovka,…

A teď si to přeberte sami. Čemu vlastně věřit? Jíst do polosyta a pít do polopita s reálnější vidinou stařecké demence na konci, nebo se oddávat žravosti s nadějí na bystrého ducha do posledních dní žití? Zvolit strádání částečně léčitelnými neduhy nebo konec v roli osob dementních, jichž má být podle statistik v celém světě více a více a jež léčit nelze?

Čert aby ty vědátory spral! Co počít?

A tak asi bude nejlepší mávnout nad jejich moudry rukou. A prostě jíst. A ono už to nějak dopadne. Buď umřeme na to, nebo na ono. Nebo na obojí.

Protože kdyby se tím člověk měl zabývat hlouběji, zbláznil by se z toho. A to i kdyby byl tím nejobéznějším na celém světě.