Museli se brát

Kam až paměť všech místních sahala, nikdo ani jedinkrát nezaznamenal sebemenší náznak toho, že by se toto děvče kdy chtělo alespoň trochu vdávat. Zato všichni věděli, že se tato naopak ani trochu vdávat nechce. Protože se tímto vlastně nikdy netajila. Každý znal alespoň některé z důvodů, proč se jí nechtělo pod čepec.

Říkávala třeba, že všichni chlapi jsou prasata a pokud by o nějaké prase nakonec stála, zajela by k rodičům, kteří jedno prase – a sice skutečné – vykrmují v chlívku. Nebo tvrdila, že chlapa na sex sežene, kdykoliv si jen zamane, a k ničemu jinému než k sexu chlapi zapotřebí nejsou. Pak také tvrdila, že má své práce až nad hlavu a nebude ještě nějakému chlapovi dělat doma služku. A zaznělo samozřejmě i obligátní, že se nechce vázat.
A u něj tomu bylo nejinak. I on dával nepokrytě najevo, že jsou mu ženské sice v určitých okamžicích příjemné, ale jinak o žádnou absolutně nestojí a nestrčí hlavu do chomoutu. Protože není blázen.
I on měl pádné argumenty. Třeba ten, že mu jeho firmička slušně vydělává a on přece nebude svoje pracně vydělané peníze cpát do chřtánu nějaké manželce. Nebo že se nenechá uvázat doma a nebude poslouchat scény, kdykoliv si usmyslí zajít si na jedno. Nebo že by mu ženská bránila v rozletu jako koule na noze kriminálníkově. Nebo že jsou ženské pochybné plémě, které by po něm dozajista chtělo, aby po sobě uklízel, slušně se oblékal, měnil si spodky častěji než jednou za týden a snad se i myl. Fuj tajbl.
A pak bác!
On si bral znenadání ji, ona si brala jeho. Jaké to překvapení!
Ovšem vlastně to zase až takové překvapení nebylo. Protože se museli brát.
Skutečně – museli.
Protože jak čas kvapil, jí se počalo „hodinových manželů“ přece jen nedostávat, nemluvě už o tom, že chlad, jenž u výpadovky směrem k německým hranicím nejednou panoval, přestal této dělat dobře. A těžko by se našel ještě někdo z rodné vesnice, kdo by si ji vzal, poté, co i její nejchoulostivější místa prokazatelně znali snad všichni chlapi z druhé strany hranic už nazpaměť.
A on musel též, neboť jeho firma zkrachovala a zůstaly po ní jenom dluhy, jež tento nikdy nebyl schopen splatit bez finanční injekce od ní, jež si přece jen za ta léta na zádech v křovích u silnice nashromáždila nějaký ten kapitálek.
Říká se tomu tuším sňatek z rozumu…

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Viktor Pondělík | neděle 19.10.2014 8:00 | karma článku: 11,09 | přečteno: 1038x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.

10.7.2022 v 23:13 | Karma: 0 | Přečteno: 68x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?

11.6.2022 v 8:20 | Karma: 0 | Přečteno: 46x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.

14.5.2022 v 15:31 | Karma: 0 | Přečteno: 42x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.

18.4.2022 v 16:09 | Karma: 0 | Přečteno: 10x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Jací my Češi jsme?

Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.

21.3.2022 v 16:26 | Karma: 0 | Přečteno: 8x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

D4 uzavřel náraz auta do stromu. Pro těžce zraněné dítě přiletěl vrtulník

27. května 2024  18:07,  aktualizováno  18:57

Dálnici D4 na Příbramsku dnes v podvečer uzavřela nehoda osobního auta, které vyjelo mimo vozovku a...

Fiala podepisoval knihu, aktivisté za Palestinu ho nepustili ke slovu

27. května 2024  18:49

Premiér Petr Fiala v pondělí odpoledne uvedl svou novou knihu Vládnutí v čase krizí 2022-2023. Na...

Potvrzeno, francouzští vojáci povedou výcvik na Ukrajině. Mají dorazit i F-16

27. května 2024  18:25

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podepsal dokument umožňující...

KLDR odpálila další raketu. Tokio je ve střehu, Soul reagoval leteckým cvičením

27. května 2024  16:39,  aktualizováno  17:15

Severní Korea v pondělí ze svého západního pobřeží odpálila raketu zatím neupřesněného typu, uvedla...

  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1273x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik