Kterak jsem objevil Ameriku

Možná vám to připadne divné, ale je tomu vážně tak. Podobně jako kolega Kolumbus jsem i já objevil Ameriku, a navzdory tomu, že nejsem ani zdaleka tak dobrodružné povahy jako on, jsem ji objevil jen s malým zpožděním za zmíněným mořeplavcem. Kdybych si pospíšil o nějakých pouhých pět století a něco, mohl jsem být dne namísto Kolumba v učebnicích já. Kdybych tak dlouho ‚nechodil po houbách‘, mohlo současné žactvo a studentstvo proklínat namísto něho mne, snažíce se moji nemalou maličkost nasoukat do svých makovic. Spolu s jiným datem objevení nového světa, pochopitelně, protože já si v den, kdy on Ameriku objevil, nemohu vzít z provozních důvodů volno v práci a můj objev by se tak odehrál nejspíše už někdy v červenci.

Možná, protože kdo ví, jak by to s oním datem dopadlo. Protože já Ameriku objevil celkem dvakrát a ani jednou jsem se přitom netrefil do data, kdy tam letěli i světoznámí teroristé do neméně světoznámého Světového obchodního centra. Poprvé jsem tam byl moc brzy, podruhé moc pozdě – pokaždé o rok vedle. A v době, kdy tam letěli oni, jsem já vzlétl sice též, přistál jsem však o moc vedle, v Kapském Městě, což pro mne sice bylo svým způsobem něčím jako objevením Ameriky, ale Amerika to rozhodně nebyla.
A kdo ví, zda bych Ameriku vůbec objevil, protože kdyby mě mořské proudy odnesly více na sever, přistál bych namísto města počtem obyvatel téměř srovnatelného s celou mou vlastí v zemi, kam jsem v oněch dobách objevování Ameriky nedostal vízum. A tak bych objevil namísto Ameriky úplné… prostě prd bych objevil.
Ale zkrátka jsem Ameriku objevil, byť dlouho po jejím objevení. Protože spojení státníci američtí proti mně nic neměli, zřejmě dobře věda, že bych se u nich neuživil ani rukama, ani kebulí, a toto je dostatečné citové pouto, jež mne k rodné hroudě víže.
A co že jsem v Americe viděl? To, co ani Kolumbus určitě neviděl. Z Ameriky jsem viděl především žluté tričko. Svítivé žluté tričko, jež na sobě měl oblečené kolega, jenž mne k této cestě do zámoří přemluvil a jehož jsem se tam v první řadě snažil neztratit z dohledu. Takže si hlavně z New Yorku pamatuji především žluté tričko na lidmi přeplněných ulicích, žluté tričko v Central parku, žluté tričko před tehdy ještě nenabouraným Světovým obchodním centrem, žluté tričko na Empire State Building, žluté tričko na jakémsi prý známém mostě, žluté tričko v některé z tamních nedobrou pověstí slynoucích čtvrtí, žluté tričko v čínské čtvrti,… Prostě vím, že hlavním symbolem New Yorku je žluté tričko, jakkoliv mi toto budete nejspíše vyvracet.
Ovšem nejen tričkem živ jest člověk a proto jsem tam třeba jednoho dne po plavbě lodí a následné honičce měl i v hlavě. Totiž dostal jsem se do jakési hlavy. Nějaká ženská mě měla plnou hlavu. Byla prý francouzského původu a přitom měla vcelku české jméno… jak to jen bylo… Aha, už vím - Svobodová. Nějaká Socha Svobody. Asi jí bylo smutno, že je na tom ostrově sama, protože žádného Svobodu jsem poblíž neviděl, a tak si vzala do hlavy, že si mě vpustí do hlavy.

Nu a jelikož jsem navzdory obavám kolegy poprvé v letadle neblinkal ani nehysterčil a jedinou ostudu provedl za letu paradoxně naopak on, když v turbulencích orosil svým pivem nějakého pána sedícího před sebou, skončil jsem o dva roky později s tímtéž ještě o kousíček dál, tedy v San Franciscu, o kterém už toho vím o něco více. Protože tam už jsem byl sebevědomý a daleko samostatnější a chodil tak někdy na procházky i sám. Tedy na procházky, jež začínaly v našem hostelu a končily pravidelně v Kavárně Praha kousek vedle té divné stavby, co ji buď stavěli pro nějakého faraona nebo jim při stavbě toho mrakodrapu docházel materiál a tak ho postupně budovali užší a užší, až nakonec připomíná pyramidu.A protože už jsem byl samostatnější, jak před chvílí zaznělo, zažil jsem toho v tomto městě přece jenom o něco více. Jedl jsem kdesi na nějaké ulici párky z igelitu, opakovaně (asi dvakrát) jsem si v obchodě koupil suvenýry, vypil něco kafáčů kávy v už zmíněné ‚Praze‘, kde jsme marně čekávali na to, jestli dnes přijde kuchař a udělá knedlíky. Nakolik vím, nepřišel nikdy. Aspoň za nás. Taky jsem tam viděl jakési námořníky a most, který je tak slavný, že ho tu ani nebudu zmiňovat, protože vy ho určitě znáte… a já zapomněl, jak se jmenuje.Což je tak vše, co o New Yorku a San Franciscu z vlastních zkušeností vím. Zdá se vám to málo? Neblázněte! Určitě jsem toho za mých dvou výprav do oněch končin viděl daleko víc než Kolumbus. A přitom zná Kolumba díky objevení Ameriky celý svět!

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Viktor Pondělík | úterý 19.8.2014 8:00 | karma článku: 6,87 | přečteno: 642x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

10.7.2022 v 23:13 | Karma: 0

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

14.5.2022 v 15:31 | Karma: 0

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

18.4.2022 v 16:09 | Karma: 0

Viktor Pondělík

Jací my Češi jsme?

21.3.2022 v 16:26 | Karma: 0