Kde žijí, že se tak diví?

Na světě je spousta věcí, kterým se člověk může leda tak divit. A nejednou se člověk musí divit tomu, čemu se jiní lidé diví. I když se nejednou vlastně se svými zkušenostmi už snad ani nedivíme, pokud se někdo diví.

Někdo jako… jako… třeba jako Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Protože to, co jsem si přečetl na http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Totalni-vybuch-Tak-dopadla-kampan-ktera-mela-Cechy-naucit-soucitu-s-uprchliky-429417, ve mně nemohlo nevyvolat údiv. Ač, jak jsem zmínil, se tomu vlastně už ani nedivím.

Zmíněný úřad prý totiž připravil novou mediální kampaň, jež měla Čechy naučit soucitu s uprchlíky. Tolik práce si s tím ti chudáci dali! A výsledek?

Výsledek byl doslova totální výbuch. Dopadlo to vlastně ještě hůře než vcelku nedávno podobný počin určeným pro naše školy, jenž měl jenom „delší životnost“, protože toho se ministerstvo školství zřeklo až ve chvíli, kdy tento vzbudil nevoli ve veřejnosti.

Zatímco dnešní obdobný pokus, ovšem určený pro média a jejich prostřednictvím pro celou naši veřejnost, pohořel hned v zárodku.

Naše „zlotřilá“ média prý o něj měla hned od počátku překvapivě malý zájem. České sdělovací prostředky, ty veřejnoprávní nevyjímaje, prý Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky vysloveně zklamaly.

Asi minutový televizní spot plus další dva spoty určené pro rozhlas, jsoucí součástí kampaně „Sami jsme byli uprchlíci“ a připomínající příběhy tří útěků z komunistické ČSSR, které měly být vysílány v rámci charitativních či osvětových programů zdarma či za symbolické poplatky, byly odmítnuty Českou televizí a na Facebooku prý byla většina reakcí negativních. Což prý bylo překvapivé, protože na Českou televizi se spoléhalo a chystaná kampaň se prý podle právničky české pobočky Kristýny Andrlové dočkala zpočátku vesměs pozitivní reakce…

Jenže pak prý třeba vstřícná Česká televize náhle otočila a bylo znát, že lidi mají něčeho takového dost a médiím se tak do kontroverzních témat týkajících se migrace nechce.

A tak se z toho prý Česká televize „vylhala“. Že prý tato žádost „nebyla schválena vzhledem k tomu, že není v souladu s letošní strategií České televize v oblasti charity, osvěty a celospolečenské odpovědnosti“ a „vzhledem k vyjádření právníků jí zákon jako televizi veřejné služby umožňuje informovat, ovšem nikoliv interpretovat určité téma v rámci vysílacího času určeného pro bezplatné vysílání spotových kampaní“. Plus se prý televize vymlouvala na nedostatek času, protože měl UNHCR dodat kampaň pozdě. Což prý není pravda.

A Český rozhlas se prý s UNHCR nedohodl jednoduše zejména kvůli technickým parametrům spotu…

A tak máme my Češi „ostudu“! Protože tak krásné spoty o migraci, jež nás měly učit soucitu s uprchlíky, pro nás připravili! A naše média s nimi naložila podobně jako posledně ministryně Valachová s oněmi komiksy a filmy pro školy. A to to mělo být dokonce vysíláno zadarmo nebo jenom za symbolické poplatky!

V čemž vlastně, jakkoliv to bylo dozajista míněno jinak, bude nejspíše zakopaný pes. Protože aby to naše média mohla (a zároveň měla) vysílat, a to ještě zadarmo… Nechat se veřejností vláčet bahnem a ještě z toho nic nemít…

Co kdyby si takhle slavný evropský ouřad, když už má tu potřebu, jako každý jiný propagující subjekt prostě zaplatil reklamní čas? Aby jeho slavné migrantomilné spoty pily lidem krev třeba někde mezi tampóny a vložkami…

Kteroužto část vysílání většina našinců ignoruje a tak by aspoň z našich řad nemuselo zaznívat tolik nactiutrhačných názorů na podobné instituce a jejich „skvělé“ počiny. Včetně tohoto mého.