Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jsme hloupější než nejhloupější zvířata

V onom polesí se to odjakživa jen jen hemžilo zajíci. Žili si tam, vesele se množili, pásli a dováděli a pranic jim nevadilo.

Pak se však do jejich tradičního teritoria odkudsi přistěhovala liška a počala zajíce lovit. Pronásledovala je, honila, ba i zraňovala, zabíjela a živila se jimi.
A zajíci? Co myslíte? Vzdorovali tak, jak jenom vzdorovat dokázali. A zvěděv, že v tomto případě jen ten, kdo uteče, vyhraje, nakonec utekli. Někam, kde nemuseli žít ve věčném strachu z tohoto predátora. Protože kdo se naivně pokusil s liškou sžít, byl dříve či později nemilosrdně sežrán.
Ve stejném lese a jeho přilehlém okolí se to odjakživa hemžilo i drobným ptactvem. To ovšem jen do chvíle, než si ona místa zvolil za svůj nový domov orel. Nebo co že to vlastně bylo za dravého ptáka. Dravec počal drobné a v podstatě bezbranné ptactvo lovit a koho si umanul napadnout, ten si mohl být jist, že je s ním ámen. Celé populace ptactva padly orlu za oběť; prakticky každý ptáček zpěváček, který se pokusil v orlově teritoriu přežívat i nadále.
V nedalekém rybníce si odedávna spokojeně žili kapři. Bylo jich tam požehnaně a nic jim tam nescházelo. Ovšem pak tam kdosi mezi ně vypustil štiku a rázem bylo všemu jinak. Kaprům nastaly ještě krušnější časy než prve zmíněným zajícům či ptactvu, neboť byli tímto dravcem loveni též, ovšem bez možnosti rybník dobrovolně v nouzi nejvyšší opustit. Někteří kapři tak zoufale přežívali skryti v marastu na dně a ostatní prostě museli čekat jen na svůj neveselý konec.
A podobně výše jmenovaným dopadly i myši, když se k nim nastěhovala kočka, podobně dopadly včely, když se do blízkosti jejich úlů nastěhoval medu chtivý medvěd, totéž stihlo slepice nuceně dlící nedaleko domova kuny, drobné hlodavce v rejdišti zmijí,…
Prostě to dopadlo vždycky stejně. Jakmile se k některému živočišnému druhu přistěhoval zlovolný vetřelec, s nímž nebylo možno koexistovat, pokoušela se slabší zvířata o prosazení svých zájmů, ovšem marně. A tak nezbývalo než uprchnout, protože pro ně byl život na onom místě více nesnesitelný.
Protože každé z oněch slabších zvířat vědělo, že se svým přirozeným nepřítelem nemůže spokojeně žít. Že se od něj musí držet dál, a čím dále, tím lépe. Slabší tvorové prchali, dokud to šlo, a když už to nešlo, prostě podlehli. Byl s nimi ámen.
O nebezpečí a nutnosti se nějak vymanit vědělo každé normální zvíře. I ty hloupé slepice.
To jenom lidem to dosud nedochází. Tedy některým lidem, těm, kteří vesměs už žijí daleko a hlavně vysoko a je jim to tudíž fuk. A bohužel vlivným lidem.
Těm, kteří stále vymýšlejí jakési integrační programy pro takzvané „sociálně slabé“. Aby tito byli včleněni mezi slušné lidi. Ať to stojí, co to stojí.
A ti slabí, bezbranní „sociálně neslabí“? Ti jsou zkrátka jako zajíci či kapři. Z lokalit, kam jsou nepřizpůsobiví „integrováni“, zoufale prchají, seč jim finanční a jiné síly stačí, nebo nemaje východiska zkoušejí v bahně na dně přežít.
Některým se to daří, některým ne. Ovšem všeho do času. Na každého (z těch slušných) jednou dojde. Protože nelze prchat donekonečna. A rychle se množící predátoři si nedobrovolně, nuceně spoluintegrované slušné lidi jednou i v tom nejhorším marastu najdou a „sežerou je zaživa“.
Pokud lidstvo nedospěje k poznání, že jsou tu i lidští (po)tvorové, kteří do slušné společnosti vpuštěni být nemohou. Nejsou toho hodni. V zájmu slušných lidí. Jenže právě v tomto ohledu jsou dnešní o tomto rozhodující lidé bohužel daleko hloupější než i ta nejhloupější zvířata.

Autor: Viktor Pondělík | středa 15.10.2014 9:10 | karma článku: 19,96 | přečteno: 710x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Taky řešení

Paní si seděla ve vlaku vedle jakéhosi spolucestujícího a neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Cesta ubíhala rychle a hladce a co si může člověk přát víc, že? Snad už vůbec nic.

5.6.2021 v 13:39 | Karma: 0 | Přečteno: 11x | Diskuse| Poezie a próza

Viktor Pondělík

Soudružská skleróza

Tak jsme tu měli před pár dny první máj. Den označovaný jako svátek pracujících a v našich končinách odedávna uzurpovaný komunisty, jimž se tento vždy hodil do krámu.

6.5.2021 v 16:11 | Karma: 0 | Přečteno: 7x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Ať žije očkování

Jak už jste určitě slyšeli, máme tu koronavirovou pandemii. Je to prý něco strašlivého, a tím jediným, co nám v této situaci pomůže, je jedině očkování. Jedině díky proočkovanosti národa se prý budeme moci vrátit k normálu.

7.4.2021 v 15:55 | Karma: 0 | Přečteno: 21x | Diskuse| Ostatní

Viktor Pondělík

Problém

Haló, miláčku! No, to jsem já. Promiň, že ještě nejsem doma, ale autobus, kterým jsem měla přijet, mi ujel před nosem. Další měl jet až za dlouho, tak jsem si řekla, že vyrazím domů stopem.

18.3.2021 v 20:04 | Karma: 0 | Přečteno: 11x | Diskuse| Ostatní

Viktor Pondělík

Když se voda káže a víno pije

Před několika dny mi přišel neobjednaný a nežádaný dopis od mé banky. Nechtěl jsem ho po ní, protože mi je vlastně naprosto zbytečný, a neměl jsem tak potřebu něco takového chtít.

19.2.2021 v 20:01 | Karma: 0 | Přečteno: 10x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen

19. května 2024

Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...

Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí

19. května 2024

Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...

Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou

18. května 2024  16:55,  aktualizováno  22:06

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...

Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické

18. května 2024  20:36,  aktualizováno  21:41

Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...

  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1296x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik