Euroškůdci

Sebechvála, jak se říká, smrdí. A je na tom určitě kus pravdy. A její opak? Sebekritika? Ta by tudíž zřejmě měla vonět nebo aspoň nevylučovat znechucující odér. Ovšem jako vždy se nějaká ta výjimka najde.

Dnes jsem objevil jednu z těchto výjimek. Střelce do vlastních, tedy našich řad. Ekonoma Tomáše Sedláčka, který se do nás v komentáři pro Hospodářské noviny pěkně nepěkně obul.

„Sjel“ nás za to, jací jsme. A nejeden z nás se možná nad jeho řádky i zastyděl. Protože to bylo dost tvrdé; ale co bychom čekali, když jsme takoví (http://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/132756-cesko-dela-vetsi-neporadek-nez-uprchlici-varuje-ekonom/)! Evropská unie coby klub vyvolených se nás před jedenácti lety ujala a jak podle zmíněného pána soudě vidno, nebyl to zřejmě její počin z nejšťastnějších. Protože vzít mezi sebe někoho takového…

Ať prý Evropská unie navrhne, co chce, ti zatrolení Češi musí být na just proti. Ať se ostatní snaží sebevíc, mohou si být jisti tím, že se Češi vzepřou, že budou odmítat nebo aspoň remcat a šklebit se.

Kolik jenom toho „Evropa“ za uplynulé desetiletí vyřešila! Finanční krizi, Řecko, Ukrajinu a teď i uprchlíky. A Češi? My jsme odmítali Lisabonskou smlouvu, euro, pomoc Řecku, bankovní unii a vlastně skoro vše, co se namanulo. Vždycky jsme vybočovali. Byli jsme a zůstáváme kverulanty a paranoiky, neochotnými souhlasit s jakýmkoliv nabízeným řešením a nepřinášejícími přitom žádnou alternativu, jak by se to dalo udělat jinak a lépe. Dokážeme kibicovat, ale přijít někdy s něčím kloudným a nehatit práci jiných, to ne.

Polsko, Maďarsko i Slovensko už se prý adaptovaly, jenom my ne. My jsme pořád stejně nepříhodně zkostnatělí. Máme rádi svůj smrádek a teplíčko a běda těm, kdo by nás v užívání si tohoto měli jakkoliv omezit! „Evropa“ se postarala, aby se „oáza míru, svobody, tolerance a štědrosti“ přestala dělit na východ a západ… a jakmile došlo na lámání chleba, je celé její snažení rázem v trapu.

A to aktuálně jenom proto, že ač vymíráme, nechceme přijmout pár tisíc uprchlíků, jakkoliv je podle autora zřejmé, že ti, kdo k nám váží známou komplikovanou cestu, nejsou teroristé, ale oběti prchající před válkou. Jsme prý celkem v pohodě a 'nikdo po nás nejde' a přesto jsme takoví. A máme tudíž štěstí, že máme instituce Evropské unie, jež zažehnávají konflikty, jež se dokážou shodnout, třeba i na oněch kvótách.

Protože kdyby to záviselo na Češích, nic by se nevyřešilo, běžence bychom si jenom přehazovali jako horký brambor a snažili se obtíže řešit na národní úrovni, jež není schopna řešení nalézt.

Máme vymoženosti jako bezplatné školství, zdravotní péči a státem garantované důchody, nikdo u nás nemusí trpět hladem a zimou. Máme se skvěle, ale trpícím nic nenabídneme, jen remcáme. Čímž jsme podle tohoto pána horší než samotní uprchlíci, naše republika dělá větší problémy, respektive větší nepořádek než migranti…

A remcalové asi budeme. A pokud těmi budeme jako národ, budu takovým coby příslušník našeho národa i já.

Budu remcet a budu a budu! Byť tentokrát ne proti uprchlíkům ani bezprostředně proti Evropské unii. Nýbrž proti názorům autora uvedených (s)myšlenek.

Protože ano, jsme kibicové, remcalové, šťouralové a zabejčenci, ale…

Nelíbilo se nám, že by se mělo pomáhat zadluženému Řecku. Ale komu z celé slavné „Evropy“ se do toho chtělo? Řekové falšovali data, aby se dostali mezi „vyvolené“, nasekali dluhy a poté, co měli platit jako mourovatí, se tu vymlouvali, že nemají, tu že nemohou, tu že nelze přitvrdit, tu že dají, pokud jim bude napřed dáno a tu že prostě nedají a basta. Navzdory masivní pomoci se z toho dodnes nevybabrali a nemluví se o nich snad leda proto, že má Evropa momentálně zajímavější téma nebo že nechce dráždit tuto zemi, která je v migrační vlně „první na ráně“. Ale zatímco my jenom nechtěli tupě podporovat souseda, který si žil nad poměry a pak chtěl dluhy hodit na jiné, v celé Evropě nejednou zaznělo i téma odchodu Řecka z eurozóny a zavedení jeho vlastní měny. Jsme tedy právě my ti nejhorší? Myslím, že zdaleka ne. Jsme jen realisti, zastávající tu názor, že každému podle jeho zásluh.

„Neřešili“ jsme s Evropou Ukrajinu… Vážně ne? Copak my jsme nebyli po jejím boku, my jsme nedoplatili vzápětí na ruské embargo? A když to spojíme s tématem jiným – kdo to chtěl naplnit svou migrační kvótu běženci právě z Ukrajiny? Což nám bylo zatrženo, protože se preferují „jiní potřební“. Ať se západní státy pochlubí, o co ony udělaly pro Ukrajinu víc než my! A byli to třeba právě chudáci Řekové, kdo si v této otázce na úkor Evropy přihřáli svou polívčičku, kdo nejvíce lavírovali mezi západem a spoluprací s Ruskem-okupantem.

U Lisabonské smlouvy jsme remcali. Jenže proč? Chtěli jsme mít třeba jistotu, že se neprolomí Benešovy dekrety, že se na nás odsunutí Němci vzápětí nevrhnou jako supi. A co je na tom nelogického? Kdyby něco takového hrozilo jiné zemi, konala by nejinak. To bychom mohli brát za stejnou bernou minci třeba německé rozhodnutí nám po vstupu do EU dočasně omezit přístup na tamní trh práce.

Že jsme remcali a remcáme proti euru… Ano, pravda. Jenže nakolik jsme jeho odmítáním byli za zlotřilce? Eury neplatíme ne proto, že se nám dlouhý čas nezamlouvala, ale prostě a jednoduše proto, že jsme ani nesplňovali kritéria pro jejich přijetí. A je jedno, byli-li jsme pro nebo proti, když bylo jisté, že na ně nemáme nárok. A na druhou stranu – vybočovali jsme v tomto tak strašně, když eury dosud neplatí třeba ani Velká Británie, Polsko,…? A ani mnozí z těch, kdo eura mají, z nich rozhodně nejsou u vytržení.

A to s těmi uprchlíky? Nechtěli jsme se podílet a nechceme. Ale že jsme nenabídli žádnou alternativu? S tím ať jde dotyčný pán k šípku. Právě naopak. My jsme alternativu nabídli. Od samého počátku, i v době, kdy se to ještě nenosilo, jsme na našem území projíždějící uprchlíky zadržovali, prověřovali, nakolik nám to jenom naše zákony dovolovaly. A byl to „tolerantní“ západ, který nás za to pranýřoval; a teď nejspíš závidí. Protože jsme se (i) díky tomu stali neatraktivními, konaje tak i nadále. I dnes, kdy už tak „podle našeho vzoru“ koná kdekterá migranty zavalená země.

A tak sice remcáme, ale že bychom tím škodili Evropské unii, že bychom tím ničili její tradice a hodnoty? Pochybuji.

Protože Maďaři dnes staví ploty, zavírají hranice. Němci jsou přesycení a po uzavření hranic hledají kdejakou příležitost, jak se migrantů zbavit. Rakušané vyhrožují, že použijí proti migrantům násilí, pokud se zavřou německé hranice. Šprajcují se některé ze zemí bývalé Jugoslávie, Řecko a Itálie nadále požadují stůj co stůj přerozdělení oné laviny jejich utečenců, Slováci se chtějí soudit, nemaje v úmyslu kvóty akceptovat. Zatímco u nás panuje to, čím se prý tyto země mohou chlubit, jak zaznělo výše. Jsme oázou míru, svobody a štědrosti; a porovnáme-li to s jinými zeměmi Evropy, nezdá se mi, že bychom nějak zaostávali i v otázce tolerance.

Nebo jste snad museli od našich představitelů policie vyslechnout podobně jako lidumilní Němci od šéfa německých policejních odborů Rainera Wendta v rozhovoru pro Passauer Neue Presse (http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/381955-mezi-uprchliky-v-nemecku-vladnou-zlocinecke-gangy.html), že mezi uprchlíky v Německu vládnou zločinecké gangy, že není ničím novým, že tam po sobě uprchlíci už měsíce stříkají i slzný plyn, že tito rozděleni na skupiny podle etnického původu, náboženství nebo klanů na sebe útočí noži a podomácku vyrobenými zbraněmi, že se v některých zařízeních rozhořely nábožensky nebo politicky motivované boje o nadvládu, ženy a děti bez rodičů ze strachu často ani nic neoznamují, dochází ke zneužívání a znásilňování. A že je nutné poskytnout mimořádnou ochranu křesťanským migrantům před muslimskými násilníky…

A tak si dovoluji polemizovat s názorem autora v úvodu zmíněného článku. Troufám si tvrdit, že Češi v Evropské unii nedělají ani zdaleka takový „bordel“ jako imigranti. A na vině největšímu bordelu jsou tu podle mne právě ti, kdo nás za „bordeláře“ považují. Jsou to jiné země Evropy, kdo by si měly zamést před svým prahem. Měly by si to zamést, nikoliv však jako obvykle pod kobereček. A už vůbec by neměly vymetat svůj odpad směrem k nám.

Protože my nejsme jejich skládka.