Ať si lidé postupně zvyknou…

Tak prý už si o státních svátcích zřejmě skoro nenakoupíme. A nakoupíme-li, pak nanejvýš v nějakém malém zastrčeném obchůdku, kde je pochopitelně minimální sortiment a který nestojí našim vládcům za povšimnutí.

Podle návrhu zákona, o němž se u nás už delší dobu mluví, se má omezit otevírací doba obchodů s plochou nad dvě stě metrů čtverečních. A to právě o státních svátcích. 25. a 26. prosince, na Nový rok, 8. května, 28. září, 28. října a na Velikonoční pondělí by měly větší obchody povinně zůstat zavřené a na Štědrý den by se v obchodech mělo pracovat pouze do dvanácti hodin.

Vejde-li tento návrh v platnost, nakoupíme prostě nanejvýš tak v malých obchodech, na čerpacích stanicích, v lékárnách, prodejnách na letištích, vlakových a autobusových nádražích a v prodejnách ve zdravotnických zařízeních. Jinde ne; protože komu z větších obchodníků by se chtělo za vstřícnost k zákazníkům platit pokuty, jež budou při prvním prohřešku ve výši milionu korun a při provinění opakovaném pětimilionové…

Prý to ti politici a odboráři myslí dobře. A jenom ze své dobrodušnosti tento model „ukradli“ ze zákonů francouzských. Protože si našinci zvykli o státních svátcích nakupovat a jak k tomu prý přijdou zaměstnanci oněch velkých obchodů, kteří kvůli tomu nemohou světit naše velké dny a věnovat se rodinám…

A tak si možná v letošním roce nakoupíme o státních svátcích naposledy. A od roku příštího si ten luxus dopřejí už jenom ti z nás, jsoucí ochotní se pídit po obchůdcích malých a otevřených. Většina lidí bude muset nákupy oželet. A zvyknout si. Což se zřejmě hodí.

Protože je vždycky lepší, když si člověk může na komplikace zvykat postupně, když na něj tyto nedolehnou náhle bez přípravy a varování.

O kolik lépe se nám pak budou snášet omezení nová! Jež, jak se zdá, budou následovat.

Protože možná nepotrvá tak dlouho a budou takovéto povinné sváteční zavíračky ještě daleko hojnější a delší. Třeba i celý měsíc. Měsíc zvaný Ramadán, jenž je vlastní muslimům, kteří se k nám do Evropy hrnou v nebývalém počtu a kterým páni typu Dienstbier dozajista vyjdou vstříc. Aby mohli zaměstnanci našich obchodů snáze přejít na novou víru, aby si tuto mohli užít, přečíst si v klidu Korán, usilovně se modlit. Stejně jako celá veřejnost, která se přece má v oné době po celé dny postit, nesmí jíst, pít, kouřit a mít sexuální styk a tudíž vlastně ani nemá důvod moc co nakupovat.

A až se zakáže prodej o Ramadánu, budou naši nadšenci do zákazů spokojeni. Byť bude výsledek opět kontraproduktivní. Protože stejně jako dnes zákazem nákupů sotva někoho přinutí, aby z nudy slavil státní svátky, nemaje nic lepšího na práci, nebude lépe ani pak. Protože se sice možná budeme v souladu s islámem modlit více, ale to spíše za to, aby už to bylo konečně za námi. A že by se tím dosáhlo dalšího úkolu Ramadánu, tedy toho, že by se lidé měli zdržet špatné mluvy a nadávání,… V to už může věřit opravdu jen někdo zcela naivní.

A tak si letos nakupte o svátcích do zásoby. Je to možná naposled.