A to je teprve začátek…
Pustily se do nás, Čechů. Tedy jenom do některých z nás, jenže ač pranýřují toliko osoby a instituce, jež „se provinily“, dávají tím pomyslnou facku nám všem. Přímo nám Čechům plivnuly do tváře, řka, že Česko drží uprchlíky v nehumánních a ponižujících podmínkách (http://www.novinky.cz/domaci/380795-cesko-drzi-uprchliky-v-nehumannich-a-ponizujicich-podminkach-kritizuji-aktiviste.html).
Nevládním organizacím se prý nelíbí, jak neblahé poměry panují v našich zařízeních pro uprchlíky. A tak kritizují a ve svých výlevech z nás dělají div ne netvory.
Nelíbí se jim třeba to, že se v těchto zařízeních rozdělují rodiny běženců. Že jsou jejich členové rozdělováni do různých zařízení. Zároveň však ale dost paradoxně tvrdí, že by děti migrantů měly být co nejrychleji slučovány s příbuznými, které tyto mají v zemích EU. Tedy rodiče a děti by měli být pospolu, ovšem zároveň by jejich děti měly co nejrychleji zmizet u příbuzných třeba až na druhém konci Evropy.
Dále pak, zůstaneme-li ještě chvíli u těchto dětí, „by tyto neměly být umísťovány se svými rodinami do detenčních zařízení“, protože „to hrubě odporuje nejlepšímu zájmu dítěte a jeho právu na příznivý vývoj a v konečném důsledku to může vyústit až v nelidské či ponižující zacházení“. Přičemž se pro zrůdnou ilustraci přikládá zmínka o tom, kterak „humanisté“ viděli v našich záchytných táborech děti, které byly bosé, které sbíraly ze země jídlo, jež jim přinesli. Přičemž mně osobně přímo „nahráli“. Protože i já osobně jsem znal dítě, jež coby velmi malé sbíralo a jedlo drobky ze země. Ovšem na vině nebyli ani náhodou lidé, kteří je adoptovali a i u nichž se takto chovalo. Naopak. Byli to ti předchozí, vlastní rodiče, jimž bylo odebráno, kdo je coby maličké dohnali až k tomuto. A ani zde nejsou na vině naše uprchlická zařízení; že jsou takové děti zvyklé „paběrkovat“, chovat se jako zvěř, že nejsou takové, jaké mají u nás být, za to může to, co si k nám přinesly odjinud. A spíš než naše uprchlická zařízení by měli naši rádoby humanisté vinit země jejich původu, případně rodiče těchto nebožátek. Zejména když se zároveň naváží do toho, že jsou migrantům v detenčních zařízeních odebírány (nejen) peníze, za něž mohli takoví migranti svým dětem něco k jídlu a třeba ty boty pořídit. Nestalo se…
Že prý naše země nedokáže uprchlíkům zajistit odpovídající ochranu. Říkají takovéto nevládní organizace. Tytéž však zároveň neméně hlasitě kritizují, jak neblahý dopad má zejména na děti migrantů neustálá přítomnost ozbrojených příslušníků bezpečnostní agentury. Takže chráníme je nebo ne?
Že prý migranti zavření v uprchlických zařízeních nemají dostatek jídla… Bodejť by měli – když už nám bylo ikskrát mediálně zprostředkováno, kterak s tím, co se jim naservíruje, zacházejí. Když to zahodí, musí mít zákonitě hlad. Ale když to zahodí, zároveň určitě zase až takový hlad nemají.
Že prý se v našich uprchlických zařízeních zachází s migranty celkově represivně, že jsou tam nehumánní a ponižující podmínky. Uvnitř jsem, pravda, nikdy nebyl. Ale… Je-li to tak zlé, co jim bránilo v tom, aby se dál pohodlněji povalovali na nádraží třeba v Salzburgu, aby si hověli u zatarasené maďarské hranice, kde se mohli nechat osprchovat vodním dělem při pokusech násilně proniknout na území je nevítajícího státu, aby se slunili na jimi obsazených řeckých ostrovech nebo na svých „jachtách“ převážejících je přes Středozemní moře,…?
Že prý máme skončit se zajišťováním cizinců. Nemáme je umísťovat do detenčních zařízení. Ovšem… Zároveň jim tam máme umožnit třeba dostatečné služby překladatelů či vzdělávání, přístup k pomoci psychoterapeutů či dalších sociálních pracovníků… Poněkud paradoxní, že?
Jsme hrozní, protože v uprchlických zařízeních neposkytujeme migrantům dostatek aktivit, využití času. Takže se jim tam nelíbí. Zatímco kdyby se procházeli či načerno vozili od jedné hranice k druhé, radovali se z omezené pomoci nějakých humanitárních organizací, napadali ochranu hranic,…., to by se panečku měli!
Prostě prý migranty nemáme zadržovat. Protože je to prý v rozporu s mezinárodním právem. Nemáme je omezovat, nemáme jim zbytečně nasazovat pouta. Nemáme je brzdit v rozletu. A organizace našich humanistů prý nyní budou sledovat, zda naše úřady tuto jejich výzvu vyslyší, budou lobbovat u ministrů či poslanců, aby ona dosavadní praxe v jednání s migranty skončila.
A jestli skončí?
To se teprve budou tyto nevládní organizace mít! To bude příležitostí se zviditelnit! Že se nestaráme o migranty, kteří se zaseknou bezprizorně na hranicích je už odmítajícího Německa, že tihle chudáci trpí na nádražích a v jiných volně přístupných budovách nebo na veřejných prostranstvích,…
A to už ani nemluvím o tom, že určitě zazní i téma, nakolik mají třeba strážníci, policisté, revizoři a jim podobní právo „diskriminovat“ a omezovat v pohybu i jiné zadržené podezřelé osoby bez dokladů, o jejichž personáliích, původu, smýšlení, zdravotních a jiných rizicích není aktuálně nic známo.
A nakonec by to mohlo dospět i do stádia, kdy u nás začnou ve velkém bombové útoky a vraždění, o jiných kriminálních „maličkostech“ ani nemluvě. Protože copak má náš stát právo obtěžovat, zadržovat kohokoliv? Třeba i teroristy, kteří až do osudného okamžiku vlastně nic špatného nespáchají a jen se tak budou potulovat po vlastech českých…
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
| Další články autora |
Hastroši na Pražském hradě aneb Den otevřených dveří z pohledu výchovy k tanci a kultuře
Byl jsem jeden z těch, kteří po Zemanově zabetonování Pražského hradu do tohoto největšího hradního...
Dvorecký most promění také pražskou autobusovou dopravu v Praze. Máme velký přehled
Už zítra se slavnostně otevře Dvorecký most, nová 361 metrů dlouhá spojnice přes Vltavu mezi...
Speciální tramvaje i plavby zdarma. Slavnostní otevření Dvoreckého mostu bude velkolepé
Spojuje lidi s prací, školou, rodinou, zábavou i kulturou. Je neodmyslitelnou součástí životů...
7+2 nejhorších výletních cílů v Česku. Hororové kulisy, pasti na turisty i skutečně nebezpečný les
Kam na výlet po Česku? Kromě zaručených míst slibujících skvělé zážitky existují i lokality, kam...
Dvorecký most se pro veřejnost otevře už zítra. Kolem je zatím staveniště
V pátek 17. dubna 2026 se po novém Dvoreckém mostě projedou první tramvaje a autobusy plné...
Uvázlým kamionem na hodiny zatarasil silnici, pak opilý šofér udělal nevídanou věc
Uvázlý kamionu se dřevem uzavřela v pondělí na téměř sedm hodin silnici na Karlovarsku. Opilý řidič...
Slonice Bala míří do Walesu. Liberecká zoo končí po 70 letech s chovem
Nepřerušený chov slonů v Zoo Liberec, nejstarší zoologické zahradě v Česku, po téměř sedmdesáti...
Zajistit chod interny chce nový šéf nemocnice ve Znojmě v příštím měsíci
Stabilizace chodu interního oddělení je pro nového ředitele největší krajské nemocnice ve Znojmě...
OBRAZEM: Novojičínští mají svou vlastní květinovou směs. Září jako dukáty
V ulicích Nového Jičína rozkvetl unikátní „Novojičínský dukát“. Vlastní květinovou směs, kterou pro...
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1274x



















