Česká eurokomisařka Věra Jourová si konečně našla viditelnou aktivitu. Po roce od vypuknutí kauzy se probudila a obvinila koncern Volkswagen z porušování dvou unijních směrnic – proti neférovým praktikám a pro prodej a garance.
Jourová si stěžuje, že například v Česku se spotřebitelé tradičně málo brání a na rozdíl od USA nefunguje v EU běžně status hromadné žaloby. Chce koordinovat hromadný postup v celé Evropské unii. Ale proti čemu by se měli majitelé vozů Volkswagen bránit, proč by měli chtít odškodnění? Vždyť koncernová auta jsou bezpečná, spolehlivá, pohodlná, nabízejí nejmodernější technologie. Jasně, fixlovat se nemá, ani s emisními limity, byť jsou vymyšleny a nastaveny v dílnách zelených ekoteroristů. Ok, ať Volkswagen zaplatí výsadbu deštného pralesa, když už podváděl s emisemi, ale platit odškodnění majitelům vozů, kteří sami žádnou újmu nepociťují? To je hloupost. Švindl s limity nebyl košer. Ale nikoho neohrozil na životě, majitelé volkswagenů jsou se svými vozy spokojení a většinou nevidí důvod, proč by měli kvůli nějakému nesmyslnému zásahu do softwaru jezdit do servisu a marnit čas.
Svůj čas a peníze daňových poplatníků ale marní Věra Jourová, protože její aktivita nikomu a ničemu nepomůže; ta kauza je už dávno mrtvá! Je ale s podivem, proč Věra Jourová, pokud chce bojovat proti neférovým praktikám a hájit poctivý prodej a garance, neupřela svoji pozornost na jiný cíl. Vždyť současná krizová situace s migrací v Evropě je důkazem, že nezodpovědný výrok Angely Merkelové Wir schaffen das i další výrok, že Německo přijme všechny uprchlíky ze Sýrie a postará se o ně, byly neférové. Neférové vůči uprchlíkům, kteří zůstali ve sběrných táborech, na ulicích evropských měst nebo v narvaných tělocvičnách, neférové vůči ostatním členským státům EU, kam by ráda paní Merkelová problém uklidila. Neférové byly vůči obyvatelům evropských zemí, vůči řidičům napadaným migranty denně v Calais za laskavého přihlížení nekonající policie… Dlouhodobé lhaní, bagatelizování i přímé utajování problémů souvisejících s nelegální migrací ze strany představitelů EU i jednotlivých států, to je zásadní neférová praktika, která má fatální důsledky pro každého obyvatele EU. To je téma!
Prodej a garance, to je další směrnice, kterou vytáhla Věra Jourová v souvislosti s Volkswagenem. Ale není to opět Angela Merkelová, která se stala vrchní prodavačkou falešných nadějí pro uprchlíky z válečných oblastí i ekonomické migranty? Kolika z nich se garance dobrého života v Evropě naplnily? Jednomu procentu? Není to klamavý prodej?
Problémem podle Jourové je, že Volkswagen „nedostatečně komunikuje se zákazníky, neinformuje spotřebitele o kauze a nenabízí možnost nápravy“. Ale ohledně emisí již bylo vše řečeno před rokem, koncern se omluvil, i pár hlav padlo, kdo chtěl, emisní software už má dávno zdarma opravený. Neměla by dnes Věra Jourová z pozice eurokomisařky spíše kriticky poukazovat na nedostatečnou a neférovou komunikaci orgánů EU v souvislosti s migrační krizí, na nepochopitelnou nečinnost EU při ochraně vnějších hranic unie?
Všichni cítíme, jaké je téma, které aktuálně rezonuje ve společnosti. Ale ohromný byrokratický aparát EU; Evropský parlament, Evropská rada, Rada Evropské unie, Evropská komise atd., to vše se stalo, bohužel, synonymem pro nefunkčnost a zbytečnou buzeraci. Nelze se divit Britům, že se rozhodli odejít.
Eurokomisařka Věra Jourová si našla téma, které je po roce zcela vyčpělé a žádného občana EU dnes nezajímá. Je to jen tisící pokračování jalových až idiotských unijních aktivit typu stanovení limitů pro zakřivení okurek, rušení žárovek či pomazánkového másla. Věra Jourová, která se kdysi jevila jako nadějná a rozumná politička, promarnila šanci zviditelnit se jako eurokomisařka, která je tu pro lidi a řeší problémy, které Evropany tíží. Našla si své vlastní zakřivené okurky. Škoda.
