S poděkováním a láskou Lidlu, Tescu a dalším…

Máme rádi obchodní řetězce a ty evidentně mají rády nás, konečné spotřebitele. Nejen, že u nich nakoupíme, co potřebujeme, ale nad obchodní rámec – a zcela zdarma – pečují i o náš mentální i fyzický rozvoj.

Všichni jsme to zažili; přijdeme do svého oblíbeného supermarketu, hypermarketu, a rutinně, po paměti jdeme do košíku vložit oblíbenou potravinu. Ale ona tam zničehonic není, místo pečiva jsou salámy, tam, kde bývalo pivo, jsou mléčné výrobky, v regálech místo obvyklé mouky lidé najdou kondomy a zubní pasty…

Řetězce v pravidelných intervalech z nakupování dělají dobrodružnou výpravu, vedle níž je hledání kešek trapnou nudou. I člověk, který je nejraději zalezlý doma na gauči u televizních seriálů, má najednou možnost zažívat pocity Indiany Jonese při hledání v džungli; pociťuje vzrušení, tepová frekvence se zvýší, endorfiny se probudí. Skvělý relax.

Introvertní, plaší nakupující naleznou díky řetězcům odvahu se zeptat personálu, kde najdou oříšky, a pilují své otupělé rétorické schopnosti. Totéž platí i pro personál, který musí navíc usilovně přemýšlet, jak správně poradit.

Opravdu staří lidé (nad 80?) přestavby obchodů obzvláště vítají; cesta k mléku se pro ně v důchodcovském stereotypu stává vzrušující expediční výpravou, srovnatelnou s cestou na ostrov Maui uprostřed Pacifiku. Díky za každý nový zážitek! A i zde platí speciální benefit – trénink mozkových buněk a atrofovaných svalů na nohou, protože ve velkém hypermarketu po přestavbě se hledání mléka přibližuje tréninkové dávce maratonce.

Přes všechna vyjmenovaná pozitiva přestaveb obchodů a přemísťování zboží si dovoluji vyslovit jménem nakupujících zdvořilou prosbu: Milé řetězce, prosím, nehýčkejte nás svými prostorovými inovacemi. Užívejte si svůj shelf management, category management, space management, merchandising atd., ale nepřemisťujte zboží. Lidi tím fakt především štvete.

Všichni asi raději bloudíme v lese než mezi regály.