Ta jediná věta šokuje ze dvou důvodů: The Rolling Stones dropped "Brown Sugar" from their concert setlist, saying they fear 21st century fans won't grasp that the tune is about "the horrors of slavery" and not celebrating it.
Zaprvé: Samotné sdělení odkazuje na debilizaci lidstva v 21. století: Rolling Stones vypustili ze svého koncertního setlistu Brown Sugar s tím, že se obávají, že fanoušci 21. století nepochopí, že píseň je o „hrůzách otroctví“ a ne o jejich oslavě. Mimochodem, píseň Brown Sugar je stará přesně 50 let a tehdy v USA ovládla hudební žebříčky. Padesát let byla pochopitelná, dnes ne.
Zadruhé: Zazněla v Los Angeles na tiskovce k americkému turné No Filter rebelské kapely Rolling Stones z úst kytaristy Keitha Richardse, zemitého chlapíka, který se celý život vymezoval proti establishmentu a okázale ignoroval veškeré předepsané normy a módní vlny.
Je zřejmé, že aktuální běsnění Black Lives Matter v USA budí hrůzu a chlapíci z Rolling Stones nechtějí mít problémy (WTF!?), ale tímto symbolickým pokleknutím před BLM se Mick Jagger a spol. zpronevěřili své pověsti drsných rockerů. Vyměkli a naznačili, že i Valící se kameny, kdysi tvrdé jako diamant, se mohou drolit, což je škoda. Protože každé vyměknutí, podvolení se aktivistickým věrozvěstům nového dokonalého světa, je cestou do pekel.
Bojovat proti rasismu musíme všemi prostředky, jakýkoliv rasismus je zlo, které je nutné vymýtit. Ale přejmenováním obrazů a sportovních klubů, bořením soch, klečením sportovců a vyřazováním písní ze setlistů kapel toho lidstvo nedosáhne.
Aktivistů jsou spousty, řada z nich na boji proti rasismu pohádkově zbohatla (např. zakladatelka BLM Patrisse Cullors si koupila za dary sponzorů a neziskovek nové bydlení za cca 30 milionů korun, samozřejmě v bílém okrsku), řada z nich na rasismu postavila kariéru. Například univerzitní profesorka Dr. April Baker-Bell.
Ta dáma mě zaujala svou teorií, že spisovná angličtina je rasistická a omezuje možnosti černých studentů, kteří propadají frustraci. Řešení paní doktorky? Angličtinu zjednodušíme, zbavíme gramatických složitostí. Protože mám rád diskuzi, tak jsem této dámě napsal e-mail, zde česky ve zkrácené verzi:
Vážená Dr. Baker-Bell,
Četl jsem Vaše teze, které nazýváte Anti-Black Linguistic Racism. Mé osobní mínění je, že tento problém neexistuje a odráží pouze současnou hysterii kolem předpokládaného rasismu. Jazyk nemůže být rasistický, je to pouze nástroj komunikace a porozumění, a omezení požadavků na vzdělání nikdy nemůže vyústit v růst kvality života.
Vnímám, že v USA začíná být módou nazývat rasismem či rasistickým cokoliv, třeba i klasickou hudbu, protože mezi autory nejsou černoši. Ale ti jsou zase mistři blues, soulu, gospelové hudby. Adorování kriminálníka George Floyda, poklekávání sportovců, hledání nepřátel v bílé rase je nesmysl. Nikdo z nás nepotřebuje nepřátele, potřebujeme vzájemný respekt.
Hledání rasismu dokonce ve spisovném jazyce ničemu nepomůže, může naopak rasismus probudit. Prosím, nedělte lidstvo na černé, bílé, žluté. Všichni jsme lidé.
Tento e-mail odešel 30. června s žádostí o její názor na má slova, bez odezvy. Dne 7. října jsem se připomněl se slovy, že osobně považuji za slušné odpovědět na jakýkoliv e-mail a že považuji slušnou a faktickou diskuzi za jedinou cestu k porozumění ve světě. A tentýž den přišla odpověď, bez oslovení: Neodpověděla jsem, protože nemám potřebu vést diskusi prostřednictvím e-mailu ohledně výzkumu, o kterém jsem rozsáhle publikovala. To je důvod, proč jsem profesorkou a zvu studenty, aby se mnou absolvovali kurzy. A vyzvala mě, abych se vzdělal z její knihy nebo online publikací. Ha. No, když já jsem byl zvědavý na její přímou reakci na má slova.
Keith Richards naznačil, že píseň Brown Sugar plánují zase vrátit do setlistu, to je fajn, ale ten citelný ústupek aktivistické poptávce k Rolling Stones opravdu moc nesedí, je to stejná hloupost jako spojit spisovný jazyk s rasismem. Nedrolme se, neklekejme, odmítejme blbosti. Můj kamarád na e-mail z korporátu, požadující úplně nesmyslné vyplňování jakýchsi tabulek, na konec odpovědi napsal: S pozdravem Světu mír a méně blbců. A protože blbců je pořád spousta, je třeba se proti nim vymezovat, ne se podvolovat. Ty rozdrolené kameny mě fakt mrzí, i když je to prkotina. Ale když se přidá k milionu další prkotin...
