Novináři, pišme pravdu: Savčenková není pilotka!

Do Česka přijela na návštěvu ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková. A je to tady zase. Opět o ní novináři stádně píší jako o pilotce. Ale když ono lépe propagandisticky zní pilotka než navigátorka, že.

Nadija Savčenková pilotkou vždy být chtěla, a po čtyřleté vojenské službě v Iráku si úspěšně na ministerstvu obrany vyvzdorovala možnost studia na Univerzitě vzdušných sil v Charkově. Byla jednou z prvních žen, které byly na do té doby výhradně mužskou školu vpuštěny. V hlavě měla jen stíhací letadla. „Hodně lidí mi říkalo, abych si změnila své kurzy a byla pilotkou helikoptéry, protože je to pro ženu jednodušší,“ uvedla ve svých memoárech, napsaných během věznění v Rusku v roce 2015. „Ale všem jsem říkala, ať jdou do pekel.“   

Savčenková absolvovala Univerzitu vzdušných sil v roce 2009 a poté byla převelena na vojenskou základnu do malého městečka Brody, které leží 500 km západně od Kyjeva. Těšila se, že začne létat, ale velení základny obdrželo striktní rozkaz ukrajinského ministerstva obrany, že ženy bitevník SU-24 pilotovat nesmějí! Savčenková se stala navigátorkou bitevní helikoptéry. Knipl jí zůstal odepřen a sen pilotovat stíhací letoun se proměnil v hnisavou frustraci. Její velící důstojník v Brody ji popsal jako problémovou, nestabilní, neposlušnou a bez disciplíny, často se opíjela.

Realita je tedy taková, že Savčenková v letech 2010 – 2014 působila u 3. armádní letecké brigády jako navigátorka helikoptéry Mi-24. Nebyla pilotkou.

Námitka, že na pilotku vystudovala a tudíž ji tak lze nazývat, není relevantní. Pedagogické fakulty v Česku vystudovaly tisíce studentů, kteří nikdy neučili (v mnoha případech to ani neměli v úmyslu a primárním cílem studia bylo snadné získání magisterského titulu). Nejsou to učitelé a nikdo je tak nenazývá. A nazývat právníkem ministra vnitra Milana Chovance, byť je oficiálně absolventem bakalářského studia Právnické fakulty ZČU v Plzni, by si nedovolil ani ten nejotrlejší bulvární novinář.

Nepišme tedy, že Savčenková je pilotkou. Není a nebyla. Je to poslankyně, to snad stačí. Pišme pravdu! To, že není pilotka, je prkotina, ale z malých kapek lží, které se jeví jako nevýznamné, vznikají i obří propagandistická tsunami.

Mimochodem, v Česku (Československu) jsme byli k ženám v kokpitu letadel mnohem vstřícnější než Ukrajina: první pilotkou bitevníku Mig-15 byla už v letech 1955 – 1958 Eleonora Báčová, příslušnice 5. leteckého stíhacího pluku. Potkával jsem ji v dětském věku na ulici v době, kdy už nelétala, byla to opravdová celebrita.