A dost!: Diskuzní žumpa versus pozitivní mysl

Ohromný zájem zaznamenalo testování chlebů v pořadu A dost! Během prvních 24 hodin přes půl milionu diváků, více než 300 diskuzních příspěvků pod reportáží. Chléb jíme všichni, zajímá nás.

Obávaný kritik všech nešvarů Jan Tuna v pořadu konstatoval, že testování v prestižní laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze prokázalo, že české chleby jsou kvalitní, chutnají a neobsahují nebezpečné látky. Skvělá zpráva pro diváky? Ale kdeže!

Přečetl jsem si se zájmem diskuzi a z příspěvků je patrné zklamání většiny diskutujících, že v chlebu není ani rakovinotvorný akrylamid, nejsou tam ani pesticidy, že odborné porotě chutnal. „Pane Tuno, proč to děláte, když to je k ničemu,“ ptal se jeden pisatel. Pozitivní zprávy zkrátka netáhnou, bulvarizace plíživě zaplavuje zemi a infikuje i myšlení lidí.

Odhaduji, že zhruba 98 procent příspěvků v diskuzi pod pozitivně vyznívající reportáží bylo negativních, kritických, bez logických věcných argumentů, urážlivých, sprostých, psaných většinou mizernou češtinou. Český chléb je podle většiny pisatelů hnus, který se nedá jíst, i když reportáž konstatovala opak a každý si svůj oblíbený chléb v bohaté nabídce může najít. Mým favoritem je kváskový Odkolkův pecen, stal se jím ještě předtím, než získal titul Řemeslný chléb roku 2018.  

Byl jsem úrovní diskuze, připomínající přeplněnou smrdutou žumpu, dost šokován, i když jsem realisticky uvažující člověk. Zpěvák Richard Müller ve svém hitu poznával „po schodoch, po zvukoch, čo jsme kto za ľudia“. Dnes se lidé odhalují v diskuzích, pravda, mnohdy zbaběle ukrytí za skrytou identitou. Opravdu jsou většinově Češi nenávistní, zapšklí, zlí, programově negativní, bez respektu k práci jiných, neschopní přijmout pozitivní informaci?

Naštěstí ne, internetové diskuze nelze v žádném případě brát jako ten pravý investigativní kanál k odhalení české duše. Jen je mi těch negativně laděných lidí líto. Měli by zkusit být pozitivní, číst méně bulvár, hned by jim bylo lépe na světě.

Ty negativní kritiky čehokoliv bych povinně poslal do Asie, kde se lidé usmívají a jsou v pohodě, i když nemají nic kromě optimismu a radosti ze života. Jsou to šťastní lidé.

Přeji všem pozitivní mysl.