Vysokoškolský profesor přece nebude brát méně než učitelka na základní škole!

Platí, kolik který člověk na jaké pozici bere, tak to určuje, jak zaměstnavatel vidí tu praci, kterou dělá, důležitou. A asi se všichni shodneme, že vysokoškolský profesor dělá důležitější práci než ta učitelka na základní škole.

Dřívější  vlády tady  vytvořily časovanou  bombu,  když  přidaly učitelům  na základních  a středních  školách,  ale platy pedagogů  na vysokých  školách nerostly nebo nerostly tak  moc. Takže se nyní  vysoké  školy bouří.
Ale  opravdu  odvádějí  vysoké  školy takovou  dobrou  práci,  aby jí  odpovídaly výrazně vyšší  platy než  na základní  a střední  škole?? A musíme je financovat  my,  daňoví  poplatníci?
Vysoké  školy u  nás mají  opravdu  těžký  úkol.  Před nějakými  roky se populističtí  politici  rozhodli  získávat voličské hlasy (za peníze daňových  poplatníků)  sliby o  zpřístupnění  vysokoškolského  vzdělání  všem  nebo   "skoro všem" . A  z  těch volebních  slibů vzniklo nakonec české  masové vysoké školství,  kdy s mírnou  nadsázkou skoro každý,  kdo  dokáže ty tři  nebo šest let  sedět  v té  škole, vyfasuje nakonec od této  instituce,  tedy defakto  od státu,  protože stát naše vysoké  školy financuje, vysokoškolský  diplom.
Ten  těžký  úkol  vysokoškolských  pedagogů  bych  přirovnal k úkolu  cvičitele v cirkusu  naučit opici  programovat. Jde to,  opravdu. Jenže kromě ukazování  při cirkusovém představení  to  není  k ničemu. Takovému  cvičiteli  trvá  to  naučení  opice mnohokrát déle než naučení člověka  a nakonec stejně ta cvičená  opice umí  mnohokrát méně než  průměrný  lidský programátor. A co  je pro  praxi  podstatnější, když  se programování  změní, třeba se objeví  novější  verze programovacího  jazyka, tak  na naučení  nového  programování  ta opice zase potřebuje svého  cvičitele a už zase na mnohonásobně delší  dobu  než  to zvládně kvalifikovaný  programátor člověk.

Na kvalitu  populace,  respektive inteligenci v populaci  platí  takzvaná  Gausova křivka rozložení  inteligence. Slovně by se dala popsat  asi  tak, že geniální  nebo  téměř geniální  lidé vykazují  inteligenci  130  a víc IQ bodů  a v populaci  je takových  lidí  asi 3 %. Chytří  či  chytřejší  lidé  se dají  charakterizovat  v testech od cca  115 do  těch  130 IQ bodů I a v populaci  jich  bude tak 20 - 25 % . Kolem  průměru,  lidí,  kteří  dosahují v testech  95 - 105 IQ bodů  je v populaci největší  množství, odhadem tak  ke 30 - 40  % .
Jenže v současnosti  naše masové  vysoké  školství,  když bylo v minulosti tak zneužito  pro  získání  volebních  hlasů, umožňuje studovat  50 - 60 % mladých  lidí  z  ročníku. Větší  části  než polovině populace. Sice z  Gausovy křívky těch chytřejších,  ale kvůli  té  masovosti nutně i  spoustě průměrných  a dokonce mírně podprůměrných lidí.
A tady se už  dostáváme zpět k  té  opici a programování. Se vší úctou  k  mým  současným  kolegům, studujícím  na vysokých  školách, tak  20 - 30 %  dnešních  vysokoškoláků  z každého  ročníku  jsou  ti  z  hraniční  množiny inteligenčně průměrných  a mírně podprůměrných. Kteří  se na těch  vysokých  školách neučí  sami,  pod dozorem  a vedením  vysokoškolských  pedagogů,  ale jsou  tam spíš cvičeni  podobně jako  cvičitel  cvičí  v tom  cirkusu  opici. To  jsou  lidi,  kteří  to  potom  coby absolventi  sice umí  nebo  spíš "umí", ale jinak  nic. K tomu,  aby fungovali  v praxi,  potřebují neustále ty cvičitele. Jenže ti  v praxi  nejsou, v praxi  je pro  firmu mnohem  efektivnější  zaměstnance nechat dělat  svou  práci než  ho  nechat  cvičit takového  absolventa. Jo,  něco  jiného  je absolventa školit a koučovat,  to  potom  zaměstnanec stihne udělat  svou  práci  i  absolventa naučí,  ale cvičit ,  to  nééé.  Neboli  určité  procento  vysokoškoláků  ,  10 - 20 ,  možná  dokonce i  30 % !?!!   je k ničemu.

Mají  tedy vysokoškolští  pedagogové  odpovídající  výsledky k  tomu,  aby brali  výrazně víc než učitelka na základní  škole. Nemají.
Ale je to  jejich  vina, že nemají  výsledky ? Není.
Takže co  to  zkusit napravit ? Osekat množství  vysokoškoláků,  "odseknout" z  množiny větší  část těch studentů  na hraničním  IQ a zbylým  věnovat  o  to  větší pozornost  a péči.  Určitý  počet  vysokoškolských  pedagogů  by se tak  uvolnil a mohl  by se věnovat  práci  ve firmách.  A zbylým  by se ty platy mohly zvýšit,  protože zajisté  současný vlídný  stát pohlížející  s porozuměním  na problém  dostatečného ocenění  pedagogů nebude chtít všude možně šetřit a ponechá  vysokým  školám  i  při  zmenšení počtru  zaměstnanců stejné  peníze.

Stejně si ve firmách pořád stěžují,  že nemají  zaměstnance. Takže by jim  pedagogové  z vysokých  škol  přišli  vhod.  I když  kolikrát manažeři  ve firmách  tvrdí na plná  ústa jedno,  jak  zoufale shánějí  lidi  a druzí ve firmě, personalisté jednají přesně opačně a "pilně"  ty ošklivé zájemce o  práci například vyššího  věku automaticky jako  roboti  odmítají  a bojkotují. Ale u  lidí  přicházejících  z  vysokých  škol snad tito  personalisté,  podle mne většinou z té  hraniční  množiny,  protože jinou  práce než  personalistickou  by nezvládli, snad udělají  výjimky. Vždyť  se může snadno  stát,  že u  takového  personalisty se o  práci ve firmě může ucházet  pedagog,  u  kterého  se naopak  předtím před nějakým  rokem  ten  personalista ve zkouškovém  období ucházel  o  příslušnou  zkoušku.  
A snad ruku ruka myje,  ne?