Platí, kolik který člověk na jaké pozici bere, tak to určuje, jak zaměstnavatel vidí tu praci, kterou dělá, důležitou. A asi se všichni shodneme, že vysokoškolský profesor dělá důležitější práci než ta učitelka na základní škole.
Dřívější vlády tady vytvořily časovanou bombu, když přidaly učitelům na základních a středních školách, ale platy pedagogů na vysokých školách nerostly nebo nerostly tak moc. Takže se nyní vysoké školy bouří.
Ale opravdu odvádějí vysoké školy takovou dobrou práci, aby jí odpovídaly výrazně vyšší platy než na základní a střední škole?? A musíme je financovat my, daňoví poplatníci?
Vysoké školy u nás mají opravdu těžký úkol. Před nějakými roky se populističtí politici rozhodli získávat voličské hlasy (za peníze daňových poplatníků) sliby o zpřístupnění vysokoškolského vzdělání všem nebo "skoro všem" . A z těch volebních slibů vzniklo nakonec české masové vysoké školství, kdy s mírnou nadsázkou skoro každý, kdo dokáže ty tři nebo šest let sedět v té škole, vyfasuje nakonec od této instituce, tedy defakto od státu, protože stát naše vysoké školy financuje, vysokoškolský diplom.
Ten těžký úkol vysokoškolských pedagogů bych přirovnal k úkolu cvičitele v cirkusu naučit opici programovat. Jde to, opravdu. Jenže kromě ukazování při cirkusovém představení to není k ničemu. Takovému cvičiteli trvá to naučení opice mnohokrát déle než naučení člověka a nakonec stejně ta cvičená opice umí mnohokrát méně než průměrný lidský programátor. A co je pro praxi podstatnější, když se programování změní, třeba se objeví novější verze programovacího jazyka, tak na naučení nového programování ta opice zase potřebuje svého cvičitele a už zase na mnohonásobně delší dobu než to zvládně kvalifikovaný programátor člověk.
Na kvalitu populace, respektive inteligenci v populaci platí takzvaná Gausova křivka rozložení inteligence. Slovně by se dala popsat asi tak, že geniální nebo téměř geniální lidé vykazují inteligenci 130 a víc IQ bodů a v populaci je takových lidí asi 3 %. Chytří či chytřejší lidé se dají charakterizovat v testech od cca 115 do těch 130 IQ bodů I a v populaci jich bude tak 20 - 25 % . Kolem průměru, lidí, kteří dosahují v testech 95 - 105 IQ bodů je v populaci největší množství, odhadem tak ke 30 - 40 % .
Jenže v současnosti naše masové vysoké školství, když bylo v minulosti tak zneužito pro získání volebních hlasů, umožňuje studovat 50 - 60 % mladých lidí z ročníku. Větší části než polovině populace. Sice z Gausovy křívky těch chytřejších, ale kvůli té masovosti nutně i spoustě průměrných a dokonce mírně podprůměrných lidí.
A tady se už dostáváme zpět k té opici a programování. Se vší úctou k mým současným kolegům, studujícím na vysokých školách, tak 20 - 30 % dnešních vysokoškoláků z každého ročníku jsou ti z hraniční množiny inteligenčně průměrných a mírně podprůměrných. Kteří se na těch vysokých školách neučí sami, pod dozorem a vedením vysokoškolských pedagogů, ale jsou tam spíš cvičeni podobně jako cvičitel cvičí v tom cirkusu opici. To jsou lidi, kteří to potom coby absolventi sice umí nebo spíš "umí", ale jinak nic. K tomu, aby fungovali v praxi, potřebují neustále ty cvičitele. Jenže ti v praxi nejsou, v praxi je pro firmu mnohem efektivnější zaměstnance nechat dělat svou práci než ho nechat cvičit takového absolventa. Jo, něco jiného je absolventa školit a koučovat, to potom zaměstnanec stihne udělat svou práci i absolventa naučí, ale cvičit , to nééé. Neboli určité procento vysokoškoláků , 10 - 20 , možná dokonce i 30 % !?!! je k ničemu.
Mají tedy vysokoškolští pedagogové odpovídající výsledky k tomu, aby brali výrazně víc než učitelka na základní škole. Nemají.
Ale je to jejich vina, že nemají výsledky ? Není.
Takže co to zkusit napravit ? Osekat množství vysokoškoláků, "odseknout" z množiny větší část těch studentů na hraničním IQ a zbylým věnovat o to větší pozornost a péči. Určitý počet vysokoškolských pedagogů by se tak uvolnil a mohl by se věnovat práci ve firmách. A zbylým by se ty platy mohly zvýšit, protože zajisté současný vlídný stát pohlížející s porozuměním na problém dostatečného ocenění pedagogů nebude chtít všude možně šetřit a ponechá vysokým školám i při zmenšení počtru zaměstnanců stejné peníze.
Stejně si ve firmách pořád stěžují, že nemají zaměstnance. Takže by jim pedagogové z vysokých škol přišli vhod. I když kolikrát manažeři ve firmách tvrdí na plná ústa jedno, jak zoufale shánějí lidi a druzí ve firmě, personalisté jednají přesně opačně a "pilně" ty ošklivé zájemce o práci například vyššího věku automaticky jako roboti odmítají a bojkotují. Ale u lidí přicházejících z vysokých škol snad tito personalisté, podle mne většinou z té hraniční množiny, protože jinou práce než personalistickou by nezvládli, snad udělají výjimky. Vždyť se může snadno stát, že u takového personalisty se o práci ve firmě může ucházet pedagog, u kterého se naopak předtím před nějakým rokem ten personalista ve zkouškovém období ucházel o příslušnou zkoušku.
A snad ruku ruka myje, ne?
