Mohlo by se zdát, že je to hloupá otázka, teď v době velké nezaměstnanosti, je to přece podstatně snažší. Na každý zveřejněný inzerát se přece ozve spousta zájemců a pošle své životopisy. Třeba i stovky zájemců a stovky poslaných životopisů.
A tady je právě problém. Údajně to je mnohem těžší. Kde dříve se vybíralo z několika životopisů, nyní se vybírá ze stovek. Maily jsou zadarmo a internet stojí stejně, ať pošlu 10 odpovědí s životopisem na inzerát nebo 100. Mezi uchazeči se tak objevují "hazardní hráči", co rozesílají množství životopisů i na nevhodné inzeráty. Co kdyby náhodou se to povedlo a vyšel i takový inzerát? Mezi uchazeči se taky stále více objevují dlouhodobě nezaměstnaní. Uchazeči, kteří nehledají jen tu jednu konkrétní práci, danou vzděláním a praxí. Dlouhodobě nezaměstnaní mají zájem o jakoukoliv práci, kterou by mohli zvládnout, ostatně nic jiného jim nezbývá. Reagují na spousty inzerátů a posílají tam svoje životopisy. A tím vším se musí personalista prokousat. Musí přečíst stovky těch životopisů, musí z nich vyřadit životopisy "hráčů", protože je jen malá pravděpodobnost, že by se na danou práci hodili. Musí z nich vyřadit životopisy dlouhodobě nezaměstnaných. Protože ti se hlásí o každou práci, kterou by mohli zvládnout, bez ohledu na praxi a vzdělání. A tak jsou s velkou pravděpodobností v té hromádce zaslaných životopisů i mnohem vhodnější kandidáti, kteří mají na volné místo přímo tu konkrétní praxi i vzdělání....
Přitom dneska, i když firma eventuálně přijímá nového zaměstnance, vždy se snaží srazit náklady na minimum. V personálním oddělení firem už není tolik lidí jako dříve. Pokud je personalista zaměstnanec firmy, má na tu práci méně času. Pokud má být nový zaměstnanec vyhledán externí personalistickou firmou, má přednost nyní ta firma, která požaduje nejméně peněz bez ohledu na případně horší kvalitu výběru.
Vztah uchazeč o práci - personalista je nyní prakticky jednosměrný. Uchazeč o práci posílá životopis jako reakci na inzerát, personalista se ozve jenom když byl uchazeč vybrán do dalšího kola výběru, na pohovor, jinak nic. V diskuzích jednotliví personalisté sice tvrdí, že odpověď neúspěšným uchazečům je věc slušnosti, nutné zpětné vazby a že zrovna oni se snaží všem i neúspěšných uchazečům odpovídat, ale ve skutečnosti se odpovědi dočká jen mizivé procento uchazečů. Všichni ostatní, co odpovídají na inzeráty s nabídkami zaměstnání, posílají životopisy do prázdna. Že by si uchazeči pomocí připomínek personalistů z neúspěšných pokusů vyladili svůj životopis a průvodní dopis a odstranili z nich případné chyby snižující jejich šance na získání práce, to nehrozí.
Takže jak se dnes stát zrovna tím, koho firma vybere?
Spoléhat na personální agentury, odpovídat na jejich inzeráty a doufat, že zrovna můj životopis a průvodní dopis bude tak dobrý a odlišný,že vedle těch stovek dalších personalistu zaujme? Nebo se ptát přímo ve firmách v personálním oddělení? Nebo úplně obejít všechny personalisty a "otravovat" manažery a své případné budoucí nadřízené?
