Okamžitá deregulace nájemného? Nesmysl!

Nejsilnější vládní strana chce prosadit rychlou deregulaci nájemného a urychlit plán, který počítá s úplnou deregulací za tři roky. Jenže tak rychlá derergulace je nesmyslná a nemá základ v realitě každodenního života.

Kam až porostou nájmy?Zdroj: aktuálni.cz

Rozhodnutí urychlit deregulaci nájemného je, bohužel, asociální. Regulované nájemné se týká dvaceti procent bytového fondu a už dnes může mnoha lidem působit tempo deregulace nájemného velké potíže.

Podívejme se na modelový případ dvou stejných bytů. Jeden s regulovaným a druhý s tržním nájemným. V jednom případě platí nájemce holý nájem 3500 korun, v druhém 9000 korun. Nájemce z tržního bytu má oprávněně pocit, že je to nespravedlnost, aby on platil zhruba třikrát tolik a vydával skoro dvě třetiny svého příjmu a že vlastně doplácí na regulované nájmy.

Při pohledu z druhé strany, to je z pohledu obyvatele bytu s regulovaným nájemným ale zjistíme, že jde o osobu, která je v důchodu a na nájem, služby a inkaso vydává dvě třetiny svého příjmu. A teď rozhodněte. Pro koho je vlastně nájem vyšší?

Slyšel jsem už mnoho argumentů o tom, že lidé s regulovaným nájmem jsou parazité a zloději. Jen proto, že získali bydlení před revolucí? Snad proto, že čekali na "svůj vlastní" byt i dvacet let? Ano, pochopitelně že mezi regulovanými najdeme velké množství těch, kterým by nečinilo potíže platit tržně. Nemůžeme ale zavírat oči před těmi lidmi, pro které je velkou zátěží regulované nájemné už dnes.

Mnohokrát v diskusích zaznělo, že se tedy mají důchodci přestěhovat do menších bytů a jako příklad je uváděna důchodkyně na Vinohradech v bytě 3+1. Ale tady nastává velký problém, který nikdo nevidí. I kdyby se nakrásně dohodli dva obyvatelé bytů s regulovaným nájemným, pak v momentě výměny pro ně tato možnost zaniká a oba musí platit nájemné tržní, které je dnes v garsonce vyšší než v onom regulovaném 3+1.

Dalším argumentem je, že se prý uvolní spousta bytů, které si rodiny drží pro své potomky. Nikdo nikdy nespočítal, kolik bytů by se tím uvolnilo. Buďme přehnaně optimističtí a řekněme, že by s uvolnil každý dvacátý byt s regulovaným nájemným, to je zhruba jeden až dva byty v běžném činžovním domě. Uvolnilo by se tedy jedno procento celkového bytového fondu. Opravdu by závratně kleslo tržní nájemné? Troufám si tvrdit, že ani náhodou.

Karel Pácal, akcionář firmy Central Europe Holding v článku iDnes tvrdí, že by po deregulaci kleslo tržní nájemné zhruba na polovinu. Zlaté oči které to viděly. Žádný majitel domu nepůjde na polovinu současného tržního nájemného, jedíně snad v tom případě, že by dlouhodobě nemohl sehnat nájemce, a to v Praze nehrozí.

Jako příklad mohu uvést dům, ve kterém bydlím. Jedná se o dům postavený těsně po válce. Byty jsou zde půl na půl. Náš majitel z uvolněných bytů seká krcálky o velikosti cca 25m² s tržním nájemným a nájemci mu za tento miniprostor platí bezmála 300 Kč/m². To je také pohříchu jediná investice do domu, který má tržní hodnotu cca 10 milionů. Ještě se nestalo, že by nějaký byt byl volný déle než měsíc. Náš pan domácí vybírá měsíčně ze všech bytů nájem cca 120 tisíc korun. Roční příjem před zdaněním tedy má téměř jeden a půl milionu.

Fasáda byla na domě naposledy dělána ještě za OPBH, stejně jako střecha. Pan majitel platí jen za havárky v domě a abych mu nekřivdil, jednou nechal vymalovat chodby. Tržní nájemné by mělo být 5% z tržní hodnoty domu. Proč ale majitelé berou tržní hodnotu domu nového v současnosti a ne toho, ve kterém lidé opravdu bydlí? Opravdu panu majiteli nestačí jeden a půl milionu ročně na údržbu a provoz?

Na konci loňského roku jsem psal o svém kamarádu, který se částečně svou vinou a částečně shodou okolností dostal do tíživé životní situace. Ač pracuje, a že má časově i psychicky náročné zaměstnání, tak má na plat uvalenu exekuci. Když poplatí své regulované bydlení, zůstává mu na den okolo třiceti korun. Na žádnou sociální dávku nemá nárok, protože jeho příjem je vcelku slušný a že má na plat exekuci už nikoho nezajímá.

Jít na ubytovnu? Pak mu z toho mála, co dostává, nezbyde vůbec nic. Má snad tento člověk, který je opravdu slušný a nikdy nikomu neublížil skončit pod mostem? Totéž je i v případě důchodců. Na domov důchodců je čekací doba několik let. Co ale mají tyto osoby dělat, když jim podle zákona přísluší jako sociální příplatek na bydlení třeba pouhých dvě stě korun?

Jsem pro deregulaci nájemného, ale mělo by se postupovat citlivě. Není možné ze dne na den nastolit deregulaci a dostat desetitisíce lidí do životní krize. Problém je opět v typicky české závisti. Nájemci, kteří jsou nuceni platit tržní nájemné závidí těm regulovaným. Místo toho, aby se ptali proč je jejich nájemné tak vysoké, chtějí, aby ostatní platili totéž co oni.

Žijí s pocitem křivdy a s nadějí, že v momentě, kdy ti regulovaní budou platit totéž co oni, tak nájemné klesne. Měli by si ale uvědomit, že i kdyby nákrásně skutečně ke snížení nájmu došlo, nebude se jednat o závratnou částku. Před asi třemi roky předseda sdružení majitelů domů prohlásil, že minimální částka na údržbu domu představuje cca 55 Kč/m² a že po deregulaci by nájemné kleslo maximálně o 5 až 10%.

Stanovený plán deregulace je podle mne možná ještě příliš rychlý, musí se brát ohled na ty, kteří nemohou vyřešit otázku nájmu mrknutím oka. Proto mi přijde plán na prakticky okamžitou deregulaci nesmyslný a asociální. Tohle by si měla ODS ještě dobře rozmyslet.

Mé články přebírají servery www.eportal.cz a www.soscr.cz