Mýty a fakta o globálním oteplování

Neuplyne snad jediný den, aby se v médiích neobjevila nějaká zmínka o globálním oteplování. V záplavě často protichůdných informací si každý najde „to své“ a tak, soudě dle internetových diskuzí, se český národ rozdělil na dva nesmiřitelné tábory. Skupina „popíračů“, v čele s prezidentem Klausem, buďto odmítá, že by k nějakému oteplování vůbec docházelo anebo popírají, že by oteplování bylo důsledkem lidské činnosti. Skupina „oteplovačů“ naopak tvrdí, že katastrofa je na dohled a pokud okamžitě nezačneme žít „zeleným“ životem, je lidstvo odsouzeno k zániku.

Faktem však zůstává, že drtivá většina odborníků na danou problematiku, tedy klimatologů, považuje vliv člověka na globální oteplování (GO) za nepochybný. Na čí straně je tedy pravda? V tomto článku uvádím nejčastější námitky „odpůrců" globálního oteplování a konfrontuji je se závěry klimatologů .

Dochází opravdu ke globální oteplování?

V současné době už i většina skeptiků připouští, že průměrná teplota na zemi se opravdu zvyšuje. Přesto se i dnes objevují námitky, že to s tím oteplováním nebude až tak horké. V roce 2002 například Peter Doran v renomovaném časopisu Nature publikoval článek, ve kterém poukázal na fakt, že v některých částech Antarktidy dochází k ochlazování. Tato zpráva se rozšířila rychlosti blesku a Doran se okamžitě stal celebritou v táboře „popíračů" GO. To nakonec přimělo autora zmíněné studie napsat článek pro NY Times , ve kterém vyjádřil přání, aby jeho jméno bylo „smazáno ze seznamu vědců, kteří popírají GO". Připomněl také, že zatímco část Antarktidy se ochlazuje, stejně velká část území Antarktidy se pro změnu otepluje. Nedávno publikovaná studie NASA, založená na 20-ti letých satelitních datech navíc prokázala, že ledovce v Antarktidě začínají ubývat stále rychleji a v roce 2005 docházelo k tání sněhu dokonce i v oblastech stovky kilometrů od antarktického pobřeží. Předpokládá se, že jakmile se na tomto kontinentu obnoví ozonová vrstva, projeví se GO v plné míře i tam.
Jedna studená zima také neznamená, že ke GO nedochází, protože jak připomíná zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC), vzato globálně, průměrná teplota na zemi už desítky let stoupá a je tedy mnohem více míst, kde se otepluje, než míst, kde se ochlazuje. Alarmující je, že 11 z posledních 12. let patřilo mezi nejteplejší roky od doby, co se teplota pravidelně měří. Častou námitkou je i tvrzení, že hodnoty „průměrné světové teploty" jsou zkreslené, protože většina měřících stanic se nachází ve městech, kde je teplota vyšší než na venkově díky jevu zvanému „urban heat island". Tuto skutečnost však klimatologové samozřejmě berou v úvahu a eliminují možné zkreslení průměrné světové teploty jednak vhodným výběrem stanic a jednak pomocí statistických metod.

Čím se liší  současné oteplování od klimatických změn, ke kterým docházelo v historii naší planety?

V historii naší planety proběhlo mnoho dob ledových a meziledových, během kterých panovaly i mnohem vyšší teploty, než jsou dnes. V určitých obdobích byla země dokonce zcela bez ledové pokrývky. Klimatické změny po skončení doby ledové však byla velmi pozvolné a trvaly tisíce let. Vědní obor, který se zabývá zkoumáním klimatu v dávné minulosti, se nazývá paleoklimatologie. Ke zkoumání dávného klimatu se používá celá řada nepřímých metod, jako je analýza vrtů z ledovců, letokruhů stromů nebo korálových útesů. (Podrobné a přehledné informace o těchto metodách lze nalézt například na stránkách Earth observatory ).
Současná změna klimatu je tedy neobvyklá v tom, že průměrná teplota na zemi rapidně stoupá v řádu desítek let nikoli tisíciletí.

„Hokejkový" graf

Dnes je již téměř jisté, že oteplování ve 20. století bylo bezprecedentní ve srovnání s minulými staletími. Dokládá to i tzv. hokejkový graf T. Manna, který se objevil ve zprávě IPCC z roku 2001. Ten se však stal obětí kontroverze, když statistikové Steven Mcintyre a Ross McKitrick Mannův graf zpochybnili a na základě vlastních výpočtů dospěli k závěru, že současné oteplování není ve skutečnosti nijak neobvyklé. Není třeba zdůrazňovat, že tito dva pánové jsou dodnes hlavními hvězdami v táboře GO skeptiků. Hokejkový graf T. Manna však v roce 2006 na žádost amerického kongresu prověřila speciální vyšetřovací komise (složená z dvanácti vědců z různých oborů), která víceméně konstatovala, že původní Mannův graf je správný. McIntyre a McKitrick dospěli k odlišným výsledkům především díky neznalosti základů fyziky a klimatologie, na což poukázala celá řada analýz v odborných časopisech. Podrobnosti viz zde a  zde. Ve skutečnosti navíc vůbec nezáleží, jestli je Mannova práce správná nebo ne, protože k podobným závěrům dospěla i celá řada dalších nezávislých studií. Stále tedy platí, že míra oteplování, ke kterému v současné době dochází, je nejvyšší za poslední stovky let a velmi pravděpodobně i tisíciletí.

„Zelená země"

Kritikové GO často tvrdí, že ve středověku bylo klima mnohem teplejší, než dnes. Má to dokládat mimo jiné anglický název Grónska, tedy Greenland, „zelená země". Ve skutečnosti Vikingští kolonizátoři vymysleli tento název, aby navnadili do kolonie další obyvatele. Grónsko v 10. století nebylo zelené, byl to v podstatě jen „marketingový" trik jejich prvních osadníků. Viz citace z knihy Velká encyklopedie zeměpisu: „V roce 985 sem z Islandu a Norska připluli Vikingové, kteří ledem pokrytý ostrov nazvali „Greenland", aby přilákali více osadníků."
Třebaže v té době bylo v Grónsku o něco tepleji, než dnes, zemědělství bylo možné provozovat pouze na omezeném území a po krátkou část roku. Představa Gronska jako zeleného ostrova bez ledovců zkrátka neodpovídá realitě. Přesto se lze dodnes na internetových diskuzích setkat s tvrzením, že v Grónsku panovalo ve středověku teplé podnebí.
V globálním měřítku ve středověku žádné prudké oteplování (srovnatelné s tím dnešním) nenastalo. A v globálním měřítku nelze ani mluvit o nějaké „malé době ledové", která měla probíhat mezi léty 1400 - 1900. Lze pouze říct, že v některých částech světa došlo k přechodnému ochlazení či oteplení, to ale nemělo na průměrnou světovou teplotu příliš velký vliv. Více informací např. v článku Medieval Warm Period and the Little Ice Age Myths .

Je oteplování způsobeno člověkem nebo je přírodního charakteru?

Zpráva IPCC k tomuto píše následující: „Klimatické modely ukazují způsob reakce (klimatu) na zvyšování koncentrace skleníkových plynů v důsledku lidských aktivit, který je podobný pozorovanému vzoru klimatických změn. Tento vzor zahrnuje větší oteplování nad pevninou než nad oceány(...) Modely i pozorování také ukazují oteplování v nižších vrstvách atmosféry (v troposféře) a  ochlazování ve stratosféře. To je další „otisk prstů" vlivu člověka na klima. Kdyby například za současné oteplování klimatu mohla zvýšená sluneční aktivita, oteplovala by se současně troposféra i stratosféra.(....) Tyto faktory nás utvrzují v přesvědčení, že nikoli příroda, ale člověk je dominantní příčinou globálního oteplování pozorovaného v posledních padesáti letech."
Klimatické modely umožňují poměrně přesně rekonstruovat vývoj klimatu v minulých staletích. Oteplování v posledních desetiletích však vysvětlit nedokáží, pokud počítají pouze s přírodními faktory. Ke správným výsledkům docházejí teprve po započtení antropogenních emisí. I to je velmi silný důkaz, že za globální oteplování je zodpovědný člověk.
Na rozdíl od CO2, některé druhy aerosolů, které lidstvo do atmosféry vypouští, způsobují opačný efekt, tedy ochlazování. Aerosoly byly příčinou mírného ochlazení mezi léty 1940-1970 (kterého bylo využito ve filmu The great global warming swindle jako argument, že vzrůst emisí CO2 nemá na oteplování žádný vliv). Po omezení produkce těchto aerosolů opět převážil vliv CO2 a od té doby se oteplování nezastavilo.

95% CO2 je přírodního původu

Oxid uhličitý je vypouštěn do atmosféry z mnoha zdrojů a k více než 95% těchto emisí by docházelo i bez přispění člověka. Například při rozkladu rostlinného materiálu se uvolňuje ročně asi 220 miliard tun CO2. Z této informace někteří GO skeptici mylně usuzují, že vliv člověka na klima je zanedbatelný. Proč mylně? Zapomínají totiž, že přírodní emise CO2 jsou v rovnováze díky jevu zvanému uhlíkový cyklus. Část CO2 pohltí půda a oceány, část je odstraněna z atmosféry díky rostlinám. Příroda je dokonce schopna odstranit z atmosféry asi polovinu lidstvem vyprodukovaných emisí. Zbylá polovina, což je přibližně 3,3 miliardy tun CO2 ročně, se však v atmosféře hromadí. Jinými slovy, člověk produkuje více oxidu uhličitého, než je příroda schopna vstřebat. CO2 pocházející ze spalování fosilních paliv má jiný poměr izotopů, než „přírodní" CO2 a proto není problém zastoupení těchto složek v atmosféře rozlišit.
Zpráva IPCC (a celá řada dalších zdrojů) uvádí, že koncentrace oxidu uhličitého je nyní nejvyšší za posledních 650 000 let.
V posledních dnech bylo vydáno hned několik studií (např. zde), které ukazují, že koncentrace CO2 od roku 2000 stoupají rychleji, než by podle současných modelů měly. Analýzy z mořských sedimentů ukazují, že oceány mají větší schopnost vstřebávat CO2, pokud jsou chladné, tedy například během doby ledové. Pokud se oceán oteplí, vede to ke zpětné vazbě a CO2 se začne z moře uvolňovat. Důsledkem může být ještě rychlejší oteplování, než se dosud předpovídalo.

Vždyť se otepluje i na Marsu

Před několika léty se objevila zpráva, že ledová čepička na jižním pólu Marsu se zmenšuje. To vedlo mnohé klimatoskeptiky k názoru, že GO se děje i na Marsu a to musí nutně znamenat, že GO (na Marsu i na Zemi) je přírozeného původu. Jenže jedna oblast, kde se otepluje, neznamená, že se otepluje na celé planetě. Mars má zcela jiné složení atmosféry než Země a jeden rok tam trvá 687 dní. Tamní obrovské prachové bouře tam mohou meziročně ovlivnit průměrnou teplotu o mnoho stupňů. Srovnávat tedy klima na zemi s klimatem na Marsu je sčítání „hrušek s jablky".

Pochybné klimatické modely?

Podle nejhoršího scénáře ze zprávy IPCC se do roku 2100 může zvýšit průměrná teplota až o 6,4 stupňů. Dá se ale věřit těmto modelům na sto let dopředu, když nelze přesně předpovědět počasí ani na měsíc dopředu? IPCC na to odpovídá následovně: „Díky chaotické povaze počasí je nemožné jej předvídat na víc, než pár dní dopředu. Předpovídání změn klimatu (tedy dlouhodobého průměrného počasí) vlivem změn ve složení atmosféry či jiných faktorů je velmi rozdílný a mnohem lépe zvládnutelný problém. Analogicky, zatímco je nemožné předpovědět, v jakém věku určitý člověk zemře, můžeme říct s jistotou, že v průmyslových zemích je průměrná délka života okolo 75 let."

Dá se věřit zprávě IPCC?

Tak předně: zpráva IPCC není výsledkem hlasování, jak jsem se dočetl na některých internetových diskuzích. Je to vědecká práce a jako taková se řídila všeobecně uznávanými metodami vědecké práce. Mezivládní panel pro klimatické změny si nic nevymyslel od stolu, ale jako podklady mu sloužily stovky studií zveřejněných v odborných časopisech a které byly zhodnoceny a posouzeny tisícovkami vědců z celého světa. Podklady pro zprávu IPCC (včetně komentářů zúčastněných vědců) jsou veřejně přístupné a kdokoli má možnost podrobit je kritice. Přesto se dodnes nikomu nepodařilo závěry IPCC vyvrátit.
Ve společném prohlášení 16 akademií věd z celého světa se uvádí, že „práce mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) reprezentuje konsenzus mezinárodní vědecké komunity k vědě o klimatických změnách. Uznáváme IPCC jako světově nejdůvěryhodnější zdroj informací o klimatických změnách a jejich příčinách a schvalujeme metody dosažení tohoto konsenzu."
Zprávu IPCC a její závěry uznává i česká Akademie věd a Český hydrometeorologický ústav. Mimo jiné.

Dá se věřit klimatologům?

Dalším oblíbeným argumentem GO skeptiků je, že klimatologové mají z globálního oteplování výnosný byznys a tak záměrně manipulují s daty tak, aby získali peníze na svůj výzkum. Takovéto názory však pocházejí z hlubokého nepochopení toho, jak to ve světě vědy chodí. Dokument vydaný americkou organizací „Comittee for skeptical inquiry" (obdoba českého klubu skeptiků Sysifos) k tomu uvádí: „Stojí za připomenutí, že kromě prokázání nové hypotézy, není nic, co by více posílilo vědeckou reputaci, než vyvrátit hypotézu, která již vešla ve známost. Obecně řečeno, čím lepší vědec, tím pravděpodobněji ho jeho osobní ctižádost bude motivovat, aby postupoval v rámci „pravidel". Názor, že existuje nepsaná dohoda mezi klimatickými vědci záměrně zveličovat výsledky své práce pro finanční prospěch svědčí o všeobecně rozšířené neznalosti toho, jak věda funguje."

Poradí si příroda sama?

Ve zkratce by se dalo říct: ano příroda se jistě s následky globálního oteplování jednou vyrovná. Otázkou je, jak se s tím vyrovnají formy života na zemi žijící, včetně člověka. Nejhorší scénář IPCC, který počítá s dalším zvyšováním emisí CO2, předpokládá zvýšení teploty až o 6,4 stupňů. Očekávají se častější extrémy počasí, vymírání mnoha druhu rostlin a živočichů , tropické nemoci se přesunou do oblasti dosud mírného klimatického pásma, což se v menší míře děje už dnes. Také je pravděpodobné, že negativní důsledky oteplování převáží ty pozitivní. Odhaduje se, že vinou rekordních veder v roce 2003 v Evropě zemřelo 22 000 - 35 000 osob.

Jaká opatření bude třeba přijmout pro zmírnění dopadů klimatických změn, to už je záležitostí odborníků. Globální oteplování je totiž téma, ke kterému se v poslední době v médiích vyjadřuje leckdo, od automechaniků až po vysloužilé profesory ekonomie. Každý z nich má svou vlastní zaručeně pravdivou teorii, jak to s tím oteplováním vlastně je. Hlasy skutečných odborníků pak mohou v této záplavě názorů snadno zaniknout.

V tomto článku jsem nastínil problematiku globálního oteplování jen velmi stručně. Zájemcům o případné další informace doporučuji níže uvedené odkazy.

Zdroje:

http://www.realclimate.org
http://www.chmi.cz
http://www.sciencedaily.com/news/earth_climate/global_warming http://greenoptions.com/category/green_options_exclusives/green_myth_busting
http://www.ipcc.ch
http://en.wikipedia.org/wiki/Global_warming_controversy http://en.wikipedia.org/wiki/Economics_of_global_warming