Jak být správným křesťanem a nezbláznit se z toho - 1. část

Následující text je zkráceným překladem článku How to be a Bible apologist ze serveru exchristian.net. Apologist neboli apologet znamená obhájce či propagátor a protože mi tento text vtipným způsobem připomněl mé nesčetné diskuze s křesťany a jejich způsob smýšlení a argumentace, nemohl jsem si odpustit jej v tento vánoční čas přeložit a zpřístupnit i pro českého čtenáře. Tak tady je:

1. krok

Přijměte, že Bible je absolutní a doslovné Boží slovo. To je ten nejdůležitější krok. Pokud Bible není absolutní a doslovná pravda, můžete to rovnou zabalit.

2. krok

Změňte význam slova „doslovná“, když je to potřeba.

Ano, Bible je doslovné Boží slovo. To všichni víme z bodu 1. Ale znamená to, že každé slovo máme brát doslovně? Odpověď zní: ano, s výjimkou případů, kdy to neplatí. Tak například : Bible jasně říká, že Bůh nesnáší homosexualitu. Tahle část je doslovná. Bible ale také říká, že Bůh nesnáší. když se míchají dohromady různé typy vláken v oblečení. Tahle část není doslovná.

Kritik se nyní může zeptat: „Dobře, ale jak to rozhodnete?“ V takovém případě nepanikařte. Několik jednoduchých pravidel pomůže:

a)      Všechno v Bibli má být chápáno doslova, dokud to není zpochybněno.

b)      Pokud dotyčná pasáž není v rozporu s ničím jiným v Bibli, je nejspíš pravdivá doslovně.

c)      Pokud je dotyčná pasáž v rozporu s nějakou jinou pasáží, je to možný kandidát pro interpretaci.

d)     Pokud je dotyčná pasáž v rozporu s něčím ve vnějším světě, je to možný kandidát pro interpretaci.

e)      Pokud by dotyčná pasáž vedla ke směšným nebo nepohodlným závěrům kdyby byla brána doslova, je to možný kandidát pro interpretaci.

Mnoho lidí neznalých biblického výkladu se mylně domnívá, že když Bible je Boží slovo, mělo by být všechno jasné, přesné a bez potřeby interpretace. My apologeti ale víme svoje. Skutečné umění je poznat, kdy je Bible jasná, přesná a bez potřeby interpretace, ale taky kde není. Následující pravidla vám ukážou cestu.

Takže, Boží nenávist k homosexualitě je doslovná. Boží nenávist k míchání různých vláken v oblečení není. Možná je to metafora pro míchání různých ras nebo to má možná něco společného s tím, jak starověcí lidé rozdělovali svět do kategorií nebo dodržování praktiky nemíchat různá vlákna bylo znamením lásky k Bohu nebo to platilo pouze pro lidi ve starověku a ne pro moderní lidi, atd. Který z výkladů si vyberete, není podstatné. Podstatné je, že teď víte, že můžete nosit zároveň vlnu a hedvábí, aniž byste skončil v pekle, zatímco víte, že Freddie Mercury se už v pekle smaží.

Podobným způsobem, když Bůh říká, že je třeba nějaký zákon dodržovat „navěky“, tak to může a taky nemusí být chápáno doslova „navěky.“ Abyste zjistil, jestli to doslova bylo myšleno, stačí se podívat kolem sebe:

Je zákon dodržován dnešními křesťany?

Myslíte si, že by měl být dodržován?

Pokud odpověď na některou z těchto dvou otázek zní ano, pak to nejspíš znamenalo doslova „navěky.“ V opačném případě se zkuste podívat na některé pozdější pasáže, který by vás přiměly věřit, že to nebylo myšleno doslova „navěky.“ Je možné, že to byla jen metafora pro „hodně dlouhý čas“ a „navěky“ je tam napsáno jenom proto, aby se zdůraznilo, že to bylo myšleno opravdu dobře.

Je zde však jeden zádrhel: Vykládat velké části Bible jako metaforu a hyperbolu je sice fajn, ale nesmíte zapomenout, že i přesto jsou tyto pasáže doslovně pravdivé, tedy v žádném případě nelze tvrdit, že Bibli bychom měli dneska číst jako alegorii.

A vždy si pamatujte: Jste to vy, apologet, kdo aplikuje tato pravidla a interpretace, nikoliv vaší kritici. Takže pokud někdo jiný interpretuje Bibli způsobem, se kterým osobně nesouhlasíte, můžete ho jednoduše zavrhnout. Musíte mít vždy na paměti, že celý účel tohoto cvičení je udělat Bibli doslovně pravdivou a relevantní pro současnost: takže cokoliv, co tento záměr ztěžuje, je zjevně špatná interpretace.

Další, pokročilejší technika v přeinterpretování takzvaných problémových pasáží vyžaduje trochu větší praxi: předstírejte, že umíte starověkou hebrejštinu a řečtinu lépe než kdokoliv jiný, takže ji můžete přeložit po svém tak, abyste zjistil, co tím bylo doopravdy myšleno a nemusel tak používat problémový oficiální překlad.

Jako příklad si vezměme světovou potopu z Genesis. Pokud si myslíte, že se jedná o problém z důvodu (údajného) naprostého nedostatku důkazů, že se něco takového stalo, stačí říct, že když se v Bibli píše: „celý“ svět byl zatopen, slovo používané v původním textu ve skutečnosti neznamenalo „celý“, nýbrž „nějaká část světa“. Ale opět, to je čistě na vás, můžete zkusit jakýkoli postup, abyste tuto pasáž učinili doslovně pravdivou.

Nejlepší věc na reinterpretaci je, že můžete stále věřit všeobecně používanému významu, když chcete. S reeinterpretovaným významem stačí přijít pouze když někdo zpochybňuje ten původní a to je předmět našeho dalšího kroku.

3. krok

Naučte se věřit dvěma či více vzájemně si protiřečícím myšlenkám.

Užitečný tip: Naučte se tento krok k víře v Boží trojjedinost.

Jakožto křesťan byste měl být schopen věřit jakémukoli množství vzájemně se vylučujících myšlenek. Tak například by pro vás neměl být problém věřit, že Starý zákon je neměnné slovo Boží a současně, že Nový zákon je neměnné slovo Boží. Tento zdánlivě nemožný úkol lze splnit snadno:

Starý zákon je neměnné Boží slovo. To je zjevná pravda, protože Bible je Boží slovo, Starý zákon je doslovně a absolutně pravdivý. Tím pádem, všechny příběhy, závěry a morální ponaučení Starého zákona jsou stále platné a hodnotné a relevantní pro dnešní dobu. To samé zcela zjevně platí i pro Nový zákon.

Pokud si vám někdo dovolí tvrdit, že tyto dvě sbírky příběhů se vzájemně vylučují a protiřečí si, pokud mají být chápany jako pojednání o jednom Bohu, můžete mu zcela klidně oznámit, že oba jsou pravdivé a nejsou v rozporu.

Takže pro starověké izraelity byl Bůh věčně naštvaný týpek, který vyžadoval oběti a rituály a měl kvanta zákonů a nařízení, jejichž i malé porušení mohlo mít za následek smrt tisíců. Pro rané křesťany byl Bůh transcendentální bytost, která nevyžadovala téměř nic, snad až na modlitbu, a která se aktivně snažila zabránit potrestání lidí, kteří spáchali morální zločiny, za které by dříve museli být ukamenováni. Dobré na tom je, že obojí je pravdivé. Obojí je přesnou reprezentací neměnného Boha.

Zdůvodnit to můžete v podstatě jakkoliv. Můžete například říct, že důležité morální lekce a informace o Bohu získané z příběhů hluboce závisí na místě, čase, ekonomice a kultuře, kde vznikly. Pokud se na to teda podíváte z takového hlediska, obě sbírky příběhů ukazují na jedno základní téma nebo tak něco. Nebo buďte kreativní: vymyslete si něco vlastního. Liberální aplikace pravidla 2 vám může velmi pomoci.

4. krok

Ignorujte nebo zkreslujte posledních 600 let vědeckých vědomostí.

Užitečný tip: Než se pustíte do reinterpretování Bible, zkuste nejdříve raději reinterpretovat vědu.

Mnoho z těch, co útočí na Bibli. se pokouší použít vědu, aby ukázali, že některé části Bible nejsou doslovně pravdivé. Když tohle někdo udělá, můžete podniknout některou z následujících akcí:

a)      Tvrďte, že věda se mýlí.

b)      Tvrďte, že útočník považuje vědu za Boha.

c)      Tvrďte, že věda vždycky souhlasila s Biblí.

d)     Změňte definici slova „doslovná“ (pomocí kroku 2), takže můžete tvrdit, že Bible vlastně neříká to, co tvrdí útočník.

Zatímco mnoho apologetů automaticky zkusí první možnost, ostatní jsou taky dobré.

Užitečný tip: Předtím než se budete obtěžovat vyvrátit názory kritika, jednoduše si zjistěte, jestli někdo s titulem Ph.D má podobný názor jako vy. Jestli ano, máte vyhráno. Na oboru studia nezáleží. Biblický apologet s Ph.D vyhrává automaticky jakoukoli při na jakékoli téma (viz krok 1).

Takže například když se ateista snaží zaútočit na Genesis tvrzením, že „je nemožné, aby byla světová potopa z vědeckých důvodů x, y a z,“ zkuste tohle:

a)      Řekněte, že věda se mýlí a že nemá odpověď na všechno a proto důvody x, y a z jsou určeny pouze k matení lidí, aby si mysleli, že s Biblí jsou nějaké problémy.

b)      Řekněte, že útočník považuje vědu za Boha. Tím sice neodpovíte na vznesené argumenty, ale je to legrace.

c)      Řekněte, že je spousta důkazů pro biblickou potopu a že věda jednoho dne vysvětlí x, y a z a že tím pádem věda naprosto a úplně souhlasí s Biblí.

d)     Řekněte, že Bible neříká, že potopa byla celosvětová a tím pádem důvody x, y a z neplatí.

Jako apologet máte volnou ruku kterou možnost použijete, v závislosti na tom, jaké námitky byly vzneseny. (Měl byste být také schopen použít všechny najednou, pokud to situace vyžaduje.)

Například víme, že evoluce neexistuje, vyplývá to z knihy Genesis. Ale přesto můžete věřit, že evoluce se děje v případech, kdy to pomáhá podpořit Bibli.

Nevěříte? Věřte! Během světové potopy (pokud to čtete tímto způsobem), Noe postavil velkou loď, do které naložil různé „druhy“ živočichů. Problém je, že pokud „druh“ znamená druh, pak tam nemohlo být dost místa (pokud to uznáte). Když definujete druhy jako čeledi nebo řády, pak se do archy mohly vejít. A po potopě se z těchto živočichů vyvinuly různé druhy dnešních živočichů, zatímco putovaly do svých přirozených prostředí (viz krok 3).

2. část textu najdete na mém blogu zítra ve stejnou dobu.