Trainee v Bruselu: Pivo, co chutná jako víno (10. díl)

Prodloužený velikonoční víkend jsem využil k dalšímu objevování zajímavých míst uvnitř království belgického. Nejprve jsem zamířil do města diamantů.

Bruggský ZotJiří Poláček

Tím jsou již od nepaměti vlámské Antverpy, kde se obchoduje, zpracovává a distribuuje téměř 90 % světové produkce surových diamantů. Pokud vám tak ve sbírce chybí nějaký ten diamantový šperk, rozhodně si pro něj zajeďte právě sem.

Antverpy jsou totiž kromě města diamantů rovněž významným centrem módy a designu. Mimo světově proslulých značek a řetězců s oblečením se tu úspěšně prosazují i místní absolventi Královské akademie výtvarných umění, mezi něž se řadí i holandský expresionista Vincent van Gogh. Každý rok se tak na trhu objevují noví a noví designéři a módní návrháři, s jejichž kousky určitě uděláte parádu.

Druhé největší a zároveň druhé nejlidnatější belgické město je od Bruselu vzdáleno pouze 45 minut jízdy vlakem, a tak se návštěva rozhodně vyplatí. Antverpy sice nemohou nabídnout podobné pohádkové kouzlo jako například Bruggy nebo Gent. Na druhou stranu zde najdete druhý největší evropský přístav, rozkládající se na východním břehu řeky Šeldy, která má své ústí v nedalekém Severním moři.

Noemova archa

Nádherný architektonický zážitek nabídne už samotný příjezd do Antverp. Budova nádraží postavená na přelomu 19. a 20. století v neobarokním stylu vyrostla do výšky šedesáti metrů a jedná se tak o jednu z největších dominant města. Nejen díky této výšce je antverpské nádraží čtvrté největší na světě. Čtrnáct nástupišť je tu rozmístěno do 4 poschodí, a tak pokud náhodou budete potřebovat dobíhat právě odjíždějící vlak, rozhodně si předtím dobře procvičte své fyzické dovednosti.

Hned vedle vlakového nádraží má svůj domov více než 6000 dvou, čtyř i vícenohých obyvatel planety Země v areálu místní zoo. Ta byla založena již v roce 1843, což z ní činí jednu z nejstarších zoologických zahrad na světě. Dnes tu bydlí 769 druhů zvířecí říše, takže pokud by se náhodou novodobý Noe rozhodl zachránit co nejvíce zvířátek, měl by svoji loď postavit právě v Antverpách.

Obzvlášť, když tu už nyní parkuje spousta kolosů, jež brázdí světové oceány. Až si člověk občas sám pro sebe říká, jak se taková těžká bárka může udržet na hladině, aniž by se potopila až na samé dno. Na antverpský přístav plynule navazují doky, v nichž yachtaři parkují své "diamanty". Vzhledem k tomu, že volných míst v docích moc nebylo, rozhodně si místní obchodníci na nedostatek dobrých časů ani v době krize stěžovat nemůžou.

Antverpský koník

Dominantou antverpských doků je kromě lodí rovněž do rudého kabátu oděná kvádrová budova muzea "aan de Stroom" (česky "muzeum po proudu"). Ta byla dokončena teprve v roce 2011 a stejně jako nádraží vyrostla do výšky 60 metrů. Není žádné překvapení, že se jedná o největší muzeum ve městě, v němž se tísní na půl milionu objektů. Většina z nich je zatím ukryta ve skladech, ale i 170 tisíc předmětů v aktuální výstavě je poměrně dost.

Čtvrteční antverpské počasí ale servírovalo pozdně jarní menu, a tak bylo příhodné zůstat venku a procházet se v místních ulicích a uličkách a objevovat městskou architekturu. Jednou z jejich nejobdivovanějších výsledků je impresivní barokní katedrála Panny Marie, kterou svými malbami vyzdobila i místní legenda, malířský mistr Peter Paul Rubens.

Nedaleko od katedrály se nachází hlavní antverpské náměstí Grote Markt s nezaměnitelnými kamennými cechovními domy. Na Grote Markt rovněž stojí renesanční budova radnice, na níž jsou vyvěšeny vlajky ze všech světových koutů. Zprávy o kráse antverpské radnice se v 16. století rychle roznesly po celé Evropě, až se v severopolském Gdaňsku rozhodli postavit obdobnou budovu. No zkrátka něco podobného, jako když se v Liberci inspirovali vídeňskou radnicí.

V uličkách samozřejmě nechybí desítky malých hospůdek a kaváren, které nabízejí tradiční belgické speciality. Maďarský guláš servírovaný s belgickými hranolkami na denním menu jedné restaurace byla výjimka a "marketingový" tahák, jak v blízkosti centra do svých útrob nalákat hladové turisty.

Nutností je naopak ochutnávka místního "koníka". Ne že by snad Antverpané servírovali vysloužilé závodní koně nebo mořské plody (ač jsou tu k dostání na každém rohu), nýbrž se zde již od roku 1833 vaří pivo De Koninck. Třetinka této místní speciality je navíc k dispozici za pouhých 1,9 europeněz a za slunných jarních dní slouží jako účinný hasič hrdla žíznivého turisty. Proost!

Mýtus o českém pivu

Když už je řeč u piva, v pátek jsem rovněž navštívil bruselský pivovar Brasserie Cantillon. Tento rodinný pivovar servíruje Bruselanům chmelový nápoj již od roku 1900, a i když na začátku minulého století musel ve městě soupeřit až se stovkou dalších pivovarů, dnes je posledním bruselským pivovarem svého druhu. V místním pivovaru se i dnes používá původní technika z 19. století, která ročně vyprodukuje zhruba 1700 hektolitrů piva, tudíž se jedná o "živé" muzeum.

Možná teď trochu píchnu do vosího hnízda, ale pokud si typický český pivař myslí, že rozumí pivu, možná by si měl udělat studijní výlet do Belgie. Zatímco v tuzemsku je ve většině případů k dostání pouze pivo plzeňského typu, regionální speciály či stále populárnější radlery, v Belgii je k dispozici tolik rozličných chutí a druhů piv, že by jeden potřeboval hodně volného času, financí a zdravých orgánů vlastního těla, aby to všechno stačil za svůj život vyzkoušet.

Pokud tedy někdo tvrdí, že české pivo je to nejlepší na světě, a v životě vyzkoušel pouze piva, která jsou k dostání v českých hospodách či supermarketech, rozhodně neví, o čem mluví. Nechci se tady chvástat, že jsem kdovíjaký pivař, který spolkl všechnu moudrost světa díky všem vypitým půllitrům. (A propos, vychlazená a dobře natočená plznička je pořád jedničkou na mém pivním žebříčku.)

Dělat ovšem závěry jen na základě toho, že "to český pivo" je prostě to nejlepší, aniž bych vyzkoušel něco jiného, je to samé, jako tvrdit o moravském vínu, že ve světě nemá konkurenci. Pro někoho to opravdu může být pravda, ale určitě takových lidí mnoho nebude. Každý má jednoduše vlastní chutě a preference, takže něco jako nejlepší pivo/víno/whisky/vodka na světě prostě neexistuje.

Pivo, víno nebo obojí?

Zpět ale k pivovaru pana Cantillona. Ten totiž nevyrábí klasické pivo, které známe z českých hospod, nýbrž nápoj, který svojí konzistencí připomíná jak pivo, tak víno. Díky zvláštnímu způsobu fermentace a použití přezrálého chmele zde totiž vyrábějí tzv. spontánně kvašené pivo, které se tu vaří hlavně od listopadu do března, protože přes léto jsou "vzdušné" kvasnice příliš divoké a výsledný mok by mohl získal mnoho nežádoucích chutí.

V místním pivovaru můžete ochutnat především dva hlavní typy piv - lambické a gueuze. Rozdíl mezi nimi bych asi nepoznal, ale chuťově se jedná o kombinaci piva a šumivého vína. Abych pravdu řekl, místní pivo mé chuťové pohárky zrovna dvakrát nenadchlo a myslím, že během své stáže v Bruselu zůstanu věrný osvědčeným belgickým značkám, případně lokálním specialitám jako je bruggský Zot nebo antverpský "koník".

Proti gustu ale žádný dišputát. Myslím, že spousta lidí, která nemá ráda hořkou chuť klasických piv, by pro toto pivo mohla mít pochopení. A své uplatnění jistě najde i během horkých letních dní, kdy by dle mého názoru mohlo úspěšně konkurovat rádlerům či jiným ovocným pivům. Cantillonské pivo se navíc exportuje do celého světa, takže to s tou chutí asi nebude zas až tak špatné.

Bruselský Amsterdam

A tradiční poznámka na závěr. Pokud si někdo myslí, že má Amsterdam výhradní monopol na Red Light District na území Beneluxu, potom bude při návštěvě v Bruselu rychle vyveden z omylu. I když se místní ulička nemůže Amsterdamu nebo St. Pauli v Hamburku rovnat, i zde si mohou milovníci tohoto druhu turistiky přijít na své.

Cesta vlakem mezi severním a centrálním bruselským nádraží totiž nabízí pohled do výloh, kde se spoře oděné dívky a ženy snaží podpořit místní sexuální byznys. Nevím, jak moc jsou místní "pracovnice" úspěšné, ale i když patřím mezi krátkozraké osoby, rozhodně se nejedná o potenciální objekt sexuálního zájmu většiny mužské populace. I když dost možná některým pánům křivdím. Proti gustu zkrátka neplatí ten sebemenší dišputát ani v této oblasti....

Autor: Jiří Poláček | pondělí 21.4.2014 7:10 | karma článku: 8,55 | přečteno: 451x