Brno to je zlatá loď. Těmito slovy opěvoval Ivan Mládek ve známé písni krásy moravské metropole. Před nedávnem by se něco podobného dalo tvrdit nejen o brněnských ženách, ale i místním prvoligovém fotbale. Z velkých plánů ovšem fanouškům "zbrojovky" zbyly pouze oči pro pláč.
fotoalba.centrum.cz
Holek, Kalouda, Střeštík, Mareček. To je jen malá ochutnávka z talentované brněnské líhně, která měla místní fotbal přivést do pohárové Evropy, k mistrovskému titulu a při troše štěstí i do Ligy mistrů.
Tak nějak totiž zněly plány klubového vedení. Tým plný mladíků, které mají usměrňovat v životní formě hrající opory Trousil, Lejsal a Polách, měl kdysi populární Zbrojovce vrátit zašlou slávu a davy fandících diváků.
Jenomže architekt, který chce postavit mrakodrap, musí vycházet z velmi silných základů. Na to v Brně bohužel pozapomněli. Mladíky postupně opouštěla forma, zkušené zdraví a klubové vedení rozum. Sportovní úspěchy ne a ne přijít, a tak se management klubu rozhodl jednat.
Hráčský potenciál neunikl scoutům zahraničních klubů, a tak se Mario Holek s Lubošem Kaloudou vydali hledat své fotbalové štěstí na Divoký Východ. Brno zinkasovalo miliony a všichni měli být spokojeni. Jenže stará pravda hovoří o tom, že není všechno zlato co se třpytí.
Luboš Kalouda se moskevským angažmá doslova protrápil a jiným výrazem nelze nazvat ani jeho současné hostování ve Spartě. Poraženým je i brněnský klub, který své hráče nezpeněžil takovým způsobem, jakým zpěnežit šli.
Kdyby se totiž v hráčském curriculum vitae objevilo slovo Sparta či Slavia, jistě by přiteklo o několik málo milionů víc. Jediným vítězem (dá-li se ovšem o vítězích hovořit) je Mario Holek, který se v Dněpropetrovsku prosadil a svými výkony řekl o šanci v národním týmu.
Další chybou brněnského managementu bylo nevyužití velkého balíku peněz, který možná zajistil chod místního klubu na několik let dopředu, sportovní štěstí ale nepřinesl. A smutně povzdechnout si musel i fanoušek, který se návratu na oblíbený stadion Za Lužánkami dočkal pouze v planých slibech.
Vše výše zmíněné je dnes minulostí. Bohužel však minulostí, ze které se klub nepoučil. Žádná větší posila do moravské metropole nepřišla, a tak se brněnský fanoušek místo bojů o pohárovou Evropu pomalu začíná připravovat na holé bytí a nebytí o nejvyšší českou fotbalovou soutěž.
Moc smyslu nedává ani nedávný přestup Lukáše Marečka do Anderlechtu. Klub ztratil důležitého hráče, za kterého dostal 30 milionů korun a v budoucnu dostane 1% (slovy jedno!) z další přestupové částky. To není v dnešní době, o které se neustále neprávem píše a mluví jako o velmi špatné, příliš mnoho.
Moc si nepolepší ani Mareček. Ač se Anderlecht může zdát jako ideální destinací pro pokračování slibné kariéry, velká konkurence v záložní řadě aktuálního lídra belgické tabulky hovoří o něčem jiném. Na Marečka tak čeká spousta práce.
Mrakodrap snů o evropských pohárech, českém titulu i Lize mistrů se tak začíná bortit jako domeček z karet. Jestli si Brno neuvědomí své chyby z minulosti, nezačne kopírovat (zatím) úspěšně fungující model hokejové Komety a nepřijde s jasnou vizí na příští roky, půjde to s brněnským fotbalem ne od desíti k pěti, ale od pěti k nule.
