Včera krátce po poledni se zraky či uši všech fotbalových fanoušků upnuli k losu předkol evropských pohárů. Štěstí se smůlou si zde nacházeli svoje nové oběti a chráněnce. České kluby skončily tak někde mezi. Los nebyl vyloženě krutý, ale že by se dalo skákat radostí, to se také říci nedá.
Ve švýcarském Nyonu nejprve přišel na řadu los 3. předkola Ligy mistrů. České kluby byly díky nízkému klubovému koeficientu zařazený do slabšího výkonnostního koše. Možnými soupeři se tak mohli stát Barcelona, Juventus, Arsenal či Liverpool. Nakonec se katastrofický scénář nekonal. Jako první z českých klubů se jméno soupeře dozvěděla Slavia. Tím se stala italská Fiorentina. Klub, který před několika lety zažil krach a teď jako domovské město Florencie zažívá fotbalovou renesanci. V loňském ročníku skončil tento ambiciózní celek na čtvrtém místě v Serii A a v boji o poslední místo zaručující Ligu mistrů těsně přeskočil milánský AC. Kromě toho dokráčel až do semifinále poháru UEFA. V klubu působí i dva mladí češi - Jan Hable a Ondřej Mazuch. Na hřiště se ale ani jeden z nich takřka 100% nedostane. Prvně jmenovaný hrává pouze v juniorském výběru a druhý je zatím pouze nadějným náhradníkem.
Předpoklady tedy mírně favorizují italský klub. Ty ale vloni rovněž favorizovali Ajax Amsterodam a všichni víme, jak to dopadlo. Slavii nicméně nečeká jednoduchý duel, v němž je navíc outsiderem. V hlavách též slávistům jistě zůstává neúspěšné letní italské soustředění. Snad už se druhá mise do Itálie vydaří více. Po Slavii přišla na řadu Sparta. Ta sice ve ještě musí pro účast ve 3. předkole Ligy mistrů vyřadit moldavský Tiraspol, ale postup je po jednobrankové výhře na hřišti soupeře hodně blízko. A kdo že je tím soupeřem pro třetí předkolo? Vítěz souboje Panathinaikos Athény-Dinamo Tbilisi. První utkání vyhrál řecký favorit 3:0 a tak je o postupu de facto rozhodnuto. Na tento řecký klub nemá český fotbal dobré vzpomínky. Vypadnout už s ním stihli slávisté, sparťané i liberečtí. Mužstvo vyznávající tradiční zelené dresy má navíc nové bohaté vedení, které v létě nakoupilo několik kvalitních posil včetně záložníka Arsenalu Gilberta Silvy. Když se k tomu přičte tradičně silné fanouškovské prostředí a bilance s českými celky, je mírným favoritem Athénský klub.
Sparta ale má i přes mírnou outsiderskou roli velké šance postoupit. Určitě větší než v potencionálních soubojích s Barcelonou či Arsenalem. Posledním českým zástupcem v losu byl liberecký Slovan. Ten narozdíl od pražských S nefiguroval v losu o Ligu mistrů, nýbrž o pohár UEFA. A navíc byl do losu nasazen a tak se čekal příznivější soupeř než v případě Sparty a Slavie. Vylosování po roce přineslo další federální derby. Slovenská Žilina si totiž po roce zopakuje cestu do České republiky. I zde by se daly šance obou týmů považovat za vyrovnané. Ve prospěch Liberce hovoří zkušenosti a větší kvalita kádru, pro Žilinu zase větší rozehranost a český trenér Pavel Vrba. I přesto má Liberec zřejmě největší šance z českých celků postoupit do další fáze.
Suma sumárum, nečeká české celky nic jednoduhého. Když si však trio vezme příklad z loňských bojů Slavie z Ajaxem a nebude chybět potřebné štěstí, mohlo by to dopadnout velmi dobře. A dalším důvodem, proč si přát úspěch českých celků v pohárové Evropě je koeficient. Ten totiž v poslední době hodně ztrácí a tak ten český nyní patří až za rumunský, turecký či řecký. Navíc by kluby potřebovaly zlepšit i svůj vlastní koeficient, aby se v připadě nasazení při losech umisťovali ve výkonostně hodnotnějších skupinách. Nový formát evropských soutěží sice pro příští rok na koeficient až zas tolik nehledí, ale v případě zrušení tohoto systému by mohl český fotbal potkat nepřízniv stav. Potom bysme mohli dopadnou jako Polsko či Slovensko s pouhými třemi zástupci v pohárové Evropě. A to by byla velká škoda.
